KOZLÍČEK, J. Analýza přídavných ztrát v transformátorových pleších vlivem stohovacích děr [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Pan Jiří Kozlíček vypracoval svou bakalářskou práci na téma analýza přídavných ztrát v transformátorových pleších vlivem stohovacích děr. Předložená práce má 51 stran, kde je členěna do dvou kapitol, úvodu a závěru, včetně pěti příloh. Práce se nejprve zabývá stavbou transformátorového jádra a vzniku ztrát uvnitř něj. Dále jsou popsány metody měření materiálových vlastností transformátorových plechů, které jsou nezbytné pro výpočet ztrát v jádře. V praktické části student zkoumá vliv stohovacích děr na ztráty pomocí semi-analytické metody, která je založená na parametrické analýze v programu Ansys Maxwell s pomocí dvou modelů plechů (s a bez díry) při proměnlivé magnetické indukci a šířce plechu. Tyto výsledky jsou aplikované na skutečné transformátory, u kterých jsou vypočtené teoretické ztráty v jádře a jejich navýšení vlivem děr. Z hlediska zadání práce, autor splnil veškeré body zadání, avšak hodně bodů by potřebovalo podrobnější popis a mnohem větší rozsah. Proto hodnotím toto hledisko stupněm dostatečně. Prezentační úroveň je na uspokojivé úrovni, ale mám k ní hodně výhrad. Kapitoly by bylo zapotřebí rozdělit aspoň na čtyři. Text je chaoticky strukturovaný a je velmi těžké jej pochopit a vyznat se v něm. Bakalářskou práci hodnotím z tohoto hlediska jako dostatečně. Práce obsahuje velké velké množství gramatických chyb a překlepů a vypadá, že byla dodělávaná na poslední chvíli bez potřebné revize. Z jazykového a formálního hlediska hodnotím práci dostatečně. Autor citoval 17 literárních zdrojů a z toho je 11 cizojazyčných, což je odpovídající typu práce a řešené problematice. Avšak hodně zdrojů má ve výpisu literatury naprosto chybný zápis bez uvedení autora. Dále se ve zdrojích vyskytuje např. webová stránka Wikipedie, což nelze pro typ práce považovat za relevantní. Z toho hlediska práci hodnotím stupněm dobře. Výsledkem práce jsou vypočtené přídavné a také teoretické celkové ztráty v jádrech tří designů transformátorů pomocí kombinace metody konečných prvků a analytického výpočtu. Použité postupy jsou popsané s chabým vysvětlením, přestože nabízí velký potenciál pro využití v praxi. Výsledky jsou sice diskutované, ale vyskytují se zde zavádějící či občas nepravdivá tvrzení, např. že přídavné ztráty vlivem děr jsou obecně zanedbatelné, aniž by autor zkoumal designy výrazně menších výkonů a už u 400 kVA designu je výrazný procentuální nárůst ztrát oproti ostatním zkoumaných designů. Z hlediska odbornosti hodnotím práci uspokojivě. Autor pracoval samostatně a iniciativně ve vhodné míře, ale bohužel až na poslední chvíli. Své výsledky se svým vedoucím konzultoval, ale potřebovaly by být častěji a pravidelněji. Hledisko aktivity studenta během semestru hodnotím stupněm dobře. Shrnutí: Autor prokázal schopnost sepsat odbornou práci na zadané téma. Seznámil se s modelováním a analýzou transformátorových plechů v programu Ansys Maxwell. Dále se naučil počítat teoretické ztráty v jádře transformátoru podle zadaných rozměrů a jmenovité magnetické indukce. S ohledem na průměr výše uvedeného slovního hodnocení a rovněž k celkovému zpracování práce hodnotím stupněm dostatečně (E), přesto práci doporučuji k obhajobě.
Předložená bakalářská práce se zabývá analýzou přídavných ztrát v transformátorových pleších vlivem stohovacích děr. Předložená práce má rozsah 43 stran a 2 kapitoly, včetně úvodu a závěru. - Z hlediska splnění požadavků zadání práce autor splnil všechny body zadání. Nicméně, některé body zadání nejsou dostatečně vypracované nebo nevhodně strukturované. První bod zadaní je napsán velice stručně a mohl by být více rozepsán, včetně matematického popisu funkce transformátoru. Autor např. uvádí pouze jednu metodu skládání transformátorových plechů, kde by zde mohl uvést více metod a rozdíly mezi nimi. Ve druhém bodě zadání popisuje obecně problematiku ztrát v železe, jejich měření a charakterizace. Text na sebe příliš nenavazuje a je napsán chaoticky. Rozsah bakalářské práce je dostatečný, ale kapitoly nejsou logicky členěny. Práce obsahuje pouze 2 kapitoly na 4 body zadání. Text práce by příslušelo rozdělit minimálně na 4–5 kapitol. Splnění zadání tedy hodnotím jako dostatečné. - Z hlediska formální úpravy je většina obrázku ve vysoké kvalitě. V seznamu symbolů chybí některé zkratky, jako je např. HC. Proto hodnotím formální úpravu jako dobrou. - Auto citoval ve své práci 17 zdrojů z toho 11 bylo cizojazyčných. Nicméně, autor u některých vědeckých článků udává, že autorem je IEEE nebo MDPI, což je chybné, neboť se jedná o organizaci vydávající články. V některých případech použil zdroje z internetových webů jako je např. wikipedie, což mnohdy není vhodná volba zdroje. Práci s literaturou hodnotím jako dobrou. - Práce není z jazykového hlediska příliš dobře napsaná a obsahuje překlepy. Mnohdy je složité autorův psaný text číst a některé autorovy myšlenky pochopit. Jsou zde uvedeny některé nevhodné větné slovosledy nebo formulace slov, jako je např. na str. 20 „Postupem času (70. léta)“ nebo text pod názvem sekce 1.6 na straně 18. Jazykové hledisko práce hodnotím jako uspokojivě. - Odborná úroveň práce by zasloužila mnohem více péče. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část se skládá z prvních dvou bodů zadání, a jak bylo uvedeno, tyto body zadání jsou vypracovány buď velice stručně nebo návaznost textu není ideální, což samo o sobě snižuje odbornou úroveň práce. Z hlediska praktické části jako první autor popisuje tvorbu modelu transformátorového plechu s/bez stohovací díry v programu Ansys Maxwell, kde uvažuje 3 možné materiály. Hlavní výtka k sestavení modelu je relativně hrubá síť modelu na Obr. 2.4, která by mohl být jemnější v oblasti konců transformátorového plechu. Dále jsou uvedeny výsledky analýzy ztrát pro oba modely, které jsou prezentovány v Tabulkách 2.1 až 2.3 pro všechny 3 materiály. Tento formát prezentace výsledků je velice nepřehledný a je dost složité pozorovat, jak se ztráty mění. Zde by spíše příslušela grafická vizualizace výsledků, kde by bylo mnohem jednodušší pozorovat změny mezi jednotlivými šířkami plechů při rozdílných hodnotách sycení plechu. Uvedené tabulky by bylo vhodné dát do přílohy. Následně autor vypočítává přídavné ztráty vzniklé vlivem stohovacích děr na konkrétních 3 designech transformátorů za využití dosažených dat z analýzy. Zde je největší problém, že autor uvádí značné množství dat v tabulkách, které by opět příslušely dát do příloh. Vhodnější by byla grafická prezentace výsledků, která by zpřehlednila orientaci v dosažených výsledcích. Z autorových komentářů pro výsledky nebo závěru není patrné co je vlastně přínos této práce nebo jaký by mohla mít potencionální využití v budoucnosti. Autor pouze komentuje dosažené výsledky a chybí zde jejich hlubší diskuze. Proto odborný charakter práce hodnotím jako dostatečný. - Celkově hodnotím využitelnost výsledků jako dostatečný. Autor sice byl schopen provést analýzu přídavných ztrát v transformátorových pleších vlivem stohovacích děr, nicméně, nebyl schopen smysluplně a přehledně interpretovat dosažené výsledky ve své práci, včetně potenciálu jejich budoucího využití. Shrnutí: Autor zpracoval bakalářskou práci, pro jejíž řešení se musel seznámit s problematikou analýzy přídavných ztrát v transformátorových pleších a jejich výpočtů za využití metody konečných prvků. Veškeré výsledky analýzy jsou nepřehledně a nevhodně prezentovány v práci, kde chybí jejich hlubší analýza ze strany autora. Samotná práce má hlavně teoretický charakter. S ohledem na výše uvedené hodnocení a všechny uvedené nedostatky hodnotím práci stupněm E/dostatečné a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 160630