FILOVÁ, V. Určování mikroskopických účinných průřezů jaderných reakcí pomocí urychlovačem řízeného neutronového zdroje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Studentka Bc. Vendula Filová zpracovala práci na téma Určování mikroskopických účinných průřezů jaderných reakcí pomocí urychlovačem řízeného neutronového zdroje. Celá práce je psána v anglickém jazyce a lze ji rozčlenit do dvou bloků. V prvním bloku jsou rozebrány jednotlivé typy neutronových zdrojů s ohledem na způsob produkce neutronů, jejich spektrum a výkon. Tato část je poměrně rozsáhlá, a kromě samotného členění uvádí i příklady významných neutronových zdrojů, resp. jednotlivých pracovišť. Jedná se o zajímavý přehled, který dozajista poslouží i jako úvod do problematiky pro nové studenty na UEEN FEKT VUT, jež se rozhodnou pracovat na tématech v jaderné oblasti. Jediné, co lze vytknout je určitá nekonzistence, kdy pro některá pracoviště jsou uvedeny jak parametry zdroje, tj. energie neutronů, spektrum a hustotu neutronového toku, tak u jiných tyto informace chybí. Taktéž by bylo vhodné uvádět hlavní specializaci daných pracovišť. Na druhou stranu samotná práce má 91 stran a při podrobnějším popisu by dozajista překročila hranici sta stran. Druhý blok se zabývá vyhodnocením experimentálních hodnot mikroskopických účinných průřezů za pomoci kvazi-mono energetického neutronového zdroje. Studentce byla poskytnuta experimentální data ze starších měření, která následně zpracovala a vyhodnotila. Samotné zpracování vyžadovalo využití vícero různých výpočetních programů, z nichž některé jsou pouze pro OS Linux bez grafických uživatelských rozhraní. Navíc se podílela na rozvoji a testování programu pro zpracování dat vyvíjeného na UEEN FEKT VUT, což mohlo být více zdůrazněno včetně samotného procesu zpracování dat. Z dalších výtek je třeba uvést až příliš časté dělení na podkapitoly, zbytečné množství desetinných míst u Tab. 4.2, jež nemá fyzikální význam. Dále by bylo vhodné věnovat více prostoru diskuzi výsledků včetně jejich porovnání s vícero evaluovanými knihovnami jako např. IRDFF-II nebo EAF-2010. U výsledků reakce In-115(n,3n)In-113m není zvážena možnost produkce isomeru In-113m v reakci In-113(n,n‘)In-113m, což může vysvětlit nedostatek dat v experimentálních i evaluovaných databází. Z grafického hlediska lze vytknout horší kvalitu některých obrázků, zejména v teoretické části práce, a u některých v metodice experimentální části. Naopak je třeba vyzdvihnout použití sázecího prostředí LaTeX, jež rozhodně nepatří mezi široce rozšířený nástroj pro psaní prací na FEKT VUT. Studentka se v práci nevyhnula několika překlepům a chybám. Vzhledem k objemu práce je však jejich počet přijatelný. Přes všechny uvedené nedostatky se jedná o velmi zdařilou práci, kdy bude následovat snaha o publikování výsledků v některých z recenzovaných časopisů či na mezinárodní konferenci se zaměřením na jaderná data. Dále je vhodné uvést, že studentka během psaní práce pracovala velmi samostatně a pravidelně konzultovala i přestože se nacházela na několikaměsíční stáži v zahraničí. Vzhledem k výše uvedeným faktům práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 93 body, tj. jako výbornou (A).
Studentka se ve své diplomové práci psané anglickým jazykem podrobně věnovala problematice neutronových zdrojů a jejich rozdělení podle fyzikální podstaty jejich fungování – na radioizotopické zdroje, neutronové generátory, systémy založené na urychlovačích a na jaderných reaktorech. V každé kategorii uvedla i nejvýznamnější zařízení na světě. Následně popsala problematiku účinných průřezů pro interakce neutronů s látkou a dotkla se i tématu energetických spekter neutronů. V praktické části práce nejprve popsala metodiku měření mikroskopických účinných průřezů neutronových reakcí prostřednictvím gama spektrometrie. Zevrubně se věnovala zejména vysvětlení jednotlivých typů korekcí, které je nutné aplikovat na hodnoty získané pomocí spektrometrie. Následně vysvětlila použité programové vybavení včetně speciálního SW pro aplikaci korekcí vyvinutého na UEEN. V závěru práce zpracovala výsledky z experimentů provedených již dříve vedoucím práce, čímž získala hodnoty mikroskopických účinných průřezů pro hledané reakce neutronů na vzorcích India. Ty následně porovnala s několika knihovnami jaderných dat a okomentovala rozdíly. Teoretická část práce je podstatně rozsáhlejší oproti části praktické. Dokládá to poměrně široký záběr studované problematiky, ke které bylo použito velkého množství zdrojů, takřka kompletně cizojazyčných. Použitý jazyk je na vysoké úrovni a v práci se vyskytuje pouze menší množství chyb. Členění práce je logické a použitá metodika byla pro dosažení výsledků vhodně zvolena. Zejména hodnotím kladně, že studentka v rámci práce ověřila funkčnost SW pro aplikaci korekcí vyvinutého na UEEN. K práci bohužel nejsou přiloženy vstupní soubory pro použité programy, což by významně usnadnilo případné další práce v této oblasti. I přes uvedené drobné nedostatky je práce velmi zdařilá a přínosná.
eVSKP id 142400