BENEŠ, J. Měření parametrů GNSS přijímačů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Cílem diplomové práce byl návrh metodiky pro experimentální stanovení parametrů GNSS přijímačů v aplikacích mobilní robotiky a její využití na předložených GNSS přijímačích. Požadavky uvedené v zadání byly splněny, ocenil bych ale větší snahu stanovit konkrétní a podložené závěry. Úroveň popisu závěrů, ke kterým student dospěl v rámci rešerše, je na poměrně dobré úrovni. Problém shledávám v zaměření rešerše, kde se student zaměřil především na popis zdrojů chyb, nikoliv na způsob, kterým chyby změřit a vyjádřit. Popis vlastní práce studenta je často povrchní a obsahuje nevýznamné informace v kontextu zaměření práce – čtenář se např. v závěru práce dozví, že experiment je uspořádán do „modulárního bloku“, který je „odolný proti vniku cizích těles“, ale zhodnocení výsledků, které jsou relevantní k zaměření diplomové práce nikoliv (např. souhrnné experimentálně stanovené přesnosti předložených přijímačů a jejich porovnání se specifikací výrobce). Formální úprava včetně sazby je na poměrně dobré úrovni, student se nedopustil významnějších prohřešků. Kladně lze hodnotit uspořádání příloh, ve kterých jsou uvedeny jednotlivé grafy popisující dosažené elementární výsledky. Student v průběhu rešerše i realizace pracoval ve větším rozsahu s dostupnými informačními zdroji, získané informace ovšem mnohdy nereflektoval do výsledků své práce – např. některé křivky vydávané za „kumulativní histogram“ (např. na obrázku 2.8) zcela zjevně nejsou tím, za co je student vydává (funkce obsahují úseky se zápornou hodnotou první derivace). Rovněž reprezentaci „kumulativního histogramu“ pomocí spojité funkce nepovažuji za správný přístup. Pokud chtěl student výsledky popsat spojitou funkcí, měl použít pojem „distribuční funkce“. K pozitivnímu hodnocení celé práce nepřispívá ani fakt, že student měl totožné zadání přidělené již v minulém akademickém roce, ve kterém se pokoušel s významnými přestávkami práci realizovat. V letošním akademickém roce jsem významnější činnost studenta zaznamenal až v prosinci. Nestacionární měření bylo realizováno až zcela v závěru řešení práce bez jakékoliv hlubší analýzy způsobu jeho realizace. Získané elementární výsledky jsou s některými výhradami dále použitelné, největší výtku mám ale k absenci jakéhokoliv souhrnného zhodnocení – stanovení a vyčíslení vlivu použitých přijímacích antén, vliv zařazeného rozbočovače GNSS signálů, vliv množiny přijímaných GNSS signálů atd. na výslednou přesnost měření. Sestava experimentů byla navržena za účelem stanovení vlivu těchto faktorů. Student v průběhu realizace své diplomové práce nepochybně prokázal určité inženýrské schopnosti. Vzhledem k většímu rozsahu různých pochybení při realizaci práce a v prezentovaných výsledcích navrhuji hodnocení D (63 bodů).
Práce diplomanta Bc. Jiřího Beneše se na 50 stranách věnuje problematice nepřesností GNSS přijímačů s návazností na mobilní robotiku, splňuje tak doporučený rozsah. K sazbě je využit LaTeX, což kvituji. Práce sice obsahuje zanedbatelné množství překlepů a gramatických chyb, ale je psaná těžko stravitelným jazykem a některé pasáže nejsou příliš srozumitelné. Formální úroveň práce je dobrá s výtkou směřující ke struktuře kapitol, která mohla být řešena lépe. Z formálního hlediska bych také vyčetl fakt, že některé obrázky a tabulky nelze samostatně vůbec interpretovat kvůli nedostatečnému popisu. Počet relevantních literárních zdrojů je spíše nižší, a to i vzhledem k relativně častému citování Wikipedie, jsou však zahrnuty i odborné články a na literaturu je v textu korektně odkazováno. Práci lze označit jako původní. Po odborné stránce dosahuje práce nadstandardní úrovně, autor se musel seznámit s netriviální problematikou přesného měření pozice pomocí RTK DGNSS přijímačů. Zpracování má však řadu nedostatků. Literární rešerše je zaměřena spíše na popis zdrojů chyb měření než na to, jak parametry měřit, přesto lze první bod zadání považovat za splněný. Není jasná vazba navrhované metodiky na provedenou rešerši. Požadované úpravy měřicí aparatury byly evidentně provedeny, jelikož se povedlo změřit potřebná data, která byla následně zpracována. Konstatuji proto, že všechny body zadání byly splněny. Práce postrádá hlubší analýzu získaných výsledků, která by zodpověděla, jak podstatný vliv mají studované parametry na přesnost měření. Není diskutována vhodnost použité metodiky. Na dynamických měření je patrné, že vznikala v časové tísni, protože v textu není v dostatečném rozsahu popsaná ani metodika, ani výsledky měření. V některých případech nebyl zvolen optimální prostředek k prezentaci dat, např. chybové histogramy na obr. 2.8 jsou poněkud matoucí. Abych pouze nekritizoval, musím pochválit množství zpracovaných dat a grafických výstupů. Bylo ovšem žádoucí zajít ve vyhodnocení ještě o krok dál. Celkově však předložená práce dosahuje dobré úrovně a svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta. Z toho důvodu ji doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení C / 73 bodů.
eVSKP id 127103