KUCHTOVÁ, Š. Syntéza polymerů s nízkou hustotou zesítění pomocí plazmové polymerace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.
Syntéza nízko zesítěných plazmových polymerů s modulem pružnosti pod 10 GPa z nenasycených uhlovodíků je technicky komplikovaná. Po předchozích pouze částečně úspěšných pokusech s pulzním plazmatem a zvýšeným procesním tlakem, byla tato studie zaměřena na kontinuální plazma s nestandardně sníženým vysokofrekvenčním výkonem, kontrolovaným prostřednictvím tzv. self-biasu. Podařilo se připravit plazmový polymer s modulem pružnosti 4 GPa, který je na hranici technických možností plazmové polymerace využívající stabilní plazma. Téma bylo poměrně náročné na porozumění procesu syntézy a principu nanoindentačních a elipsometrických měření a interpretací experimentálních dat. Studentka vše zdárně zvládla a vznikla tak studie s velice zajímavými a cennými výsledky.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B |
Předložená bakalářská práce na téma "Syntéza polymerů s nízkou hustotou zesítění pomocí plazmové polymerace" si vyžadovala nastudování a zpracování značného množství literatury se širokým záběrem problematiky, konkrétně bylo využito 43 literárních pramenů, které jsou v textu práce pečlivě citovány. Bakalářská práce je složena ze 60 číslovaných stran a to včetně všech seznamů. Rozdělení práce do kapitol je vhodné a na sebe logicky navazující. Grafické zpracování bakalářské práce je provedeno na vysoké úrovni. V úvodu práce je stručně vymezena problematika zadání a také je zde uvedeno, že práce je založena na předchozí výzkumné práci pracoviště. Teoretická rešerše popisuje v dostatečném měřítku danou problematiku s ohledem na omezený rozsah bakalářské práce a je zaměřena zejmána na tenké vrstvy a metody jejich přípravy, plazma a její charakterizaci, plazmovou polymeraci a charakterizaci tenkých vrstev pomocí metod, které byly následně využity při zpracování výsledků. Experimentální část práce popisuje použité materiály, depoziční aparaturu včetně čerpacího sytému, přívodu plynů atd. Dále jsou zde popsány metody využité pro analýzu tankých vrstev. Kapitola je sepsána stručně a zároveň je srozumitelně vysvětleno s čím bylo pracováno a jakých metod bylo při zpracování výsledků využito. Hlavní přínos práce se nachází v části "Výsledky a diskuze". Výsledky uvedené v této práci jsou přímo navazující na studie, které jsou uvedeny v mé disertační práci a jsou tak jejím rozšířením. Studentce se povedlo rozšířit pracovní okno depoziční aparatury a to zejména při snížení napětí self-bias až na úroveň USB 1 V. Takto dosáhla nižšího zesítění materiálu tenké vrstvy a tím i nižšího modulu pružnosti (cca 4 GPa) a tvrdosti (cca 0,4 GPa) dané vrstvy. Nižší zesítění materiálu bylo dokázáno také pomocí epektroskopické elipsometrie, kde nově připravené materiály byly zaneseny do grafu z předchozího výzkumu. Výsledkem je graf na obr. 3.6 kde je zřejmý nižší index lomu a také extinkční koeficient pro tyto nově připravené materiály. Při analýze chemické struktury vytvořeného materiálu pomocí FTIR (obr. 3.9) byla prokázána nižší fragmentace vinylových skupin prekurzoru, co může také být ukazatelem nižší hustoty zesítění. Formálně můžu vytknout jen pár drobných chyb, například chybějící popisky u obrázků 2.4 a 2.5, ovšem žádná z těchto chyb nesnižuje celkovou úroveň předložené práce. Vzhledem k situaci, která studentce nedovolila skoro celý akademický rok vstup do laboratoře pojala zpracování této bakalářské práce jako rozšíření již dříve publikovaných výsledků, co zajisté nebyl lehký úkol, ovšem výsledkem je práce s věcným přínosem pro pracoviště s perspektivní vyhlídkou pro další výzkum. Práci Štěpánky Kuchtové doporučuji k obhajobě. V komentáři k Obr. 3.12 píšete, že k postdepoziční oxidaci vrstvy chráněné bariérou prakticky nedochází. Jste si jistá přiřazením absorpčního pásu při cca 750 cm-1 skupinám Si-O-C/Si-O-Si? To by znamenalo, že k oxidaci došlo.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 130163