MÍVALTOVÁ, M. Můj nový spolubydlící: Epilepsie+ [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2024.

Posudek vedoucího

Mléčka, Jan

Markéta Mívaltová pracuje s rostoucím fenoménem epilepsie a její nezbytné reflexe v rámci soudobé architektonické tvorby. V teoretické části diplomové práce využívá profesního zázemí blízkého okolí a shromážděné informace ověřuje návštěvou rozsáhlého provozu světové špičky v oblasti duševního zdraví Mayo Clinic v americkém Rochesteru v Minnesotě. Následně v architektonické intervenci vstupuje do brněnské proluky na ulici Sladová. Komplikovaná situace a výrazné terénní převýšení umožňují autorce škálovat jednotlivé funkce polyfunkčního městského domu, vytvářejícího bezpečné inkluzivní prostředí v rámci epileptických specifik. Předložená diplomová práce je tak zajímavým a důležitým příspěvkem k soudobým úvahám o architektonickém prostoru bez bariér. Předloženou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení B - velmi dobře.

Posudek oponenta

Veit, Jakub

1. Koncepční a teoretické zdůvodnění předložené práce Analýze problematiky epilepsie a řešeného problému chráněného bydlení s odbornými službami studentka věnovala velmi mnoho času, což se odráží ve zpracované koncepční části. Oceňuji návštěvu zahraniční Mayo Clinic, která byla v mnohém velkou inspirací a přinesla studentce nový vhled do problematiky. Hodnocení části1: A 2. Urbanistické řešení S ohledem na řešenou problematiku je místo pro umístění stavby zvoleno vhodně především díky návaznosti na Nemocnici u sv. Anny. Přístup na pozemek ze dvou ulic zhodnocuje toto území a dává možnost řešit velkou část vnitrobloku komplexně a vhodně tak navrhnout jednotlivé funkční zóny. Doplněním stavby ze severní strany získá ulice Sladová komplexní zastavěnost a doplní proluku. Výškovým uspořádáním navržený objekt reaguje na okolní stavby a s ohledem na svažitost terénu se vypořádává se značným převýšením díky ustoupenému poslednímu podlaží. Přístup z jižní strany by bylo vhodné řešit jako vjezd i vstup do areálu v kombinaci s umístěním objektu v uliční čáře, který by doplnil proluku. Zároveň by tvořil důstojné propojení mezi nemocnicí a navrhovanou klinikou. Hodnocení části 2: C 3. Architektonické řešení Střídmé architektonické řešení severní fasády navazuje na okolní zástavbu v ulici a jednoduchým členěním ji rozumně rozděluje dle dispozičního řešení. Koncepční návrh shledávám jako přijatelný v dané lokalitě, jižní zalomení fasády vhodně reaguje na orientaci ke světovým stranám a dělí opticky objekt na více částí. Terasovité uspořádání spodních podlaží vhodně využívá sklonitosti terénu a v případě potřeby umístění technologií zde vidím možnou rezervu. Jižní stranu objektu by bylo vhodné zastínit širšími balkony, případně jiným řešením svislého zastínění – lamel, aby si jejich pozici mohl obyvatel jednotek sám regulovat. Hodnocení části 3: B 4. Provozní řešení Rozdělení objektu navrhla studentka vhodně s ohledem na svažitost terénu i funkční využití. Provozně jsou jednotlivé zóny od sebe odděleny po jednotlivých podlažích. Vzhledem k centrálnímu umístění komunikačního jádra by bylo vhodné propojit prostory co nejkratšími trasami vzhledem k jednoduchosti užívání, využití prostoru a splnění požadovaných norem, zejména požárních. V nejnižších podlažích chybí propojení mezi centrální chodbou a severní částí. Vzhledem k velkosti a charakteru objektu předpokládám, že by velkou část sklepních kójí bylo spíše využito pro technické/technologické zázemí. Podlaží -1.PP s ordinacemi je řešeno správně pro přístup pacientů přes recepci a velkorysý prosvětlený prostor, avšak je třeba počítat s omezeními v ordinacích lékařů, kde není přísun denního světla. Propojení mezi zázemím a sálem pro denní zákroky je pouze přes ordinace. Prostory v tomto podlaží se jeví jako předimenzované a provozně komplikované. V čekárně vzniká pravděpodobně prostor pro umístění dalších ordinací, případně vyšetřoven. Vstupní podlaží 1.NP je vhodně uspořádáno s ohledem na ubytované a neubytované. Vzniká tak poloveřejný prostor, který je propojen s ulicí Sladová průchodem okolo recepce. Nad prostory velkorysé terasy s kavárnou na jižní straně by bylo vhodné řešit prostornější zastínění i s ohledem na diagnózu pacientů, aby bylo zabráněno přímému oslunění. Sociální zázemí i provozní zázemí kavárny se zdá být poddimenzované, není řešena denní místnost po zaměstnance. Podlaží 2.NP je funkčně rozděleno na tři celky – lobby, posilovna, pracovna/zasedací místnost. Propojení schodišťového jádra s pracovnou a zasedací místností napřímo by bylo ku prospěchu věci. Bytová podlaží 3.NP – 7.NP jsou prostorově řešena s ohledem na diagnózu pacientů. Jižní jednotky jsou velmi prostorné a stálo by za zvážení redukci jejich plochy, jestliže je bude využívat vždy jen jedna osoba, případně jednotky upravit do podoby, kdy ji bude moci využívat více osob. Je otázkou, zda navržené předsazené konstrukce balkónů jsou dostatečně široké, aby byly využívány a zároveň omezily přímé oslunění vnitřních prostor. Je třeba zamyslet se nad způsobem otevírání dveří do hygienického zázemí v bytech. V těchto obytných podlažích také vyniká předimenzované komunikační jádro. Hodnocení části 4: C 5. Technicko-konstrukční řešení Vzhledem k obsáhlosti projektu je koncepčně navržený konstrukční systém zvolen správně, pro konkrétní určení nosných i nenosných konstrukcí by bylo v dalších stupních potřeba provést průzkumy a statické vyhodnocení. Hodnocení části 5: B 6. Formální úroveň Prezentace projektu od konceptu po návrh provede zdárně čtenáře a seznámí jej s danou problematikou a návrhem. Podrobně je popsána analytická část, která je vhodně graficky doplněna. Návrhová část je řešena koncepčně bez většího detailu, avšak srozumitelně. Vzhledem k obsáhlosti projektu by bylo vhodné pracovat více do hloubky s principy navrhování prostor pro osoby s epilepsií a ty v návrhu zdůraznit, aby se podtrhla podstata věci. Kladnou stránkou je zpracování projektu pomocí BIM nástrojů. Hodnocení části 6: B

eVSKP id 159444