RUTTNER, M. Aplikace matematických metod detekce objektů v ultrazvukovém B-obraze [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student zpracoval bakalářskou práci na aktuální téma „Aplikace matematických metod detekce objektů v ultrazvukovém B-obraze“. Práce je psaná v českém jazyce v rozsahu 35 stran vlastního textu, 9 stran příloh a je přehledně členěna. V teoretické části bakalářské práce se student seznámil s anatomií a funkcí kardiovaskulárního systému, s teorií ultrazvuku a jeho aplikacemi v medicíně a prozkoumal možné přístupy detekce hran v obraze, včetně popisu různých metod předzpracování obrazu. Ve druhé části bakalářské práce student aplikoval různé druhy hranových detektorů na ultrazvukový B-obraz karotidy v podélném řezu s cílem nalézt obrys tepny. Výsledky detekce hran srovnával a hodnotil při použití operátorů Sobel, Prewitt, Roberts, Laplace-Gauss, Canny, operátoru založeného na průchodu nulou a při aplikaci metody prostého prahování. Výsledky všech použitých přístupů hranové detekce student porovnával také po provedení zvolených metod předzpracování obrazu (mediánová filtrace, metoda Statistic sticks, metoda Decision-directed sticks). Kvalitu jednotlivých přístupů a metod detekce hran student hodnotil objektivně pomocí navržené metody hledání hranice. Součástí práce je jednoduchý program vytvořený v Matlabu, který umožňuje uživateli snadno a přehledně provést detekci hran ve zvoleném obraze s přednastavenými parametry a volbou metod předzpracování a detekce. Výsledky bakalářské práce jsou diskutovány velice stručně a krátce a není zcela zhodnocen její přínos. Při psaní práce student čerpal z mnoha zdrojů, včetně cizojazyčné literatury. Práce obsahuje několik nedostatků, nepřesností a gramatických chyb, které snižují kvalitu práce po formální stránce, nikoliv však její kvalitu obsahovou. Student často využíval konzultací, pracoval aktivně a zcela samostatně. Zadání bakalářské práce bylo splněno v plném rozsahu.
Práce se zabývá problematikou detekce objektů v ultrasonografickém obraze, konkrétně detekcí obrysu cév. V úvodní části je přehled principů ultrasonografie, dále pak popis vybraných metod zpracování obrazů. V Další části je popsána vlastní realizace programu a vyhodnocení výsledků. Z metodologického pohledu se zdá být zbytečné uvádět tak velké množství algoritmů pro detekci hran, když nevedou k rozumnému výsledku, jak autor sám píše. Bylo by myslím vhodnější soustředit se pouze na nejrobustnější techniky. Dále postrádám popis způsobu volby prahu těchto metod. Přitom může právě nastavení prahu velmi ovlivnit funkčnost výsledného algoritmu. Mezi metodami detekce hran je v kap. 2.1.12 metoda prostého prahování, která mezi ně rozhodně nepatří. Uvedený subjektivní způsob hodnocení je možný, nemá ale velkou vypovídací hodnotu bez diskuze nastavených parametrů jednotlivých kroků, jako je například práh v detekci hran. V práci se několikrát vyskytuje zmínka, že nevýhodou algoritmu je délka trvání. Pohled do zdrojového kódu ukazuje, že algoritmy v sobě obsahují řadu cyklů, které je v Matlabu implementováno jako časově velmi náročné. Tyto operace lze zapsat maticově bez cyklů, což by je řádově urychlilo. Vlastní text práce je poněkud podivně členěn. Například kapitola "2 Výsledky práce" obsahuje jen jednu podkapitolu, kterou je "2.1 Výsledky". Její podkapitoly 2.1.1 až 2.1.14 jsou na stejné úrovni, i když patří logicky do různých úrovní. To činí text hůře čitelný. Realizace jednotlivých metod je zde popsána jen odkazem na přílohu bez jakéhokoliv slovního popisu. Tato příloha je jen formou několika listů přiložených k diplomové práci a obsahuje výpis zdrojového kódu. Popis metod zpracování obrazů v teoretické části je trochu nešťastný, protože je zde věnována velká část metodám, které nakonec nebyly implementovány, zatímco například metoda hledání hranice implementovaná podle kapitoly 2.1.13 není v teoretické části uveden vůbec, nebo jde o algoritmus "sledování hran" uvedený na 5 řádcích v kapitole "Další metody úpravy obrazu". Z mlhavého popisu metod to ale není zcela zřejmé. Popis metod v teoretické části je celkově těžko srozumitelný a nepřesný. Je zde celá řada nepřesných výrazů, z nichž není jasné, jestli student jejich principům rozumí. V práci jsou dvojí odkazy na literaturu, jeden druh odkazů je standardní v hranatých závorkách, druhý druh odkazů je formou poznámky pod čarou, např. str. 28. Práci hodnotím jako poměrně slabou, ale doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 51789