BARTOLŠIC, R. Návrh změny marketingového mixu pro rozvoj konkurenceschopnosti podniku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2016.
Diplomant pracoval poměrně samostatně a ne zcela optimálně využíval časový prostor, který byl pro práci určen. Autor práce prezentuje velmi dobrou znalost trhu a chování firem, pro které je práce zpracována. Nepochybně má znalosti dostačující ke zpracování řešeného tématu. Z hlediska odborné úrovně lze návrhům vytknout zejména rezervy v oblasti rozpracování do realizační fáze a vyhodnocení jejich přínosů. Více pozornosti mělo být věnováno finančnímu pohledu, který si autor vložil do definování cíle. Celkové úrovni návrhu by prospělo rovněž dúkladnější využití teoretických východisek, která autor vymezil. Otázky: Jak byste vymezil přínosy návrhů z pohledu posílení konkurenceschopnosti firmy? Jak by bylo možné aplikovat pro řešení hodnotový řetězec? Jaké další přístupy k hodnocení pohledu zákazníka by bylo možné využít a jak?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | D | Cíle práce jsou vymezeny formou hlavního cíle, upřesněného ve vztahu k opatřením navrhovaným pro posílení konkurenceschopnosti. Autor spojuje cíl opatření s nákladovou a výnosovou kvantifikací. Ve vlastním řešení je pak výnosová oblast postižena zcela minimálně. Ne zcela optimálně zdůrazňuje tvorbu strategie, protože ta jako celek není předmětem práce. Cíl práce je s ohledem na vymezení a charakter návrhové části naplněn uspokojivě. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | C | Analytická část se opírá o klasické přístupy. Vymezení metodiky je stručné, ale dostačující. Zvolené analytické postupy v obecné rovině odpovídají zaměření práce a jejich aplikace respektuje specifika dané firmy. Ne všechny analytické přístupy jsou dostatečně vysvětleny (např. analýza FB, blogu apod. - viz komentář v dalším bodě). Pro lepší posouzení konkurenceschopnosti mohl autor využít například ještě hodnotový řetězec, který uvádí v teorii. Teoretická vychodiska se opírají v prvé řadě o tradiční přístupy doplněné o některé specifické pohledy v oblasti konkurenceschopnosti. Do jisté míry nadbytečné je vymezení mikro a makroprostředí. Souhrnné zhodnocení teoretických východisek je spíše formální, nicméně je zpracováno. | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | Zpracování analytické části komplikuje fakt, že se autor práce zaměřuje na dvě různé pobočky. Tuto skutečnost zdůrazňuje v odpovídajících částech analýzy. Oblast interních faktorů je analyzována s využitím marketingového mixu a přístupu 7S. Obě tyto analýzy mají poněkud popisný charakter, přesto obsahují relevantní informace. Ve vybraných oblastech je zdůrazněn rozdíl mezi pobočkami. Podobným způsobem je pojata analýza oborového a obecného prostředí. Konkureční srovnání i přes popisný charakter velmi dobře vystihuje rozdíly mezi srovnávanými firmami. Analýza zákazníků je specificky založená. Využití zdrojů typu FB, blog a pod. je dobrým přístupem. Více pozornosti mohl autor věnovat vysvětlení zvoleného přístupu v metodice. Shrnutí analýzy oborového prostředí s pomocí Porterova modelu je správné. Analýza obecného okolí formou SLEPT shrnuje jak faktory platné v rámci ČR, tak specifické pro řešení pobočky. Souhrné zhodnocení je provedeno formou SWOT analýzy a to i v kontextu konkurenceschopnosti. Pro detailnější posouzení konkurenceschopnosti by bylo vhodné využít například i hodnotový řetězec zmíněný v teoretické části a detailněji posoudit hodnotu vytvářenou pro zákazníka. Východiska návrhové části se opírají zejména o závěry SWOT analýzu. Méně pozornosti je věnovano vysvětlení teoretického konceptu, o který se autor opírá, a tomu odpovídající struktuře návrhů. | |
| Praktická využitelnost výsledků | E | Návrhy jsou rozděleny do několika oblastí. Vysvětlení jejich struktury je věnována velmi malá pozornost. V některých případech (např. 4.2) není zcela zřejmá vazba na analytickou část. To by patrně odstranilo využití hodnotového řetězce v analytické i návrhové části. Poměrně detailní je propracování některých návrhů v oblasti propagace (návrh letáku). Za formální nedostatek lze považovat nepřesné uvedení zdrojů u vymezení nákladů na realizace některých opatření (např. tabulka 7). Slabinou je minimální prostor věnovaný vyhodnocení přínosů navrhovaných opatření z pohledu konkurenceschopnosti - viz definované cíle práce. Obdobou výtku je možné směřovat k plánu realizace navrhovaných opatření, který je rovně velmi obecně vymezen. S ohledem na skutečnost, že si autor dal za cíl zohlednit jak nákladovou, tak výnosovou oblast spojenou s návrhy, měl těmto oblastem věnovat více prostoru. Vlastní návrhy mají ze své podstaty nepochybně potenciál pro realizaci. | |
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | C | Z formálního hlediska lze vytknout např. neuvedení hodnot v grafu 1. Práce obsahuje gramatické chyby a ne zcela jasné formulace (např konec druhého odstavce v úvodu). | |
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | C | Citace v praktické části mohly bát přesnější (např. 3.1, uvádění odhadů části nákladů apod.) |
Návrhy uvedené v práci jsou z hlediska praktické použitelnosti na vysoké úrovni. Struktura jako taková je často nepřehledná z důvodu velkého množství textu použitého ve shrnutích jednotlivých kapitol. Na druhou stranu je obsahově práce přínosná, pouze je v ní často problém se z výše uvedených důvodů orientovat.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | B | ||
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Praktická využitelnost výsledků | A | ||
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | C | ||
| Práce s informačními zdroji | B |
eVSKP id 94918