TURANSKÝ, L. Model stejnosměrného motoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudky

Posudek vedoucího

Chomát, Luděk

P. Turanský se ve své práci zabýval problematikou řízení stejnosměrného motoru. Zadání bakalářské práce bylo ryze prakticky zaměřené. Bakalářská práce měla za úkol vytvořit fyzikální model pro studenty v laboratoři CLG a ověřit pomocí Matlabu.. P Turanský disponoval kvalitními znalostmi z oblasti programovatelných automatů, stejnosměrných motorů, návrhu plošných spojů a programování. Samostatně nastudoval problematiku ohledně stejnosměrných motorů. Řešení zadaného úkolu věnoval dostatečné množství času, pracoval iniciativně, převážně samostatně, pravidelně konzultoval dosažené výsledky a radil se s vedoucím práce o dalším postupu. Není mi známo, že by se na tvorbě bakalářské práce podílely jiné osoby. Bakalářská práce je vytvořena dle zadání a model stejnosměrného motoru s vizualizací je plně funkční.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění zadání A 50/50
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) A 20/20
Využití literatury A 10/10
Formální zpracování práce B 16/20
Navrhovaná známka
A
Body
96

Posudek oponenta

Dvořáček, Martin

Po odborné stránce jde o jednodušší práci, z časového hlediska však o práci náročnou a pracnou. Při řešení zadané práce student prokázal znalosti z oblasti modelování dynamických systémů, řízení a regulace SS pohonů, programování mikrokontroleru a jeho komunikace s periferiemi, programování a práce s PLC, i schopnosti v oblasti tvorby PS s potřebným HW a jeho usazení do vhodně zvolené krabičky obsahující základní ovládací prvky a tří místný LED displej. Při řešení úkolu bylo postupováno logicky. SW v mikrokontroleru je vhodně rozčleněn na dílčí problémy a v přiložené práci je na vývojových diagramech přesně a jasně dokumentováno, kdy a za jakých podmínek se dílčí části kódu spouští. Správnost výsledné implementace byla porovnána s referenčním model vytvořeným v prostředí Simulink. El. Schéma zapojení, desky plošných spojů a osazovacích plánu jsou obsaženy v příloze odevzdané práce. Vytvořený model byl následně regulován pomocí diskrétního PID regulátoru, který byl implementován v PLC firmy B&R. Nejzásadnějším nedostatkem celé práce je právě realizace diskrétní varianty PID regulátoru, kde derivace byla realizována pouze pomocí diference (bez filtrace), tato není pro praktické nasazení vhodná a často následně vede k použití regulátoru typu pouze PI. U regulačních průběhu chybí průběhy akčních zásahu, z nich by byl problém realizace derivační části regulátoru pouze jako diference patrný a mohl studenta na vzniklý nedostatek upozornit. Není také jasné, jaké parametry regulátoru byly nakonec použity, práce mluví o inicializačních parametrech, které byly dále dostaveny, ty však práce neobsahuje. Student navrhnul i možné zadáni pro využití modelu v laboratorní výuce, součástí práce by mělo být (i když není v zadání BP) i řešení vytvořeného zadání. Z formálních nedostatků lze vytknout obr. 4.3, SS motor zcela jistě neobsahuje blok jednotkového skoku, a protože má jít o blokové schéma motoru, nemá tu zátěž co dělat. Obrázek měl být jinak nazván. Nebyl také dodržený jednotný styl tvorby blokových schémat a formát proměnných (obr. 4.2, 4.3, rovnice 4.1-4.6). Zadání Bakalářské práce bylo splněno a přiložená práce celkově svědčí o bakalářských schopnostech bakaláře. Práci proto doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnoceni 87bodů.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A 18/20
Odborná úroveň práce B 44/50
Interpretace výsledků a jejich diskuse A 18/20
Formální zpracování práce C 7/10
Navrhovaná známka
B
Body
87

Otázky

eVSKP id 30858