MARTINEK, R. Motorky pro zvláštní pohony [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student Radek Martínek iniciativně řešil zpracování tématu bakalářské práce, konzultoval postup s vedoucím práce. Navštívil spřátelený podnik APS ve Světlé nad Sázavou, kde získal cenné informace pro svoji práci a vzorky stěračových motorků, jejichž měření je v práci uvedeno. Prozkoumal a navrhnul možnosti inovace stěračového motorku, o kterých lze, po obhajobě práce, s výrobcem diskutovat a event. vyrobit vzorky pro ověření. Bakalářská práce splňuje požadavky zadání a doporučuji ji k obhajobě.
Předložená bakalářská práce má rozsah 61 stran a obsahuje úvod a sedm kapitol včetně závěru. Neformálně ji lze rozdělit do dvou částí – teoretické a praktické. V teoretické části je popsáno několik elektromotorů – stejnosměrných i střídavých a možnosti jejich použití. Praktická část obsahuje výsledky měření několika stejnosměrných motorů pro použití v automobilovém průmyslu a inovaci jednoho konkrétního stěračového motorku. Šablona, do které je práce psána má deformované logo fakulty v záhlaví. V práci se vyskytují překlepy. Některé části práce jsou psány v první osobě, což u technických prací není zvykem. V některých částech práce nejsou dolní indexy u označení veličin ve správném formátu, viz např. Seznam symbolů a zkratek na str. 12. Popisy os většiny grafů obsahují zbytečně moc desetinných míst - viz např. str. 44. Inovace stejnosměrného motorku používaného k pohonu stěračů spočívá v záměně stávajících feritových magnetů za magnety ze vzácných zemin. Při inovaci student provedl analytický výpočet výšky nových magnetů a simulace metodou konečných prvků v programu FEMM. Celý postup návrhu inovovaného motoru je zmatený. Podle rozměrů uvedených na str. 49 by výška vzduchové mezery původního motoru měla být 3 mm, na str. 54 se však uvádí, že je 1 mm. Dále se zde uvádí, že tato výška vzduchové mezery zůstane zachována i v inovovaném motoru, analytický výpočet výšky magnetů je však proveden při uvažování vzduchové mezery s výškou 0,7 mm. Dále v práci je uvedeno, že výška vzduchové mezery musela být změněna, není však vysvětleno proč. Návrh výšky magnetu je proveden při uvažování indukce ve vzduchové mezeře 0,75 T – viz str. 54. Indukce ve vzduchové mezeře původního motoru je, podle výsledků simulací v programu FEMM, 0,214 T – viz str. 53. Jedním z cílů inovace je zachování původní momentové charakteristiky, přičemž rotorové plechy, axiální délka a vinutí zůstaly zcela nezměněny. Několikanásobné zvýšení indukce ve vzduchové mezeře by tedy mělo mít na momentovou charakteristiku značný vliv. Podle výsledků simulací v programu FEMM je však indukce ve vzduchové mezeře inovovaného motoru 0,23 T – viz str. 58. Při simulaci je použita výška magnetu analyticky vypočtená pro indukci 0,75 T. Nikde v práci není rozebráno, jak souvisí výsledek simulace s analytickým výpočtem. I přes uvedené nedostatky práce splňuje všechny body zadání. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 82846