ZÁHORSKÝ, Z. Měření tloušťky vrstev [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. .

Posudek vedoucího

Beneš, Petr

Bakalářská práce nenavazovala na semestrální projekt. Po vzájemné dohodě bylo vybráno téma, které má vztah k problematice řešené na pracovišti uchazeče. Nedestruktivní měření tloušťky tenkých vrstev na elektricky nevodivých materiálech je obecně velmi obtížně řešitelný problém. Student měl za úkol vypracovat přehled používaných metod a analyzovat současný způsob měření na lakovací lince ve firmě Cadence Innovation. Výsledkem mělo být zhodnocení současného způsobu měření tloušťky vrstev a vytvoření doporučení a opatření pro snížení rizika reklamace lakovaných dílů ze strany zákazníka. Situaci měl student komplikovánu faktem, že pro něj bylo obtížné vzhledem k místu trvalého bydliště konzultovat řešenou problematiku osobně. V závěru práce se tak zřejmě dostal do časového skluzu a praktická část projektu tak téměř nebyla řešena. Důvodem muže být i nutnost samostatně nastudovat pro úspěšné řešení praktické části i relativně obtížné partie matematické statistiky. Za přínos práce považuji vypracování přehledu používaných metod.

Posudek oponenta

Macho, Tomáš

Pan Zbyněk Záhorský měl v rámci své bakalářské práce vypracovat přehled metod používaných pro měření tloušťky laku na kovových i nekovových materiálech. Zaměřit se měl zejména na nedestruktivní metody. Dále měl vypracovat analýzu současného stavu na lakovací lince ve firmě Cadence Innovation a navrhnout vhodná opatření pro zvýšení kvality výroby. Odborná i časová náročnost zadání odpovídá požadavkům na bakalářskou práci, považuji ji za průměrnou. Pan Záhorský dle mého názoru splnil první bod zadání - vypracoval přehled metod používaných pro nedestruktivní i destruktivní měření tloušťky laku. Druhou část zadání dle mého názoru nesplnil. V práci postrádám analýzu současného stavu na lakovací lince ve firmě Cadence Innovation a o návrzích na vhodná opatření pro zvýšení kvality výroby není v práci ani zmínka. Práce obsahuje 36 stran (vlastní text je na 28 stranách), skládá se z 8 kapitol. Převážná část práce je převzata z literatury (kapitoly 1 až 5), za vlastní práci p. Záhorského lze považovat pouze 5 stan v kapitole 6. V kapitole 2 je stručně uveden přehled metod pro měření tloušťky tenkých vrstev laků. V kapitole 3 p. Záhorský popisuje nedestruktivní metody měření tenkých vrstev: magneticko-indukční metodu, metodu vířivých proudů, ultrazvukovou metodu a magnetickou metodu. Při popisu metod měření se p. Záhorký dopustil množství chyb a nepřesností: -Na str. 13 nahoře je chybě uvedeno: Tato změna se na snímacím vinutí projeví zvětšením elektrického proudu, ... . Správně má být zvětšením elektrického napětí. -Na str. 15, v 1. odstavci autor nesprávně uvádí elektromagnetické pole místo magnetické pole a dokonce vymyslel pojem "elektromagnetické magnetické pole". -Na str. 17 Obr. 3.7 je nesprávně uvedeno "Rozložení zátěže cívky ...". Ve skutečnosti se jedná o impedanci cívky zakreslenou v komplexní rovině. Tato chyba je i v textu na téže straně. Ve 4. kapitole p. Záhorský uvádí popis destruktivních metod, konkrétně mikroskopické metody. Nechápu, proč v 1. odstavci podkapitoly 4.1 píše: "Mikroskopické metody měření tloušťky tenkých vrstev mají majoritní místo v nedestruktivních metodách."? Za nejhorší považuji kapitolu 5, která obsahuje spoustu naprostých nesmyslů. Např. na str. 24 je uvedeno: "SIDSP (Sensor Integrated Digital Signal Processing) potřebuje pouze dvě jednoduché a kompaktní součástky. Jedna z nich je budící zesilovač a druhá měřící zesilovač (sloužící k zesílení hlavy senzoru).". Proč se v názvu objevuje "Digital Signal Processing", když v zařízení není žádný digitální obvod? Dále nechápu, jak může měřící zesilovač zesílit hlavu senzoru? Podkapitoly 5.1.4 a 5.1.5 považuji za naprosto povrchní a zavádějící. V kapitole 6 p. Záhorský prováděl měření tloušťky tenkých lakovaných vrstev na interiérových dílech automobilů a jeho statistické vyhodnocení. Nepochopil jsem však smysl těchto měření a jak měly být výsledky měření použity pro návrh opatření pro zvýšení kvality výroby. Dále se domnívám, že pro statistické vyhodnocení je šest vzorků lakovaných dílů málo. V kapitole 8. LITERATURA nejsou literární zdroje uváděny dle ČSN ISO 690. Odborná úroveň práce je dle mého názoru otřesná. Práce sice obsahuje minimum překlepů, formulace mnohých vět jsou však kostrbaté až zmatené. Např.: -Str. 15: "Zatím byly popsány fyzikální principy a využití u obou metod jako u samostatných senzorů.". -Str. 25: "Typickým narušitelem jsou například monitory u stolních počítačů, elektromotory, transformátory, apod.". -Na str. 27 je zkratka CRC popisována jako "cylindrický redundantní součet". Ve skutečnosti jde o cyklický redundantní součet. Do práce jsou pravděpodobně vkládány úseky strojově přeloženého textu, např. str. 23, kapitola 5.1, 2. odstavec. Po grafické stránce je práce na solidní úrovni. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bohužel musím konstatovat, že p. Záhorský neprokázal bakalářské schopnosti a navrhuji jeho práci hodnotit známkou F/nevyhovující.

eVSKP id 14830