LÍZNER, V. Nízkofrekvenční aktivní umělá zátěž [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Splnění cílů: I přesto, že student nedosáhl svých stanovených cílů z kap. 2.3, obecné cíle diplomové práce splnil. Co víc, přidal do zařízení funkci „konstantní výkon“ nad rámec zadání diplomové práce. Aktivita: Student pravidelně informoval o stavu diplomové práce, využíval odborné konzultace a aktivně řešil přicházející problémy při realizaci. Věnoval elektronické zátěži velkou porci času a práce, především při ladění prototypů v laboratořích Honeywell. Formální zpracování: Práce se dopouští několika drobných chyb, jako je výskyt typografických sirotků, překlepů, nečitelných legend v grafu a tiskových chyb. Počet literárních zdrojů, které student v práci použil je adekvátní. V celkovém měřítku tuto práci hodnotím kladně. Technická odbornost: Práce prezentuje všestrannost studenta skloubením oblastí software, hardware i mechanika, které se během realizace prolínaly. Student na této práci ukázal svoji silnou stránku, tedy oblast praktické elektroniky, která před teorií upřednostňuje realizaci obvodů, ladění, použití mřicích přístrojů a iterativní kroky, které vedou k dosažení cíle. Posudek vypracoval Ing. František Chytka, konzultant diplomové práce.
Úkolem diplomanta bylo seznámit s principy umělých aktivních zátěží se navrhnout a zrealizovat AC aktivní zátěž dle požadavků zadavatele. Tato zrealizovaná zátěž má pracovat jak v CR režimu (režimu konstantího odporu) tak v režimu CC (režimu konstantího proudu). Návrh má být podložen simulacemi a vybaven též bezpečnostními ochranami. Při realizaci má být použito obslužného mikroprocesoru pro obsluhu uživatelského prostředí a řízení výkonové části. V úvodní části diplomové práce se diplomant věnuje rozboru vlastností střídavých zátěží a jejich koncepcím následovanou rešerší a praktickým průzkumem nabídky na trhu. Další část práce se věnuje návrhu AC aktivní zátěže s následujícími parametry: maximální efektivní hodnota vstupního střídavého napětí 265 V a maximální proud 6 A přičemž minimální efektivní hodnota vstupního střídavého napětí je 24 V. Diplomant se správně rozhoduje pro konstrukčne jednodušší a efektivnější variantu zapojení dle obrázku 3.2 bez výkonových zdrojů napětí 300 V. Dále se věnuje návrhu výkonové části zátěže včetně chlazení. Při výběru typu tranzistoru na straně 22 může čtenář například pochopit, že nevýhodou bipolárního tranzistoru v Darlingtonově zapojení je malé proudové zesílení. Diplomant se věnuje také simulacím řídicí části, ale pouze v tranzientní oblasti. Pokud by se věnoval i simulacím v AC doméně, ulehčil by si při praktických experimentech několik iterací zapojení obvodu. Při čtení textu vyčnívají tvrzení jakože odporový dělič R1 s hodnotou horního rezistoru 50 k a spodního rezistoru R4 500 dělí v poměru 1:100 vůči analogové zemi ( strana 25 a následně na obrázku 3.80 a nebo tvrzení na straně 32, které si dovolím citovat: „Úprava spočívá v tom, že bylo neinvertující zapojení OZ zaměněno za invertující, které je díky tomu, že má kladnou svorku připojenou na zem stabilnější než neinvertující.“ U obrázků 4.3 a 4.5 by se měl diplomant držet zavedených standardů kreslení Bodeho frekvenčních charakteristik. Osa kmitočtu by správně měla být v logaritmickém měřítku místo lineárního. Takto jsou výše jmenované obrázky pro praktiky téměř nečitelné. Diplomant v praktické části práce naráží na problémy se stabilitou řídícího obvodu, které dle vypracování práce usilovně řeší empirickými metodami za značného úsilí, přičemž dosahuje funkčního vzorku nízkofrekvenční aktivní zátěže. Funkční vzorek nízkofrekvenční aktivní zátěže je esteticky a technicky pěkně zpracován a autor/konstruktér využil výhodu modulární konstrukce pro další vylepšování prototypu. Vnější úprava práce je dobrá. Písemná zpráva je zpracována v logickém sledu. Práce obsahuje veškeré náležitosti včetně seznamu použité literatury s uvedením všech důležitých pramenů. Výsledkem práce je realizovaný a funkční vzorek nízkofrekvenční aktivní zátěže, který je autorem práce hodnocen jako použitelný a navrhuje další úpravy. Důležitou vylepšení tohoto prototypu zajisté bude úprava dlouhodobé časové stability měřených parametrů při 24 hodinových testech. Diplomant prokázal schopnost samostatného přístupu k řešení problému a i přes vytknuté nedostatky diplomant splnil zadání práce. Po zodpovědném zvážení všech kladů i záporů navrhuji hodnotit tuto práci 86 body.
eVSKP id 102224