HAVRLENT, J. Systém pro management lithno-iontových akumulátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Študent Jakub Havrlent mal za úlohu navrhnúť laboratórnu úlohu pre vyúčbu na FEKT, v ktorej by si študenti prakticky overili jednotlivé funkcionality BMS. Študent pravidelne využíval konzultácie, na ktoré prichádzal pripravený, aktívne diskutoval problematiku a priebežne prezentoval dosiahnuté výsledky. K práci pristupoval systematicky, dodržiaval dohodnuté termíny a vždy reagoval na pripomienky vecne a konštruktívne. Z technického hľadiska preukázal študent výborné znalosti v oblasti návrhu DPS a programovania. V práci navrhol a realizoval tri rôzne verzie BMS (analógovú, digitálnu a komerčnú). Po zostrojení, otestovaní a opravení laboratórneho prípravku študent navrhol znenie zadania laboratórnej úlohy, ktorá umožní študentom oboznámiť sa s funkciou a významom BMS v praxi. Študent vo svojej BP preukázal schopnosť aplikovať poznatky z oblasti elektrotechniky, mikroelektroniky a programovania. Predloženú bakalársku prácu preto hodnotím 95b/A.
Student Jakub Havrlent se ve své práci zabývá bezpečností a systémem managementu lithno-iontových akumulátorů se zaměřením na rozdílné principy fungování BMS. Součástí práce je návrh a řešení laboratorní úlohy, při které se studenti seznámí a prakticky ověří různé typy BMS systémů. Práce je rozdělena do několika částí. V úvodní teoretické části je popsána problematika lithno-iontových akumulátorů, je zde popis jednotlivých funkčních částí akumulátoru a pojednání o bezpečnosti provozu Li-Ion systémů s definováním tří nejdůležitějších parametrů, které přímo ovlivňují bezpečnost provozu. Současně je zde pojednání o systému řízení baterie BMS a návrh možných součástkových základen pro různé typy BMS. V teoretické části práce postrádám základní ideová bloková schémata jednotlivých typů BMS, tato bloková schémata jsou až v kapitole 4, která je ale již praktickým návrhem konkrétních typů BMS. Teoretická část práce čerpá z relativně z mála zdrojů, problematika BMS odkazuje především na článek č. 4 v seznamu literatury. V textu je několik vágních a ne zcela logických tvrzení, které snižují validitu práce. Student uvádí, že "prebitím batérie dochádza k rôznym nevratnym zmenám" bez konkrétního popisu těchto změn (kapitola 1.1). U teoretického rozboru BMS uvádí, že ochrana článků může mít softwarovou ochranu, nebo elektronické odpojení selhávajících částí. Nedokážu si představit, jak bude vypadat softwarová ochrana bez elektronického HW řešení. V kapitole 2.1 (měření napětí) je bez dalších podrobností uvedeno, že pro přesné určení SOC je požadovaná přesnost měření na jednotky mV. V textu přitom postrádám jakékoliv bližší souvislosti mezi napětím baterie a SOC. Praktická část práce je zaměřena na návrh, výrobu, osazení a oživení analogové BMS, digitální BMS a komerční BMS postavené na zákaznickém obvodu. Domnívám se, že blokové schema analogového BMS není zcela korektní, detektor vysoké teploty je řazen seriově až za detektorem podbití. V tomto případě není vůbec řešen případ vzrůstu teploty nad kritickou mez při nabíjení a podle schématu by došlo k aktivaci ochrany před vysokou teplotou až po aktivaci detektoru podbití, což je jistě špatně. V kapitole 4.2. autor uvádí „zapojenie komerčného BMS možno rozdeliť do troch hlavných častí, a to vyrovnávacej časti kontrolního IC a výkonových tranzistorov … třetí hlavní část mi v textu chybí. Dle textu u návrhu digitální BMS, kapitola 4.3, se bude ochrana před vysokou teplotou aktivovat při zvýšení teploty nad 160°C. Domnívám se, že toto nastavení limitní teploty je zcela nevhodné. Práce je koncipována na nastavení a ověření funkce jednotlivých modulů analogové, digitální a komerční BMS vždy s pasivním disipativním vyrovnáváním. V práci postrádám řešení s aktivním balancováním článků, které by rozšířilo zadání připravované úlohy a umožnilo porovnání charakteristik pasivního a aktivního balancování včetně energetických toků a ztrát při pasivním balancování. Součástí bakalářské práce je návod k laboratorní úloze, postrádám ale vzorový protokol s ukázkou konkrétního měření a naměřenými / spočítanými výsledky dle zadání. V práci obecně postrádám konkrétní výsledky a výstupy realizace laboratorní úlohy. Vlastní práce působí po stránce stylistické i odborné dobrým dojmem. Škoda, že v práci jsou viditelné rezidua z LaTeX (červené obdélníčky s odkazy na obrázky, stránky apod.) Také text u tabulky 3.1. „ešte pridám citácie ostatných IC“ nepůsobí jako finální dílo. Přes výše zmíněné připomínky zadání bakalářské práce bylo splněno. Student prokázal orientaci v dané problematice a použil své znalosti a zkušenosti z oblastí mikroelektroniky, návrhu DPS a programování. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji projekt k obhajobě.
eVSKP id 168959