ČUPR, M. Návrh a realizace kyvadlového dynamického tlumiče vibrací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Kšica, Filip

Předkládaná práce se zabývá problematikou návrhu a analýzy chování kyvadlového dynamického tlumiče vibrací (PTMD), který je často využíván například v civilním inženýrství pro tlumení konstrukcí a staveb na nízkých frekvencích. Cílem práce mělo být nejen seznámení se s tímto principem dynamických tlumičů, ale provést návrh a výrobu demonstrátoru, jehož chování mělo být ověřeno výpočtovým a simulačním modelováním. V úvodní části práce jsme seznámeni s principem PTMD a přístupem k jejich modelování. V této části práce mi chybí vlastní zhodnocení a ilustrace vlivu základních parametrů tlumiče, tj. hmotnosti, tuhosti, tlumení, délky kyvadla atd., na chování tlumiče a jeho vlivu na tlumenou soustavu. Ač jsou v práci uvedeny částečně odvozené vztahy, veškeré z nich vyplývající závislosti jsou přejaté z citované literatury, ač jde o závislosti, které by mohl a měl student vytvořit sám. Je patrný nepoměr mezi rozsahem rešeršní části (24 stran) a části věnované vlastní práci (15 stran), kde jsme seznámeni s odvozením pohybové rovnice pro PTMD jakožto soustavu se dvěma stupni volnosti popsané transcendentními diferenciálními rovnicemi. Student zvolil linearizaci těchto rovnic pro malé výchylky, splnění tohoto předpokladu však u reálného přípravku neověřil. U sestaveného demonstrátoru student identifikoval suché tření mezi pohybující se hmotou a vedením jako jeden z hlavních zdrojů energetických ztrát, očekával bych však, že u naměřených průběhů výchylek tělesa v čase bude lépe ilustrován rozdíl mezi vlivem viskózního tlumení a suchého tření, které v tomto případě dominovalo. V rozboru tlumicího účinku PTMD (obrázek 38) považuji za zavádějící, že v případě nevhodného naladění (tj. délka kyvadla 160 mm) dochází vizuálně k lepšímu utlumení než v případě optimálně laděného tlumiče. Očekával bych v tomto případě důkladnější využití výpočtového modelu pro ověření závěrů týkajících se buzeného kmitání. Z prezentovaných výsledků zjevné, že je výpočtový model a demonstrátor funkční a dochází k utlumení vibrací využitím PTMD, bylo by však vhodné v práci lépe zdokumentovat provedené simulace a experimenty, aby nešlo pouze o vizuální zhodnocení. S postupem práce a samostatností studenta jsem byl spokojen, konstrukci demonstrátoru a na něm provedená měření měl zcela ve vlastní režii. Vzhledem k tomu, že dle zadání má vytvořený přípravek sloužit mimo jiné pro demonstraci problematiky ve výuce, očekával bych v práci alespoň nějakou zmínku o možnostech demonstrátoru a případných experimentech, ke kterým by mohl sloužit, dále pak například integraci prvků (pravítek) pro měření výchylek, což je nutné pro jakékoli kvantitativní zhodnocení funkce, v neposlední řadě pak náměty na další vývoj či rozšíření demonstrátoru, návrh změn pro snížení vlivu nežádoucího suchého tření atd. I přes výše uvedené nedostatky považuji zadání za splněné a práce dosahuje úrovně kladené na bakalářskou práci. Po formální, grafické a gramatické stránce je práce na průměrné úrovni, doporučuji ji k obhajobě s celkovým hodnocením C – dobře.

Posudek oponenta

Rubeš, Ondřej

Předkládaná bakalářská, která se zabývá rešerší a experimentem s kyvadlovým dynamickým tlumičem vibrací se skládá z dvou hlavních částí – rešerše a vlastní práce, tj. simulaci, výrobě a měření. Rešerši je věnováno cca 25 stran a vlastní práci 15 stran. Délku tedy považuji za zbytečně velkou, navíc s příliš objemným zastoupením rešeršní části. Obrázky mají často špatnou kvalitu. Jednoduché obrázky, které měl autor překreslit během pár minut do vektorové podoby (např. obrázek 3 a 4), pouze převzal z literatury z minulého tisíciletí. Na druhou stranu je to možná dobře, protože vlastní obrázky autora nemají kvalitu o mnoho větší. Potýká se s problémy s velikostí fontu, jako např. Obrázek 7 má font obrovský a naopak obrázek 10 je nečitelný. Obrázek 6 zase zobrazuje jakousi silně nelineární soustavu, kterou student v práci vůbec neřeší. Rešeršní část obsahuje velké množství rovnic, jejichž kontrola je mimo možnosti rozsahu běžného posudku. Nadpisy hlavních kapitol nezačínají na nové stránce a je zde množství chyb komplikujících orientaci v textu. Oceňuji zde příklady použití dynamického tlumiče v praxi.   Jak již bylo řečeno výše, vlastní práce, má výrazně nižší rozsah než část rešeršní. Student v ní však splnil všechny tři body zadání, což je podstatné. Samotný název kapitoly 7 Model PTMD je poměrně nic neříkající a nechává čtenáře v napětí, co se vlastně dozví. Dozví se o matematickém modelu a návrhu demonstračního zařízení. V části měření je potom ukázána dobrá korelace mezi modelem a experimentem. Nesouhlasím s tvrzením, že je kyvadlový tlumič účinný. Naopak bych řekl, že obrázek 37 ukazuje, že jeho vliv je téměř zanedbatelný.

eVSKP id 157429