HALVA, O. Komentovaný překlad skript z oblasti elektrotechniky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Základ práce tvoří překládaný text, který je součástí materiálů využívaných při výuce na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií. Ve fázi překladu student spolupracoval přímo se spoluautorem výchozího textu, aby tak docílil co nejkvalitnějšího výsledku. Přidanou hodnotou této bakalářské práce je tedy i její praktický přesah, a to i do předmětů vyučovaných v rámci oboru AJEI-H. Při analýze překladu pracoval autor samostatně s doporučenými zdroji, na základě nichž si také zvolil analytický rámec a které dále vhodně kombinoval s dalšími relevantními materiály. Veškeré teoretické informace se v rámci analýzy snaží aplikovat na překládaný text a překladatelský proces a ilustrovat popisované jevy konkrétními příklady. Zadání tedy bylo beze zbytku splněno. Jazykově je práce na velmi dobré úrovni, lexikálními či gramatické nepřesnosti se vyskytují minimálně a nemají vliv na srozumitelnost a čtivost textu. Struktura je přehledná, styl je odpovídající a ani formální nedostatky se zde nevyskytují. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím jako výbornou - A.
Ondřej Halva v komentáři svého překladu českého odborného textu do jazyka anglického objevně zjišťuje, že „the author of the Czech textbook drew information from English technical literature, hence the source text is affected by some of its syntactic rules“ (30). Je vcelku irelevantní, co je příčinou defektnosti zdrojového textu, přičemž, nutno podotknout, defekty se neomezují pouze na rovinu syntaktickou. Pro mě závažnější je, že Ondřej Halva nebyl schopen z citovaného pozorování vyvodit zjevné: že se tímto velká část jeho analýzy stává zbytečnou, její hodnota je tak nulová, možná dokonce záporná (neboť zdrojový text je brán jako příklad odborného textu jako takového). Zbytek „analýzy“ sestává z porůznu vybraných ukázek majících dokladovat stylistickou příslušnost zdrojového textu a hledání odpovídajích řešení v anglickém jazyce. Textu chybí logika, je vystavěn chaoticky, je napsán horší angličtinou než překlad. I když přistoupím na myšlenku, že hlavním cílem tohoto typu bakalářské práce je ukázat, nakolik byl student schopen zvládnout anglický jazyk a základní zásady překladu, i zde se obejvují mnohé pochyby. Jako největší překladatelský oříšek uvádí Ondřej Halva překlad českého slova „odpor“ (28). Ze způsobu, jímž argumentuje, se zdá, že dle něj se překladatelský proces děje mimo větný nebo nadvětný kontext, mimo kontext znalostní. Ve skutečnosti tomu tak není nebo by být nemělo – za žádných okolností nelze při překladu zaměnit elektrickou veličinu za elektrotechnickou součástku ani nad oběma možnostmi váhat. Domnívám se, že se autor měl naopak déle pozastavit nad překladem slova „skripta“ jako „material“ (2), kde jistě šlo přijít s vhodnějším překladovým ekvivalentem, stejně jako si nejsem jistý překladovým řešením, při němž je „vakuum“ překládáno jako „free space“ (2). Autor ne zcela idiomaticky překládá i zcela jednoduché výrazy, jako třeba „většinou“, kdy šlo jistě přijít s elegantnějším řešením než „most of the time“ (15). Jinak je překlad relativně pečlivý, s občasnými problémy v oblasti užití členů. Adekvátnost překladu odborných výrazů nejsem schopen stoprocentně vyhodnotit, text překladu se místy čte lépe než zdrojový text (z důvodů uvedených výše). Pouze a výhradně s ohledem na úroveň překladu práci navrhuji k obhajobě.
eVSKP id 127130