ČECH, J. Detekce změn v obraze [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Předložená práce plní požadavky zadání. Prezentované řešení však využívá nejjednodušší možné řešení s nejjednodušší možnou scénou bez pohybující se kamery, je však prezentováno na několika scénách tohoto typu. Zjištěné rozdíly by ovšem bylo vhodné, místo shluků bodů, vyznačit například obdélníky různých barev podle typu změny. Rozsah práce je 30 stran (s chybou v číslování stránek …15-16-7-16-17…), kde vlastní práce je na desíti stranách s množstvím obrázků. Hlavní problém je v teoretické části, kterou systém Theses označil jako kopii. Student převzal zdrojový text ve větší míře z určeného zdroje bez výraznějších modifikací. Skutečnost čerpání z daného zdroje naznačil v úvodu kapitoly nestandardním použitím citace. Nejvýznamnější shodný zdroj lze nalézt na adrese http://vision.uamt.feec.vutbr.cz/ZVS/lectures/07_Filtrace_sumu_a_poruch.pdf a čerpá se z něj na stranách 11 – 16 (8stránek). V práci jsou i chyby textového charakteru, jako například nedokončené věty a překlepy. Student pravidelně konzultoval postup prací a problémy, se kterými se potýkal. Během konzultací prezentoval různé možné postupy řešení a zkoušky použití různých metod. Je škoda, že, kromě prezentované metody, nebyly i některé další dotaženy do použitelné formy a prezentovány v závěrečné práci.
Cílem práce p. Čecha bylo detekovat změny v obraze ve scéně v různých okamžicích. Jde o netriviální úlohu která vyžaduje porozumění mnoha oblastem zpracování obrazu, a značné množství práce. Bakalářská práce začíná úvodem a rozborem cílů práce. Úvod zasazuje práci do kontextu oboru, ale nijak blíže nepopisuje řešený úkol. Cíle práce sice zmiňují potenciální aplikace, ale pouze velice povrchně a čtenář nezíská představu o tom jak by vlastní aplikace měla vypadat. Kapitola 1 - "Vypracování" obsahuje literární rešerši vybraných metod předzpracování a segmentace obrazu, detekce klíčových bodů a homografie. Rešerše je příliš obecná a obsahuje mnoho metod které ve vlastní práci nebyly použity. Je zde také krajně nevhodně zacházeno s literaturou, kde odkazy na literaturu jsou v názvech kapitol, a potom celé kapitoly jsou z těchto zdrojů převzaty - a to místy celé skupiny stran slovo od slova bez jasně označené přímé citace, která by i tak byla příliš rozsáhlá. Vlastní práce studenta je popsána v kapitole 2 - "Návrh řešení". Student vůbec nepopisuje návrh testovacího pracoviště a snímání sad snímků (2. bod zadání), i když na obrázcích 2.1 až 2.9 čtyři tyto sady prezentuje. Zvolené algoritmy a jejich implementace (3. bod zadáná) je popsána příliš stručně a bez dostatečné diskuze jak a proč byly zvoleny konkrétní postupy. Většina algoritmů byla také realizována pouze voláním knihovních funkcí Matlabu. V celku byly realizovány dvě metody detekce změn v obraze, a to prahováním a pomocí SURF příznaků. Vyhodnocení systému (4. bod zadání) je slovní pro každý z pěti experimentů na čtyřech sadách (nářadí - prahování + SURF, a ovoce, peníze, parfémy - pouze SURF). Student zde diskutuje funkčnost a případně důvody selhání dané metody na dané sadě. Jak rozsah experimentů, tak i způsob vyhodnocení úspěšnosti detekce změn je podle mého názoru nedostatečný. Řešení problému pohledu na scénu z různých úhlů pomocí homografie se pro implementační potíže nepodařilo vůbec. Pro celou kapitolu postrádám nějaký diagram nebo popis posloupnosti operací ve zpracování obrazu, které by čtenáři poskytlo potřebný kontext pro jednotlivé popisované operace a experimenty. V závěru jsou shrnuty cíle a dosažené výsledky a je zde patrné že ne všechny plánované cíle se podařilo splnit. Práce po formální stránce obsahuje mnoho chyb. Ať nevhodně zvolené jazykové prostředky, nebo typografické chyby (namátkou zarovnání textu na různých straných, "rozsypané" sloupce s barevnými nadpisy na straně 7 mezi stranami 16 a 16, nebo odstavce končící v půli věty s. 23 a 27). Je také nevhodně přílišně členěna kde pod některými nadpisy není žádný text, nebo třeba jen jedna věta. Závěr potom není třeba členit vůbec. Dále práce obsahuje množství menších chyb a přehlédnutí (namátkou špatná data na začátku práce nebo nekorespondující popis obrázku 2.9). V práci je využito devět zdrojů ze seznamu literatury, tyto jsou vesměs nevhodně zvoleny a nevhodně použity jak je již zmíněno výše. Dále je zde sedm zdrojů obrázků které jsou číslovány stejně jako literární zdroje, a proto nelze rozlišit zda se reference v textu odkazuje na konkrétní zdroj nebo obrázek. Pro výše zmíněné nedostatky a zejména pro nesplnění základních pravidel práce s literaturou práci nemohu než nedoporučit k obhajobě. Práci hodnotím známkou F a 30b.
eVSKP id 142632