TRENČAN, T. PLC SCADA systém pro řízení větrného tunelu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student pracoval usilovně od začátku. Seznámil se s novým typem PLC, jeho programovacím prostředím a vytvářením SCADA aplikací. Případné problémy a mezery ve vědomostech konzultoval a snažil se odstraňovat. Taktéž dílčí problémy s modelem se nám podařilo vyřešit. Student vytvořil fungující aplikaci, která sice není vzorová, ale poslouží k další práci. Také mám dojem, že mu díky této práci začala dávat alespoň trochu smysl regulace systémů. Zadání splnil, přičemž jako SCADA systém vybral aplikaci, která mu při implementaci kladla nejmenší odpor. Navrhuji 77/C.
Předložená práce se zabývá rešerší dostupných SCADA systémů pro PLC WAGO a využitím těchto systémů pro řízení modelu větrného tunelu. Zadání práce hodnotím jako středně náročné a většinu práce lze považovat za vlastní dílo studenta. Student nejprve provedl rešerši dostupných, zejména pak bezplatných, SCADA systémů a na základě tohoto průzkumu pak vybral nejvhodnější systém pro svoji práci, viz kapitola 2. Tuto část hodnotím poměrně kladně, neboť zde student výstižně shrnul vlastnosti jednotlivých SCADA systémů s důrazem na možnosti jejich použití a omezení. Následně se seznámil s PLC firmy WAGO a jeho vývojovým prostředím e!COCKPIT, resp. jeho funkcemi pro MODBUS TCP komunikaci a pro řízení osy (PLCopen), což popisuje v kapitolách 3 a 4. V další části práce se pak student zabývá návrhem a implementací regulátoru otáček ventilátoru a regulátoru pro řízení osy na základě vlastní identifikace těchto soustav, viz kapitoly 5 a 6. Tyto dvě kapitoly považuji za nejnáročnější část práce, zároveň jsem zde však narazil hned na několik nesrovnalostí či nejasností. V případě řízení otáček ventilátoru student provádí identifikaci na základě aproximace systému modelem 1. řádu. Následně konstatuje, že „při spouštění vzniká dopravní zpoždění Td = 4,5 s“. Podle mého názoru se jedná spíše o nelinearitu, než o dopravní zpoždění. Z přechodové charakteristiky tohoto systému, nazvané jako „Skoková změna žádané hodnoty otáček větráku v čase“, viz obr. 11, není jasné, zda je průběh oříznut na hodnotě 14, či se opravdu takto prudce zalomil. Následně student identifikovanou soustavu diskretizuje s krokem Tvz = 0,1 s, ačkoli v grafu (obr.11) je vzorkování 100 us, a pro tuto soustavu navrhuje diskrétní PS regulátor s periodou vzorkování Tvz = 1s. V případě řízení osy byla opět změřena přechodová charakteristika, z níž byl identifikován model soustavy pro polohu a pro rychlost a navrhnuty regulátory pro kaskádovou regulaci. Zvolená koncepce mi přijde vhodná. Student zde využil navíc také filtr žádané hodnoty, který je zde popsán pomocí spojitého přenosu. Ten je však nejprve diskretizován a následně je z nějakého důvodu použita opět jeho spojitá podoba. V případě této úlohy student na str. 41 zmiňuje, že regulátory byly implementovány ve smyčce s intervalem 5 ms, přičemž perioda snímání otáček je 100 ms a model soustavy byl diskretizován s periodou 0,005 s. Tato část práce, kterou lze považovat za stěžejní, tak vyvolává celou řadu otázek. Ačkoli je třeba konstatovat, že i přes uvedené skutečnosti se nakonec podařilo jednotlivé soustavy uregulovat, o čemž svědčí naměřené charakteristiky. V poslední části práce je pak popsána tvorba vizualizace a zprovoznění komunikace mezi vizualizací a PLC přes Modbus/TCP. Tuto část práce hodnotím jako poměrně zdařilou. Formální stránku práce, která je jinak na relativně dobré úrovni, trochu kazí poměrně často vyskytující se netechnické vyjadřování (např. „čára“, „větráky“, „…je přidělaná…“, „perioda je pomalejší“, apod.), občas se vyskytující nekorektně popsané symboly či rovnice a některé „zajímavé“ slovní obraty. Zadání bylo splněno a předložená práce dokládá, že se student seznámil s průmyslovou instrumentací, SCADA systémy a komunikačním protokolem Modbus/TCP a dokázal je využít pro reálnou aplikaci. Práce tak dle mého názoru svědčí o bakalářských schopnostech studenta, ačkoli vzhledem k výše uvedeným nedostatkům hodnotím práci známkou D.
eVSKP id 102710