REINOHOVÁ, N. Studium metabolismu polyhydroxyalkanoátů u vybraných termofilních bakterií [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.
Ve své diplomové práci se studentka Nikola Reinohová věnovala studiu metabolismu polyhydroxyalkanoátů u vybraných termofilních bakterií. V práci se soustředila na adaptaci bakterie Schlegelella thermodepolymerans na různé kultivační teploty za využití rozdílných zdrojů uhlíku. Ze začátku studentka přistupovala k realizaci své diplomové práci aktivně a pečlivě. Je nutné zdůraznit časovou náročnost evolučních experimentů, které zahrnovaly práci v laboratoři i v nepracovní dny. Studentka k tomuto faktu přistupovala zodpovědně a svědomitě. Drobné problémy se vyskytly při vypracování textové části závěrečné práce, jak při vypracování teoretické části, práci s literaturou tak komentování výsledků a jejich diskuzi. Nicméně tyto drobné nedostatky zásadně neovlivňují kvalitu předložené práce, proto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm B – velmi dobře.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | C | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | B | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | B |
Předložená diplomová práce Bc. Nikoly Reinohové se věnuje problematice biosyntézy polyhydroxyalkanoátů, a to v kontextu dvou moderních biotechnologických trendů – využití extremofilních producentů v rámci tzv. průmyslových biotechnologií nové generace, a dále aplikace adaptivního evolučního inženýrství pro podporu produkčních schopností studovaných kmenů. Téma práce je bezesporu zajímavé, aktuální a dobře spadá do specializace studijního programu diplomantky. Práce je spíše skromná, co se týká svého rozsahu (33 stran textu bez bibliografie a formálních částí) i množství zpracovaných literárních zdrojů (49 citovaných prací). V úvodní části (kapitoly Úvod a Teoretická část) autorka vysvětluje základní motivaci a obecné teoretické souvislosti práce, příliš se ovšem nezdržuje jakoukoliv podrobnější literární rešerší, která by poskytla čtenáři konkrétnější představu o současném stavu poznání v dotčené problematice jako východisku pro naplánovanou experimentální náplň. V této části práce se také čtenář setkává s několika překlepy (-amylýza, str. 10), nevhodnými formulacemi („krystalicky tekutá“ membrána, str. 8), i věcnými nepřesnostmi (vyšší bod tání mcl-PHA, str. 12), jejichž množství je však (především díky úspornému rozsahu textu) akceptovatelné. Naproti tomu, hlavní devizou práce je bezesporu její experimentální náplň. Ta byla naplánována takovým způsobem, aby poskytla systematický pohled na vliv adaptace studovaného termofilního kmene (Schlegelella thermodepolymerans) podmínkám mimo jeho teplotní optimum na schopnost biosyntézy PHA. Přestože to z textu práce nemusí být na první pohled zřejmé, při bližším rozboru použité metodiky a počtu realizovaných pasáží jasně vyplyne obrovská časová náročnost realizovaných experimentů. Z tohoto hlediska je množství odvedené praktické práce na poměry DP bezpochyby nadstandardní. Také kvalitu získaných dat považuji za velmi dobrou – především výsledky porovnání růstu a produkce původního a adaptovaného kmene při 60°C jsou velmi slibné. Škoda jen, že diplomantce nezbylo více energie také na podrobnější interpretaci získaných výsledků nad rámec jejich základního popisu, který v práci nabízí především. Z konkrétních komentářů, které mi vytanuly na mysli při čtení experimentální a výsledkové části práce, bych vybral dva následující: - Přestože se autorka u pasážování při teplotě 50°C snažila striktně držet pojmu repeated-batch, na str. 21 se neubránila použití nesmyslného spojení této teploty s pojmem adaptace. - U prezentace produkce PHA u jednotlivých pasáží (obr. 9 a následující) bych pro přehlednost preferoval uvedení procentuálního obsahu v biomase. Dle mého názoru by to vedle celkové biomasy (charakteristika růstu) ilustrovalo změnu fyziologického stavu mezi jednotlivými pasážemi. Bc. Nikola Reinohová předložila diplomovou práci, která především v rámci realizovaných experimentů a získaných experimentálních dat představuje jednoznačný přínos k současnému stavu poznání v oblasti, které se věnuje. Vzhledem k výše uvedenému hodnotím práci stupněm Velmi dobře (B) a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | D | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 148645