ŽÁK, L. Aplikace nanoplniv do termoplastů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.

Posudek vedoucího

Kučera, František

Student vypracoval svou bakalářskou práci samostatně, projevil aktivní a zodpovědný přístup. Zpracoval náročnou a velmi rozsáhlou experimentální část, některé výsledky nebyly v práci ani prezentovány. Řešení bakalářské práce pozitivně přispělo k rozvoji osobnosti studenta, neboť počáteční nesmělý a váhavý postoj byl vystřídán ke konci jistým a usilovným tahem k cíli. Nezbývá mě než doporučit, aby stejně aktivně student pokračoval v započatém výzkumu v rámci řešení diplomové práce. Celkově hodnotím práci studenta stupněm výborně (A).

Posudek oponenta

Žídek, Jan

Práce má poměrně široce pojaté zadání, které nelze celé zmapovat. Toto téma samotné obsahově odpovídá v dostupné literatuře rozsahu několika knih. Proto bylo vhodné už od počátku vyhradit si zkoumaný systém (tj Matrici, plnivo, metodu přípravy atd). To bylo dobře provedeno v experimentální čási zatímco v literární rešerši to nebylo provedeno vůbec. Vznikly tím v podstatě dvě nezávislé práce, které vzájemně divergují. Jedna literární rešerše na určité téma a pak praktická práce na jiné téma. Dohormady však mají málo společných atributů. V práci je viditelná rozsáhlá experimentální práce, kterou však bylo možné zpracovat lépe. Při podrobnějším přečtení lze objevit řadu nesrovnalostí. Například pokud se v kapitole 5.4 uvádí, že metoda hodnocení je Transmisní Elektronová Mikroskopie nebo Scanovací Elektronová Mikroskopie, očekával bych, že součástí výsledků budou snímky kompozitů z vybraných metod. Místo toho tam jsou snímky čistého plniva, které navíc čtenáře matou, protože je v první chvíli považuje za snímky kompozitů. Navrhl bych zde také jiné zpracování měření viskozity. Toto nepovažuju za chybu studenta, protože funkční závislosti viskozity tak, jak je má ve své práci, se standardně publikují. V tomto případě bych ale doporučil pro další zkoumání vynést do grafu viskozity při jedné frekvenci ale různých teplotách a to jednu křivku pro matrici a další každé plnivo. Dále doporučuji odstranit logaritmickou stupnici. V logaritmické škále vypadají rozdíly relativně malé, ale pokud by byla škála lineární pozorovaly by se mezi vzorky podstatné rozdíly. Celý soubor měření by si zasloužil obsáhlejší diskuzi. To ale také nehodnotím jako nedostatek práce studenta. Například vzorek NS2 má výrazně vyšší viskozitu než ostatní vzorky. Ve srovnání s čistým polystyrenem až několikanásobnou. V práci ton není zdůrazuněno, ani pokus vysvětlit proč. Na obrázku 16 však je vidět podstatný zákal. Z toho by se dalo usuzovat, že se nanpolnivo rozdispergovalo pouze částečně. Právě zde by byly zajímavé mikroskopické snímky. Zajímavé jsou vzorky pro hydroxyapatit, kde by se podle vzhledu dalo usoudit, že se rozdispergovalo úplně.To je ale v rozporu se skutečností, že plnivo nemá téměř žádný vliv na viskozitu. Vysvětlení se nabízí pokud by se srovnaly indexy lomu pro polystyren 1.59 - 1.60; Hydroxyapatit 1.64 a siliku 1.41. Z toho je zřejmé, že optické rozhranní mezi PS a silikou je mnohem ostřejší než mezi PS a HA. Proto, nehomogenity ve směsi PS s HA nejsou pozorovatelné ale zřejmě budou přítomny, zatímco aglomerace plniva v systému PS/Silika budou viditelné i v malém množství. V oblasti literární rešerše bych očekával, že se student hned od začátku specializuje na konkrétní plniva, polymer , metodu přípravy atd.. Už jen počáteční nástřel do problematiky mu musel naznačit, že téma je tak rozsáhlé, že jej nebude moci v jedné bakalářské práci celé zpracovat. To, že se student téma nezúžil vedlo nakonec k tomu, že literární rešerše je povrchní. Navíc, některé zdroje jsou zastaralé, což se v práci ani neskrývá. Například hned v obrázku 1 je "nano 2007" považováno za budoucnost. Práce přináší některé nové informace v oblasti nanokompozitů a spíše vzbuzuje otázky. Zcela se neztotožňuji se závěry a doporučeními studenta v závěru práce. Pokud se vyberou další plniva, rozmětry a tvary, problematika se dále rozmělní a nezjistí se nic. V současné době je nutné naopak prohloubit znalosti o těch plnivech, které byly použity v práci. Například čím se liší dva typy siliky NS1 a NS2. Jak lze vysvětlit rozdíl jejich efektu v polystyrenu? Také by bylo vhodné diskutovat mikroskopické snímky a dikutovat zda dochází k aglomeraci v systému.

eVSKP id 19062