FOLTÝN, M. Plazmonika neušlechtilých kovů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudky

Posudek vedoucího

Horák, Michal

Tato experimentálně zaměřená diplomová práce se zabývá zkoumáním plazmonických vlastností neušlechtilých kovů. Student nejprve na základě literatury vytipoval vybrané neušlechtilé kovy u nichž prozkoumal jejich plazmonický potenciál pomocí jednoduchých numerických simulací. Na základě těchto výsledků vybral bismut jakožto hlavní materiál studovaný v rámci této práce. Student se zabýval nejen plazmonickými anténami vyrobenými iontovou litografií tenké polykrystalické bismutové vrstvy nadeponované na membránu z nitridu křemíku, ale i chemickou syntézou bismutových nanočástic. Následně prozkoumal plazmonické vlastnosti těchto nanostruktur pomocí elektronové mikroskopie a spektroskopie, čímž beze zbytku splnil cíle definované v zadání práce. Oceňuji zejména jeho velké nasazení při samostatné práci v laboratoři. Výsledky této práce mají potenciál být nejen uplatněny v praxi (neboť tato práce může sloužit pro nové studenty jako návod), ale mají i přímý publikační potenciál. Někomu v této práci může chybět například hlubší teoretický popis, který však nebyl cílem této experimentálně zaměřené práce. Diplomovou práci hodnotím známkou A a doporučuji ji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Kejík, Lukáš

Diplomová práce pojednává o možnostech využití neušlechtilých kovů v plazmonice, přičemž nejvhodnější materiál, bismut, byl vybrán na základě numerických simulací. Nanostruktury z něj vyrobené byly poté analyzovány pomocí analytického TEM a STEM EELS. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol a výsledky jsou poměrně přehledně shrnuty v závěru. První kapitola se obecně týká plazmonických antén, začínaje stručným úvodem do plazmoniky a popisem hlavních používaných metod výroby nanostruktur a analýzy jejich plasmonických vlastností. Druhá kapitola detailněji představuje bismut, jeho vlastnosti, metody přípravy tenkých vrstev a výroby různých tvarů plasmonických antén pomocí iontového svazku. Následuje analýza morfologie a zejména optických vlastností pomocí EELS. Výsledky polykrystalických antén jsou poté doplněny analýzou monokrystalických syntetizovaných nanočástic. Práce je psaná hezkou angličtinou, velmi srozumitelně, v podstatě bez pravopisných a gramatických chyb a překlepů. Text práce je rozdělený pouze do dvou kapitol, přičemž další rozdělení by pomohlo přehlednosti textu. V textu se vyskytlo pár nešikovných formulací (str. 19 …inelastically unscattered…), pár nejednoznačných popisů (str. 28 …80 nm thick bar-shaped...dle obr.9B,C se ale jedná o šířku antény ne tloušťku, …80 nm bar antennas… v některých částech textu chybí, že rozměr odpovídá šířce antény), jeden chybějící odkaz (str. 69 chybí číselné označení sekce, kam se autor odkazuje), pár diskutabilních výroků (str. 25 …wet bottom-up methods…come at a cost of lower throughput…). Praktická část textu byla psána „ich formou“ doprovázena výrazy subjektivního hodnocení (str.40 … I am confident that…, str.41 … I believe…) což se mi příliš do odborného textu nehodí. V rozmístění obrázků v textu preferuji jejich umístění na začátek stránky bez ohledu na končící odstavce, a tedy aby na str.44/45 prázdné řádky zaplnily dva řádky textu, které jsou na následující straně. V textu se mi velmi líbily detailní popisy analytických metod nad rámec popisu čistě fyzikálního principu, ale i funkce detektoru při sběru signálu atd (např. popis metody EDS). Také velmi kladně hodnotím autorovu práci s literaturou (118 zdrojů). V praktické části oceňuji širokou škálu autorových schopností od přípravy substrátů, přes samotnou výrobu nanostruktur pomocí iontové litografie, po jejich analýzu pomocí STEM EELS doplněnou o numerické simulace, případně i chemickou syntézu nanočástic. Dále také oceňuji autorovo porozumění výsledkům a v případě problémů nacházet možnosti, jak je obejít / odstranit, což je patrné např. u čištění povrchu bizmutových nanočástic. Přes výše zmíněné nedostatky práci doporučuji k obhajobě s navrhovanou známkou A.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis A
Práce s literaturou včetně citací A
Navrhovaná známka
A

Otázky

eVSKP id 158023