SZELKE, L. DIGITÁLNÍ INFORMAČNÍ PANELY PRO HRU KUŽELKY [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Matoušek, Radomil

Práce obsahuje 53 str. textu, 23 referencí, vlastní programování. Theses.cz byl na shodě 7%, práce je dílem autora. Předložená diplomová práce splnila zadání ve všech bodech, přičemž poslední bod cílů zadání by bylo vhodné komisi předvést (v prezentaci na videu). Práce byla zadána a laděna velmi konkrétně a prakticky. Kuželkový automat je součástí vývojových zájmů ústavu, přičemž jeho logickou součástí jsou informační panely. Textovou část práce hodnotím jako použitelnou, ovšem jsou na ní patrné známky nedostatku času a patrně i postoje autora nejen. Konkrétně výpisy programu lze udělat podstatně lépe a textově o to víc, že jde o frekventovanou část práce (doporučuji: pygments.org). Různé resize bitmapové reprezentace výpisu kódu nepřidávají na pocitu dobře odvedené práce, rovněž popis tříd apod. Styl autora se promítá i do jeho prezentace programů, heslo „dobrý kód nepotřebuje komentáře“ v tomto případě neobstojí ze dvou důvodů, tím prvním je že komentáře mají být. Další rešerši ponechám laskavému úsudku oponenta. Přesto, že moje představa o výsledku práce není zcela ve shodě s výsledkem, práce cíle i účel splnila a jde na ní bezesporu dále stavět, což je uspokojivé. V tomto ohledu hodnotím známkou D/uspokojivě s poznámkou, že při skvělé obhajobě se nebráním hlasovat pro lepší hodnocení.

Posudek oponenta

Roupec, Jan

Předložená práce se zabývá ovládáním informačních panelů pro hru kuželky. Práce má 79 číslovaných stran a je členěna do pěti kapitol. V rešeršní části práce (kapitola 2) se autor zabývá hrou kuželky a architekturou klient-server. Zde se vyskytují některé nepřesnosti. Rozestavění kuželek není do kosočtverce, ale do čtverce, který má úhlopříčku v ose dráhy, tedy je orientován nakoso vzhledem k hráči (viz technické předpisy kuželkářského sportu). Mohu ujistit autora, že alfanumerické zobrazovače zobrazovače se používaly na sportovních stadionech o nejméně dvacet let dříve, než uvádí v kap. 2.5. Ke kap. 2.7, 2.8 a 2.9 si dovoluji podotknout, že ne všechny systémy s architekturou klient-server musí nutně být webovské aplikace. Tato jednostrannost je o to podivnější, že v rámci práce navržená a realizovaná klient-server aplikace rovněž nemá s www nic společného. Výběr informací zařazených do této kapitoly nebyl úplně šťastný - např. mi není jasný důvod zařazení kapitoly 2.6, která je navíc pojata poněkud propagandisticky. Musím konstatovat, že problém je už se samotným výběrem informačních zdrojů – např. hledat zásadní informace o architektuře sw systémů v zdroji [18] (Managementmania – sociální síť pro business), který obsahuje technické informace ve zjednodušené formě tak, aby byly pochopitelné i manažerům, je pro absolventa informaticky zaměřeného oboru poněkud nedůstojné. Bohužel ale v této části zcela postrádám popis kontextu řešení – navazuje práce na něco, existuje již nějaké podobné řešení, je práce vytvořena pro nějaké konkrétní použití, ….  V následující části je popisováno řešení. Hned v úvodu kapitoly 3.1 se nachází věta: „V případě systému hry evropské kuželky, který zahrnuje čtyři aplikace (server, ovládací aplikace, PLC aplikace a zobrazovací aplikace) je důležité navrhnout vhodnou architekturu, která umožní efektivní komunikaci a spolupráci mezi těmito aplikacemi.“ Pominu chybu v interpunkci, ale na daném místě práce není vůbec jasné, o jakých aplikacích se hovoří. Budou tyto navrhovány a vyvíjeny v rámci této práce? Nebo jen některé z nich? Nebo již existují, a je třeba je nějak propojit/využít? Pravděpodobně se zde ale jedná pouze o formulační neobratnost, neboť vývoj všech čtyř aplikací je popisován v dalších kapitolách. I zde se nacházejí některé dílčí nepřesnosti, např. str. 28: „Komunikace mezi serverem a PLC aplikací by měla být asynchronní, což znamená, že aplikace bude stále čekat na zprávu od serveru.“ Asynchronní neznamená, že aplikace/zařízení na zprávu čeká. Kapitola obsahuje podle mne nadbytečné informace. Zařazení výpisů fragmentů programu v kapitole 3 podle mne nebylo nutné, neboť uvedené úryvky neobsahují žádné algoritmicky či implementačně pozoruhodné obraty. Namísto těchto výpisů a vysvětlujících textů k nim by bylo bývalo vhodnější popsat systém alespoň rámcově jako celek a věnovat se jednotlivým funkcím systému či jeho částí. Popis toho, že příkaz import importuje knihovnu, nebo popisovat kód pro vytvoření tlačítek je opravdu neúčelné. Některé informace ale naopak chybí. V textu jsem nenašel popis formátů datových zpráv, kterými komunikují jednotlivé úlohy. Dále je nejasná část, kde autor popisuje úpravu GUI a píše o novém GUI. Existuje nějaké staré GUI? Pokud ano, proč není popsáno? Opět je zde cítit nedostatek popisu výchozího stavu v úvodní časti.  Ve čtvrté kapitole nazvané Testování se opět dosti nejasně hovoří o stavu před úpravou GUI a po úpravě. Tedy asi nějaké existovalo, ovšem informace o tom, jaké bylo a kde se vzalo, se mi v práci nepodařilo nalézt. Autor zde podle mne vcelku zbytečně popisuje ladění programů, některé nalezené chyby a poněkud nešťastně i projevy chyb, které se nepodařilo opravit. V podobném duchu se line i závěr práce. Funkčnost samotného zařízení a sw jsem neověřoval, z práce ale příliš dobrý pocit nemám. Kromě již zmíněných obsahových problémů se vyskytuje řada formálních chyb a nedostatků. Kromě nesmyslného záhlaví sudých stran kazí dojem časté chyby v interpunkci, překlepy, zkomolená slova, pracovní poznámky autora, které zapomněl vymazat, a bohužel také pravopisné chyby. V textu se také občas vyskytují jen lehce přeformulované věty z wikipedie, které ale právě těmi změnami formulace poněkud ztrácejí smysl. Celkově se domnívám, že autor odvedl poměrně dost programátorské práce. Z popisu ale není na první pohled zřejmé ani zvolené sw řešení, ani způsob spolupráce jednotlivých aplikací, ani výchozí a koncový stav. Navzdory uvedeným připomínkám doporučuji diplomovou práci k obhajobě a navrhuji hodnocení stupněm D/uspokojivě.

eVSKP id 149212