ZIKMUND, J. Lyzimetry – složení půdního roztoku v nativní podobě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.

Posudek vedoucího

Enev, Vojtěch

Student Jiří Zikmund se ve své bakalářské práci zabýval studiem půdního roztoku, který svojí povahou odpovídá nativnímu roztoku vodorozpustných frakcí huminových sloučenin, které hrají jednu z klíčových rolí v celkovém prismatu tohoto půdního ekosystému. Jinými slovy, studentem byl fyzikálně-chemicky analyzován a charakterizován půdní roztok, přičemž nebylo nutné mobilní frakci organické hmoty izolovat, a tudíž byla tato část půdního roztoku analyzována ve své nativní podobě. Dále je tato přírodní matrice vhodným zástupcem studia molekulární složitosti huminových sloučenin resp. supramolekulárního uspořádání, které je v tomto ekosystému velice dynamické, a to zejména z kvalitativního hlediska. Za účelem podrobného studia půdního roztoku byly studentem navrženy fyzikálně-chemické a spektrometrické metody, které jsou schopny velmi dobře „reagovat“ jak na organickou, tak i anorganickou část tohoto půdního roztoku. Dále je nutné říci, že díky tomuto novému směru studia OM na FCH VUT v Brně byla navázána nová spolupráce s Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který nám dodal výše zmíněné vzorky půdního roztoku. Hlavní důraz této bakalářské práce byl kladen na získání takových informací, které by přispěly k lepšímu porozumění kvalitativně-strukturních vlastností OM půdního roztoku, tak i z hlediska jejich úlohy/environmentální funkce v tomto ekosystému. Na tomto místě, musím, pan Zikmunda pochválit za to, že na experimentální části BP začal usilovně pracovat s předstihem a v určitém časovém bloku, což bylo pro vedoucího velmi komfortní, a to i v případě, že student je studentem distančního studijního programu. V průběhu řešení této bakalářské práce student prokázal velmi dobrou experimentální zručnost a samostatnost, k práci vždy přistupoval nadmíru zodpovědně a velmi pečlivě, což se projevilo v získání cenných experimentálních dat. Dále bych rád podotknul, že Jiří Zikmund projevil i jistou dávku trpělivosti, a to v případě samotného stanovení koncentrace HL v půdním roztoku dle ČSN, jelikož je experimentální část tohoto stanovení poněkud zdlouhavá. Rovněž u studenta oceňuji, že se při psaní této BP práce nebál samostatně interpretovat získaná experimentální data a vyvozovat z nich logické závěry. Dále jako vedoucí mohu konstatovat, že se v průběhu tohoto studia student stal dobrým chemikem, a to jak z pohledu experimentální činnosti, tak i kritického zhodnocení a interpretace naměřených dat. Konzultací bylo studentem využíváno v plné míře, což se projevilo vždy správnou interpretací experimentálních výsledků. Předložená bakalářská práce dle názoru vedoucího beze zbytku splnila cíle, které byly vytyčeny v zadání, proto ji navrhuji ohodnotit stupněm „výborně“ (A).

Posudek oponenta

Müllerová, Kristýna

Jiří Zikmund se ve své bakalářské práci věnoval studiu půdního roztoku, a to zejména se zaměřením na vodorozpustné frakce huminových látek. Práce je zpracována na 30 stranách (bez seznamu literatury, příloh a formálních částí práce), což z hlediska rozsahu splňuje požadavky kladené na tento typ absolventské práce. Po formální stránce má práce tradiční strukturu. Nejprve v úvodu autor čtenáře seznámí s důležitostí tohoto tématu a zaujme jeho pozornost. Dále je logicky a přehledně zpracována teoretická část práce, ve které čtenář získá potřebné znalosti pro porozumění této bakalářské práci. Díky rozsáhlé teoretické části, která je obsažena na 17 stranách, a nastudování metod analýz půdního roztoku, se pan Zikmund dobře připravil na plnění vytyčených úkolů v experimentální části. Experimentální část této práce je sice zpracována pouze na 8 stranách, což je ovšem pochopitelné, vzhledem k tomu, že pan Zikmund je studentem kombinované formy studia, nicméně i tak obsahuje kvalitně zpracované výsledky. Experimenty a jejich provedení jsou popsány dostatečně, podobně je tomu i u interpretace dat. Práce je zakončena shrnujícím závěrem, který obsahuje i závěry vyvozené pro zemědělskou praxi. Celkový formální dojem z práce je pěkný, překlepy jsou minimální. Co se týče typografické stránky práce, bylo by dle mého názoru vhodné zvolit menší odsazení prvního řádku odstavce a v celé práci dodržovat odsazení stejné, přičemž ale první řádek kapitol a podkapitol neodsazovat vůbec. Dále by bylo vhodné, aby nadpis úvod a nadpisy čtvrté úrovně byly zarovnány na úroveň levého okraje strany. Stejně tak by nebylo na škodu nadpisy čtvrté úrovně a nadpisy bez úrovně zvýraznit alespoň kurzívou, aby čtenáři nesplývaly s okolním textem a sloužily ke snadnější orientaci v práci. K formální stránce předložené bakalářské práce mám následující, spíše drobné připomínky. V textu často chybí odkazy na obrázky i tabulky. U obrázků použitých v teoretické části práce je dosti snížená kvalita a text, který obsahují, může být pro čtenáře obtížněji čitelný. V subkapitole popisující vznik huminových látek je chybně odkazováno na jednotlivé dráhy zobrazené na obrázku 4, avšak schéma možných cest vzniku huminových látek je vyobrazeno na obrázku 3. Co se týče připomínek k odborné stránce předložené práce, ve druhém odstavci podkapitoly 1.6.3 je použita chybná terminologie při použití výrazu „humusové látky“ namísto „huminové látky“. Jedná o ojedinělou chybu, která nesnižuje kvalitu práce, nicméně i tak by mohla zmást čtenáře méně zběhlého v této oblasti výzkumu. Dále v tabulce 10 u vlnočtu (1460–) 1440 cm1 je chybně zapsána methylová skupina, z daného zápisu by se mohlo zdát, že by se snad mělo jednat o pětivazný uhlík. Nicméně i tato chyba je ojedinělá a dále se práci již nevyskytuje. Poslední připomínka k odborné stránce se týká pojmu uvedeném v kapitole Současný stav řešené problematiky, zde autor použil výraz „chromatofor“, domnívám se však, že toto použití bylo chybné a autor se chtěl odkázat na „chromofory“, o kterých psal v předcházející větě. Celkově si dovoluji konstatovat, že předložená bakalářská práce Jiřího Zikmunda dle mého názoru splňuje všechny obecné požadavky kladené na tento typ práce. Student zpracováním této práce prokázal schopnost samostatné odborné práce v oblasti chemie, schopnost práce s odbornou literaturou, realizace a interpretace vlastních experimentálních postupů. Práci tedy doporučuji k obhajobě s hodnocením „Výborně (A)“.

eVSKP id 156792