ŠLÍMA, F. Přípravek lineárního pohonu pro marsovský rover [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Bakalářská práce se věnuje vývoji specifického mechanicko-elektronického subsystému určeného pro soutěž European Rover Challenge, konkrétně pro disciplínu Deep Sampling. Práce má jasný aplikační rámec, je pevně ukotvena v požadavcích studentského týmu a reflektuje reálné technické limity, které panují při návrhu zařízení určeného do náročného terénního prostředí. Student se v práci zabývá celým spektrem úkolů – od rešeršní části přes návrh mechanické konstrukce, výběr součástek, návrh a realizaci DPS, až po softwarové řízení pomocí mikrokontroléru a I2C komunikace. Na práci velmi oceňuji její praktické zaměření, důraz na funkční subkomponentu a návaznost na zbytek týmu úlohy Deep Sampling. Student nejenže navrhl konstrukci lineárního pojezdu pomocí dvojice krokových motorů a trapézových šroubů, ale rovněž prokázal pochopení pro praktické detaily, jako je stabilita konstrukce, modularita, uchycení k roveru či snadná montáž a demontáž. Konstrukce byla v několika verzích iterativně upravena a testována, což ukazuje na schopnost reagovat na konkrétní problémy (např. deformace při jednostranném uchycení nebo potřeba navýšení dosahu vrtáku). Elektronická část byla rovněž promyšlená – zahrnuje vhodně zvolené komponenty a vlastní návrh desky plošných spojů, přičemž kladně hodnotím i mechanickou integraci DPS a snímačů. Softwarová část využívá stavový automat pro řízení režimů a zahrnuje detekci běžných poruchových stavů. Komunikace přes I2C je správně implementována, s dobře navrženým formátem zpráv. Pozitivně hodnotím i dokumentaci této části – použití tabulek a vývojových diagramů usnadňuje čtenáři orientaci. Co práci mírně oslabuje, je relativně omezený rozsah testování v reálném prostředí. Přestože student připravil testovací rám a ověřil funkčnost systému, schází podrobnější měření výkonnostních parametrů (např. zatížení, přesnost, opakovatelnost pozice, chování při poruše). Zároveň není uvedeno srovnání s alternativními technickými přístupy, ani se neřeší otázka optimalizace návrhu z hlediska hmotnosti či spotřeby. To jsou oblasti, které by v práci s aspirací na nejvyšší hodnocení mohly být rozpracovány více do hloubky. Také bych vytknul poměrně vágní závěr. Z hlediska formálního zpracování je práce psaná dobře. Je strukturovaná, obsahuje dostatek technických detailů i obrázků, přičemž jazyková i stylistická úroveň odpovídá požadavkům kladeným na bakalářské práce. Rovněž je patrná studentova samostatnost, ochota konzultovat i aktivní účast na vývoji soutěžního systému. Celkově hodnotím práci jako velmi kvalitní. Student prokázal technickou zdatnost, schopnost systémového návrhu i praktické realizace komplexního subsystému v reálném projektu. Ačkoliv v oblasti testování a hlubší analýzy by bylo možné práci dále rozšířit, považuji její rozsah a hloubku za výrazně nadstandardní ve srovnání s běžnými bakalářskými projekty. Práci navrhuji k obhajobě s hodnocením A (92 bodů).
Rozsah předložené práce je na spodní akceptovatelné hranici. Teoretická část práce obsahuje stručný a velmi obecný popis pohonů a měření polohy a proudu. Má výplňový charakter, komponenty dále použité v práci by si zasloužily hlubší teoretický rozbor. Následuje část věnovaná návrhu. Zde převažuje použití metody pokus-omyl, chybí alespoň základní orientační mechanické výpočty. 3D model je sice efektní pro prezentaci, ale alespoň základní technický (funkční) náčrt a kusovník použitých dílů (převážně typizovaných profilů) by v technické zprávě neměl chybět. Následující kapitola elektrické zapojení na dvou stranách stručně popisuje zvolené komponenty, aniž by diskutovala jejich výběr. 5 kapitola je věnována popisu programu mikrokontroléru. Ve vývojovém diagramu 5.1 chybí počáteční měření polohy senzorem TOF, způsob jeho použití se dozvíme až dále v textu. U všech veličin použitých ve vzorcích kapitoly 5 chybí jednotky a u 2 z nich (rotations, pozice) se nedozvíme ani význam. Poslední část se věnuje výpočtu síly motoru, kromě záhadného navýšení platných číslic v tabulce 6.1 je kapitola v pořádku, oceňuji výpočet účinnosti trapézového šroubu. Nyní by měla následovat kapitola věnovaná bodu 5 zadání, ta však zcela chybí a ani v závěru není o testování přípravku jedinná zmínka. Nemohu tak rozhodnout, jestli bylo zadání splněno, toto posouzení bohužel zůstává na komisi. Po formální a gramatické stránce je práce na průměrné úrovni, stejně tak práce s literaturou. Zbytečné je používání anglických slov např. často opakované error místo chyba. Práci lze označit za původní. Přes výše uvedené student projevil inženýrské schopnosti.
eVSKP id 168013