KŘIVÁNEK, R. Hardwarový modul pro interaktivní ovládání projektů v PureData [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Cílem práce byla realizace hardwarového modulu založeného na platformě Arduino UNO R3, který měl sloužit pro interaktivní ovládání projektů v prostředí Pure Data a využití ve výuce. Periferie, které modul obsahuje, jsou dány požadavky vyučujícího. Původní návrh modulu student několikrát upravil pro zlepšení efektivity a ergonomie řešení, finální revize s několika minoritními úpravami ale nebyla realizována. Byla navržena i krabička pro umístění modulu, nebyla ale zcela dokončena. Student nejprve ověřil funkčnost jednotlivých periférií samostatně, testování ale nepovažuji za dostatečné, protože nebyly použity determinované vstupy, aby mohla být ověřena správná funkčnost snímačů, a ne pouze to, že vysílají nějaká data. Po realizaci modulu student vytvořil ukázkový projekt v prostředí Pure Data, kde je možné hodnoty ze snímačů nejen zobrazit, ale také využít k řízení jednoduchých zvukových syntéz. Problémem je ale rychlost komunikace mezi prostředím Pure Data a Arduinem, které student nedokázal vyřešit. V době odevzdání bakalářské práce nefungovaly všechny periferie zcela správně, např. ultrazvukové čidlo, nebo vůbec, např. mikrofon a reproduktor. Další periferie navázané na I2C přestaly fungovat po pravděpodobném poškození rozšiřujícího GPIO čipu a poškození tištěného spoje. Funkční byl bezdrátový přenos mezi dvěma moduly, ale čtení dat z Pure Data nepracovalo správně. V samotném návrhu software spatřuji řadu nedostatků, zejména časování čtení a zápisu hodnot. Největším problémem je použití mikrofonu a reproduktoru, kde zřejmě měly být použity externí převodníky, případně by stačily i jednodušší obvody zajišťující pouze generování pravoúhlého signálu pro reproduktor a měření úrovně výstupního signálu mikrofonu. V současném stavu není možné modul ve výuce použít. Student přistupoval k řešení bakalářské práce zpočátku velmi aktivně, před odevzdáním semestrální práce jeho aktivita ale poklesla. Během letního semestru chodil na konzultace, ale jeho pokroky na řešení práce byly minimální. Díky tomu nestihl realizovat poslední revizi modulu a řádně ji otestovat. Text práce student předložil ke kontrole a většinu připomínek zapracoval, zejména k formální úpravě textu. I přesto je formální stránka práce pouze na dobré úrovni, místy jsou neplatné křížové odkazy, předložky na konci řádků, scházející větné čárky, mezery apod. Z časových důvodů nebylo možné již přepracovat výsledky testování a měření, která by bylo nutné zopakovat. V textu by mělo být mnohem více prostoru věnováno realizaci programu pro Arduino, včetně vývojového diagramu a popisu formátu dat přenášených mezi Arduinem a Pure Data. Literatura je čerpána téměř výhradně z Internetových nerecenzovaných zdrojů.
Bakalářská práce se zabývá návrhem a realizací rozšiřující desky pro platformu Arduino. Navržený hardware měl sloužit pro interaktivní ovládání projektů v prostředí PureData a pro výuku. V teoretickém úvodu se student věnuje popisu platformy Arduino, sériovým sběrnicím I2C, SPI, prostředí PureData a jednotlivým periferiím, které jsou použity. Části o Arduinu a sériových sběrnicích považuji za zbytečné, resp. dlouhé v porovnání s úvodem do prostředí PureData. Toto prostředí, na rozdíl od Arduina není všeobecně známé a student by mu mohl věnovat více prostoru. Dále jsou v teoretickém úvodu některé rozporuplné pasáže, např. u ultrazvukového měření vzdálenosti (popsaný způsob zpracování není správný), prahových napětí LED diod a doporučených odporů. V praktické části student popisuje jednotlivé verze plošných spojů a patřičný software. Zde bych měl několik výtek. Verze DPS jsou popsány slovně, bez návrhů DPS a dle mého nejsou až tak podstatné, měl být uveden finální návrh a podrobně popsán a zdokumentován. Obdobně je popsán software - slovní popis funkčnosti, bez vývojového diagramu - poměrně nevhodný způsob. V závěru student popisuje testování a problémy při realizaci. Po přečtení práce a přiložených zdrojových kódů a návrhu DPS/schémat mohu konstatovat, že student zadání sice splnil, ale výsledný produkt je nepoužitelný pro praktické využití. Samotný návrh hardware by nejspíše fungoval správně. Student ale v implementaci software využívá ukázkové kódy z internetových obchodů, které ale fungují pouze s dílčí periferií. Stejně tak využívá dostupné knihovny, o kterých ale neví, jak pracují. Proto samostatně periferie fungují, jak mají, ale v celku nikoliv. Odevzdané zařízení tedy není funkční. Bylo by vhodné software řešit pomocí přerušení asynchronně a podobně řešit i komunikaci s PureData. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni. Vyskytují se neplatné křížové odkazy, překlepy, schémata v přílohách jsou nečitelná (str. 46,47,49,51). Některé podkapitoly nemají smysl (4.1 v kapitole závěr).Citované odkazy jsou pouze internetové zdroje, nikoliv např. datasheety výrobců periferií. Práci doporučuji k obhajobě a vzhledem k výše uvedeným výtkám hodnotím práci E/55
eVSKP id 159029