OHNÚT, P. Testbed pro simulaci MCU aplikace v RTL prostředí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student se musel zorientovat v problematice soft-core, hradlových polí a real-time operačních systémů. Převzal již napůl fungující testbed, ale dokázal se v kódu zorientovat, rozšířit a zautomatizovat. Vznikl tak funkční tesbed, který umí generovat data běhu firmware na daném MCU, což bude využito v dalším výzkumu. Dalším výstupem je provedení vzorových měření a měření, které poukazují na vlastnosti simulátoru. Student pracoval celou dobu samostatně, přičemž využíval konzultací. Nutno podotknout, že na celé vypracování měl pouze jeden semestr. Dílčí výsledky své práce publikoval na konferenci EEICT. Textová část by místy chtěla lépe naformátovat, ale věcně dokumentuje vytvořený systém. Informace čerpal převážně z technických listů, internetových článků a předchozí práce. Student odvedl inženýrskou práci, zejména ve fázi realizace, kdy musel zkoumat, jak dané nástroje a technologie použít.
Práce bakaláře Petra Ohnúta o rozsahu 66 stran textu s přílohami je strukturována do 28 stran teorie, 36 stran studentova návrhu a praktické realizace, a zbytku příloh. Práce svým rozsahem odpovídá průměrné zátěži kladené na studenta UAMT. Student používá dostatečně literaturu, využívá 4 knižních zdrojů, zbytek jsou katalogové listy a slabší zdroje typu wikipedia. Všechny zdroje student cituje v rozumné míře, ikdyž u některých pasáží je vidět, že student syntetizoval text z více zdrojů ale citoval jen ty klíčové. Práci mohu označit jako původní. Práce je členěna logicky. Student nejprve popisuje teorii okolo samotného testování a nutné názvosloví. Dále popisuje práci svého předchůdce, na kterou volně v kapitole 5 navazuje možnými rozšířeními a od kapitoly 6 je celé dílo rukou studenta. Práce má bohužel v některých pasážích velmi špatnou formální úroveň, zejména po jazykové stránce. Jsou použity nečeské výrazy v okamžiku kdy český ekvivalent existuje, nebo naopak jsou přeloženy výrazy které nejsou zaužívané s daným významem (např pasti), je nutné si český výraz přeložit do angličtiny abych pochopil o čem student vlastně píše. Naopak některé pasáže (cca polovina textu) jsou velmi kvalitní a neobsahují žádné formální chyby. Do systému student nahrál 101kB soubor, obsahující zdrojové soubory které vytvořil. Na přiložené SD kartě je nahráno neuvěřitelných 2,8 GiB dat obsahujících vše potřebné ke spuštění systému, včetně výsledků z běhu toolchainu. Jen složka s výsledky testů má 1 GiB (je generováno), toolchain a knihovny RTOS 1,7Gb (jde stáhnout aktuální z GITu). Z tohoto pohledu tedy v IS je vše potřebné ke zhodnocení práce. Student splnil zadání ve všech bodech. Student vytvořil některé softwarové testovací scénáře, ale zjevně se moc hlouběji nezamýšlel nad funkcionalitou periferie. Například pro testování SPI periferie udává "změřenou" rychlost přenosu jako délku časového intervalu mezi počátkem a koncem přenosu, dělenou počtem přenášených bitů bez toho, aby se zamyslel nad tím jak definuje počátek a konec přenosu. Z kódu vyplývá že jeho testbench chybně (předčasně) vyhodnocuje konec přenosu pomocí náběžné hrany, a tím měří dobu přenosu o jeden bit kratšího, což produkuje výrazně vyšší rychlosti. Podobný problém vidím u UART, kde bych spíš čekal kontrolu na procentuální toleranci hodin dle speciikace RS-232, nikoliv na rozdíl počtu bitů za sekundu. Z práce usuzuji, že student získal znalosti v oblasti testování hardwaru i softwaru, skriptovacích jazyků Tcl a Python, jazyku C a návrhového jazyku Vhdl. Práce svědčí o inženýrských schopnostech studenta. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 151819