KLANER, P. Teplotní simulace elektrického stroje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.
Student se zabýval problematikou teplotních výpočtů v elektrických strojích. Velmi dobře zvládl problematiku výpočtů fyzikálních polí pomocí metody konečných prvků. V rámci bakalářké práce samostatně navrhl několik koster asynchronního motoru a pomocí programu Änsys Workbench ověřil vliv konstrukce na teploty uvnitř tohoto elektrického stroje. Velmi dobře využíval dostupné literatury a pravidelně docházel na konzultace.
Předložená bakalářská práce má rozsah 58 stran včetně jedné strany příloh. Je rozčleněna do dvou kapitol. Práce se do strany 33 zabývá teoretickým rozborem metody konečných prvků se zaměřením na program Ansys Workbench, popisem asynchronního motoru a základních vztahů z oblasti termodynamiky. S ohledem na zadání lze říct, že těžiště práce leží v kapitole 1.7 a 1.8, kde student popisuje vytváření modelu, následnou teplotní analýzu v programu Ansys Workbench a uvádí dosažené výsledky. Teplotní výpočty byly provedeny pro jednu původní kostru asynchronního motoru a dále dvě modifikované kostry, které student navrhl. Po formální stránce lze vytknout větší počet překlepů a rozdělení práce pouze do dvou hlavních kapitol, přičemž jednu tvoří závěr. U rovnic nejsou uvedeny jednotky veličin a autor by měl v textu používat odkazy na literaturu. Na straně 32 je mezi popisem materiálů, používaných při výrobě asynchronního motoru, nelogicky uveden popis ložiska. Po stránce věcné mám připomínky k obrázkům 1 až 5, které jsou uvedeny bez komentáře v textu, či bližšího vysvětlení. Nesouhlasím se vzorci 4 (str. 20) a 13 (str. 24). V úvodu kapitoly 1.4 je správně definováno teplo jako dějová veličina, nicméně popis vzorce (15) je oproti tomu chybný. Tetrahedron, v překladu čtyřstěn, je tvar elementu z něhož je vytvářena konečněprvková síť. Nejedná se o metodu. V kapitole 1.7 je uvedeno rozdělení ztrát konkrétního asynchronního motoru. Není však uveden výpočet ani původ těchto hodnot. Mechanické ztráty dosahují 53 W a tyto jsou na str. 42 přiřazeny ložiskům. Vzhledem k velikosti mechanických ztrát lze předpokládat, že zahrnují také ztráty ventilační. V kapitole 1.8 jsou představeny výsledky simulací, nicméně jejich rozbor by mohl být rozsáhlejší. Simulace by měly být provedeny až do ustáleného stavu. Z předložené práce je patrné, že se student seznámil s řešením teplotních polí pomocí metody konečných prvků, vypracoval 3D model asynchronního motoru a pro tři různé kostry stroje provedl výpočet. Z těchto důvodu hodnotím práci, i přes uvedené nedostatky, kladně.
eVSKP id 18462