RAPÁČ, M. Virtuální akordeon [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Student měl provést akustickou analýzu akordeonů a na základě této analýzy pak vytvořit virtuální akordeon nejen s rejstříky tradičními, ale i inovovaný o rejstříky modernější, které měly být obohaceny novými témbry, a to pomocí různých druhů syntéz. Zároveň měl naprogramovat systém pro ovládání virtuálního nástroje, jak přes klaviaturu, tak i pomocí jiných ovladačů. Student samostatně nahrál všechny vzorky na značkových nástrojích, povedl potřebnou analýzu a metodou samplování sestavil v prostředí Reaktor6 funkční tradiční rejstříky (4, 8, 16tistopé), s možností jejich kombinací, s nastavováním záchvěvů ad. Dle zadání vytvořil i rejstříky inovované, kde využil možnosti aditivní i subtraktivní syntézy, doplnění barvy pomocí témbrů získaných modulacemi (AM, FM, RM). Přidáváním nových elektronických zvuků lze klasické rejstříky mírně doplňovat až zcela změnit. Dále provedl pomocí vzorců pro popis spektra analýzu v programu Matlab, kde vyhodnotil u inovovaných rejstříků parametry jako spektrální těžiště, rozptyl, hřeben a tok. Program je funkční, ovladatelný přes rozhraní MIDI. Textová práce je přehledná obsahově a obsahově i formálně na velice slušné úrovni. Oceňuji i fakt, že ve světovém kontextu mezi podobnou nabídkou akordeónů ve formě elektronických nástrojů nebo jen programů je aplikace připravena tak, že umožňuje jemné či výraznější dotvoření rejstříku uživatelem samým. Otázky k obhajobě: Dle vaší zkušenosti: které efektové operace jsou nejúčinnější, aby se v dlouhém a plném tónu akordeonu prosadil jiný rovněž dlouhý, ale barevně užší a měkčí témbr?
Diplomant předložil práci obsáhlou a ucelenou. Věnuje se podrobně technickým předpokladům konstrukce akordeonu a rozboru hlasových řad a jejich kombinací. Podrobně popisuje zvolené prostředí NI Reaktor 6 pro vývoj vlastního modulárního modelu akordeonu. Navrhl technologický postup pro samplování reálného nástroje a vzorky vytvořil v nahrávací místnos^ za použi_ špičkové nahrávací techniky. Vzniklá zvuková data zpracoval a roztřídil pro použi_ v modulu Sampler virtuálního nástroje Reaktor 6. Podrobně popsal vývoj a implementaci vlastních modulů virtuálního akordeonu, jako je adi^vní a subtrak^vní syntezátor, filtry, AM, FM a další moduly. Byly navrženy a realizovány zvukové ukázky jak tradičního akordeonu za pomoci reálných vzorků, tak jejich modifikace (výpočet výchvěvu) a obohacení zvuku akordeonu jednotlivými typy syntéz, až po zcela synte^cký model. Kromě ukázek jednotlivých klasických i inovovaných rejstříků byla předložena i hudební ukázka. Drobné nepřesnosti v textu: autor na str. 47 uvádí, že „7. harmonická složka je v přirozené harmonické řadě poměrně výrazně rozladěna, resp. je v ne zcela harmonickém frekvenčním poměru k fundamentu“. I když autor uvádí v dalším textu odchylku ideální sedmé harmonické vůči temperovanému intervalu, formulace vyznívá nesrozumitelně. Vychází-li ve svém navrženém aditivním syntezátoru právě z temperované řady (jako známe např. u varhan Hammond), bylo by dobré více odlišit přirozené (čisté) a temperované spektrum. Vztah 2.6 na str. 52 odkazuje na subktraktivní syntézu komplexního tvaru vlny s pomocí filtrace. Bylo by možná lepší neuvádět vztah pro nekonečné aditivní spektrum, ale pro obecný tvarový signál. Drobná nepřesnost je v označení vlastního modelu jako „VST“; VST nástrojem je samotné prostředí Reaktor 6, navržený virtuální akordeon je spíše implementací modulárního syntetizéru uvnitř tohoto VST nástroje. Zaujala mne kaskáda čtyř sériově zapojených filtrů u subtraktivní syntézy, která dává jistě celkovému zvuku mnoho dalších možností, ale za úvahu by jistě stálo i propojení každého z oscilátorů z vlastním filtrem, tedy v paralelní topologii. Práce je jinak na tyto mírné nedostatky na velmi dobré jazykové, stylistické, odborné a formální úrovni a celkově zdařilá. Otázky k obhajobě: Které intervaly použité temperované aditivní syntézy vychází nejvíce přesně vzhledem k ideálnímu fourierovskému modelu? Jak spolu interferují přirozené harmonické složky neharmonických průběhů aditivního syntezátoru s těmi temperovanými? Jakým způsobem by se dal navržený model dále modifikovat a rozvíjet.
eVSKP id 167244