DRÁPELOVÁ, A. Využití techniky polymerázové řetězové reakce pro identifikace probiotik v rýžovém nápoji Makgeolli [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.

Posudek vedoucího

Smetana, Jan

Ve své bakalářské práci se studentka Aneta Drápelová věnovala identifikaci probiotických mikroorganismů v rýžovém nápoji Makgeolli pomocí techniky polymerázové řetězové reakce (PCR). Studentka v průběhu práce zvládla úspěšně různé techniky extrakce DNA, protokol pro PCR a osvojila interpretaci výsledků PCR analýzy, která umožnuje rodovou identifikaci probiotických mikroorganismů. Studentka přistoupila k řešení práce zodpovědně a prokázala dobrou erudici ve studované problematice, díky které zvládala samostatně analyzovat a řešit problémy související s prací. Celkovou kvalitu práce lehce snižuje formální provední, zejména absence širší diskuze nad získanými výsledky a místy horší grafická úrověn výsledků I přes tyto nedostaky celkově hodnotím práci a přístup studentky jako velmi dobrý a hodnotím ji známkou B – velmi dobře

Posudek oponenta

Trachtová, Štěpánka

Překládaná bakalářská práce se věnuje analýze probiotik obsažených v u nás nepříliš známém nápoji Makgeolli. V rámci experimentální práce byl za použití v obchodní síti zakoupené zákysové kultury (nuruk) připraven samotný testovaný nápoj v laboratorních podmínkách. Pro samotnou analýzu vybraných mikroorganismů s potenciálním probiotickým efektem byl použit i nápoj zakoupený v obchodní síti. Práce je napsána přehledně, jednotlivé kapitoly na sebe plynule navazují, obsahově odpovídají úrovni vysokoškolské práce. Teoretická část předkládané bakalářské práce je kvalitní a současně velice čtivá. Autorka k jejímu vypracování použila odpovídající množství aktuálních literárních zdrojů. Součástí práce je seznam zkratek, obrázků a tabulek což přispívá k její čitelnosti. Bohužel musím konstatovat, že celkovou úroveň práce snižují zejména nedostatky v rámci experimentální části práce. Nejvýraznějším nedostatkem je nejen formální stránka prezentovaných výsledků, ale především jejich nedostatečná diskuse. V závěru jsou uvedeny i výsledky, které nejsou prezentovány a diskutovány. Podobnost práce s nalezenými dokumenty dosahuje 21 %. Téma identifikace probiotik v potravinách různého druhu je na FCH VUT dlouhodobě řešenou problematikou. Práce tedy vychází z dříve publikovaných prací, přičemž současně tento směr rozšiřuje o nové poznatky. Práci lze tedy označit jako originální a původní. I přes uvedené nedostatky práce splňuje všechny cíle a požadavky kladené na závěrečné práce na této úrovni studia. Hodnotím ji stupněm velmi dobře (B) a doporučuji ji k obhajobě Jako součást posudku uvádím ty nejvíce problematické pasáže. V textu ve většině případů chybí odkazy na obrázky, tabulky či rovnice. Latinské názvy se standardně píší kurzívou (str. 21). Na str. 24 se autorka odkazuje na rovnice 1 a 2 (ty jsou obecně známé), formát je však totožný s citačním odkazem což je matoucí. V některých případech studentka kombinuje použití české terminologie a anglikanismů (např. str. 25). Chybí vysvětlení některých zkratek v textu (nenachází se ani v seznamu zkratek, který je součástí práce). Na str. 32, kap. 4.2.2 chybí údaj o koncentraci použitých enzymů (může mít vliv na diskusi výsledků). Označení matriční DNA neodpovídá správné terminologii, autorka zřejmě myslí DNA matrice nebo templátová DNA. Ve výčtu materiálu není uveden seznam ani původ použitých kmenů, o nichž autorka v následujícím textu mluví v souvislosti s přípravou pozitivní kontroly pro PCR. Nepovažuji za opodstatněné použití SYTO-9 qPCR 2xMaster mixu, když byla prováděna pouze konvenční PCR s následnou analýzou produktů PCR pomocí gelové elektroforézy. Použití takto robustního master mixu s obsahem fluorescenčního barviva nemá žádný důvod. V rámci prezentace výsledků spektrofotometrického měření koncentrace bych uvítala popis vzorků v rámci legendy pod tabulkou. I přesto, že autorka toto vysvětlení uvedla v předchozím textu. Snímky výsledků elektroforézy PCR produktů jsou ve velice špatné kvalitě. Ve většině případů není možné ani ověřit správnost komentovaných výsledků. Popis výsledků je také nedostatečný, u prezentovaných snímků gelů a následně i tabulek chybí legenda vysvětlující použité symboly (částečně je uvedeno na str. 39). Autorka v textu zaměňuje velikost produktu PCR získaného amplifikací pomocí specifických primerů za velikost primerů samotných (např. str. 45). Výsledky experimentální části práce se po počátečním porovnání komerčního a v laboratoři připraveného nápoje (přítomnost bakteriální DNA a DNA rodu Lactobacillus) soustředí pouze na analýzu vybraných mikroorganismů v rámci domácího produktu. Proč? Následně je v závěru uváděno tvrzení, že žádné probiotické mikroorganismy se v komerčním výrobku nenachází (i přesto, že DNA byla z tohoto výsledku izolována oběma metodami).

eVSKP id 157231