ČEKAL, J. Fluorescenční nanočástice na bázi organických chromoforů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.

Posudek vedoucího

Vala, Martin

Student Josef Čekal přistupoval k řešení úkolů a zpracování bakalářské práce aktivně a samostatně. Obsluhu používaných přístrojů zvládal po úvodním zaškolení zcela samostatně. Nad experimentálními výsledky se kriticky zamýšlel a při průběžných konzultacích přicházel s vlastní interpretací pozorovaných zjištění. Celkově student realizoval mnoho různých experimentů. Z důvodu zachování přehlednosti, kompaktnosti a důrazu na hlavní cíle bakalářské práce, nebyla řada získaných výsledků při psaní práce využita, nebo byla využita pouze částečně tam, kde je to ku prospěchu řešení zadaných úkolů. Nad rámec zadání sám nastudoval problematiku rezonančního přenosu energie, napsal vlastní skript pro výpočty parametrů přenosu v Pythonu, správnost výpočtů otestoval na modelových publikovaných datech a následně použil na látky studované v rámci této práce. O výborné znalosti problematiky svědčí také to, že takto získané výsledky správně interpretoval a zasadil do kontextu experimentálních zjištění. Kladně také hodnotím část týkající se optimalizace složení nanočástic pro dosažení bílé emise. I tato část byla studentem zpracována samostatně. Práce tak nejenom bezezbytku naplnila zadání, ale díky vlastní aktivitě Josefa Čekala byla rozšířena o tyto cenné poznatky. Dle mého názoru práce převyšuje požadavky kladené na bakalářské práce a celkově hodnotím práci Josefa Čekala stupněm výborně.

Posudek oponenta

Kratochvíl, Matouš

Bakalářská práce Josefa Čekala se zabývá výzkumem fluorescenčních nanočástic na bázi organických chromoforů. Autor nejprve charakterizoval optické vlastnosti zkoumaných látek v pevné fázi a následně se zaměřil na přípravu a charakterizaci nanočástic studovaných materiálů a jejich směsí v host-guest (HG) systémech. Práce vykazuje vysokou úroveň odbornosti a pečlivosti v provedených experimentech, analýzách a teoretickém zpracování. Práce svým rozsahem překračuje délku obvyklou pro bakalářskou práci. Teoretická část je velmi důkladně zpracovaná. Autor detailně popisuje principy fluorescence a jejího experimantálního zkoumání. Dále zdařile přibližuje princip Försterova rezonančního přenosu energie (FRET). Rovněž se věnuje základům kolorimetrie. Literární rešerše je zaměřena zejména na fluorescenční organické nanočástice a strategie dosažení emise bílého světla (WLE). V experimentální části student jasně a detailně popisuje postupy využité při zkoumání optických vlastností a přípravu nanočástic metodou nanoprecipitace. Výsledková část obsahuje prezentaci a analýzu získaných dat. Autor diskutuje změny ve fluorescenčních vlastnostech zkoumaných látek v závislosti na jejich formě (prášek/nanočástice) a u host-guest systémů na jejich složení. Zvláštní pozornost je věnována optimalizaci poměru donorů a akceptorů pro dosažení emise bílého světla. U popisu a diskuse výsledků HG systémů postrádám zamyšlení se na výrazně odlišným chováním systému 1 od systémů 2 a3. Z diskuse je však patrné pochopení problematiky a schopnost kriticky hodnotit své experimentální výsledky. Celkově je práce je psána odborně a srozumitelně, až na některé poněkud neobratná vyjádření (např. „maximum excitačního spektra bylo … přesunuto …“, apod.). Struktura textu je logická a přehledná, kapitoly na sebe navazují smysluplně. K práci mám dvě konkrétní připomínky: • V experimentální části je jsou při popisu výpočtu Försterovy vzdálenosti zvoleny hodnoty indexu lomu a orientačního faktoru. K tomu chybí jakýkoli komentář, ten je sice poskytnut ve výsledkové části, ale myslím, že by bylo vhodné uvést ho i zde. Ve výsledkové části pak bližší citace. • Druhá připomínka se týká uvádění stanovených dob života. Pro čtenáře by bylo přehlednější, kdyby byly řazeny buď podle své délky nebo relativního zastoupení. Jinak velice zdařilé práci musím bohužel vytknout pouze uspokojivé dodržení zadaných cílů, neboť optické vlastnosti nebyly studovány v roztoku a hledání ideálního poměru látek pro dosažení WLE lze za „optimalizaci přípravy nanočástic s ohledem na maximalizaci fluorescence“ považovat jen s velkou dávkou otevřenosti. Na druhou stranu nelze nevyzdvihnout studentovo zřejmé nasazení a zájem o téma. Jistě velmi užitečný nástroj pro další snažení v této oblasti, který práce přinesla je studentem připravený skript pro výpočet parametrů FRET. Krom toho práce přinesla zajímavé poznatky a jako celek ji doporučuji k obhajobě s hodnocením „velmi dobře“ (B)

eVSKP id 156722