KRÝSLOVÁ, J. Využití různých gelačních strategií při vývoji nové generace bioinokulantů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Sedláček, Petr

Diplomová práce Bc. Jany Krýslové se zabývá využitím různých gelačních strategií při vývoji nové generaci bioinokulantů. Studentka se tématu bakteriálních bioinokulantů a fyzikálně-chemických procesů spojených s tvorbou gelové fáze začala věnovat bez jakýchkoli předchozích praktických zkušeností v oboru mikrobiologie nebo koloidní chemie. I s tímto handicapem však dokázala překonat náročné počáteční období, kdy byla nucena si poměrně rychle osvojit celou řadu náročných laboratorních postupů, od přípravy médií a realizaci mikrobiálních kultivací, přes testování různých gelačních strategií, až po rutinní zvládnutí reometrických měření. Dokázala se také teoreticky zorientovat v nadmíru komplexní a mezioborové problematice, kterou výzkum a vývoj bioinokulantů představuje, dohledala a zpracovala mnoho zajímavých literárních zdrojů, které jsou zpracovány v její diplomové práci. Na druhou stranu je třeba přiznat, že studentka své schopnosti projevila spíše při realizaci praktické náplně práce než při tvorbě její písemné formy. Menší formulační a slohová obratnost autorky se na kvalitě předložené diplomové práce bezesporu projevila, to však nemění nic na tom, že Jana odvedla velký kus práce a vytvořila bohatý soubor experimentálních poznatků, které jsou v práci uvedeny a které bezesporu představují cenný přínos k současnému stavu poznání v oblasti vývoje nových forem bioinokulantů na bázi PGPR. Diplomovou práci Bc. Jany Krýslové doporučuji k obhajobě s hodnocením Velmi dobře (B).

Posudek oponenta

Smilek, Jiří

Diplomová práce studentky Bc. Jany Krýslové se zaměřuje na využití různých gelačních strategií extracelulárně produkovaného alginátu bakteriálním kmenem Azotobacter vinelandii. Nutno podotknout, že se jedná o velice zajímavý a progresivní výzkumný směr. Práce je standardně členěna na teoretickou část (12 str.), uvádějící čtenáře do problematiky bakterií podporující růst rostlin a polysacharidu alginátu včetně možností jeho gelace. Současný stav řešené problematiky (pouze 2 str., 4 odborné zdroje) se zdá být na první pohled poměrně zanedbaný a rozsahově na typ VŠKP nedostatečný. Ovšem pozorný čtenář si může povšimnout, že je rešerše k zadané problematice – metody gelace extracelulárních polysacharidů – trochu nešikovně ukryta i v teoretické části. Každopádně lze konstatovat, že studentka prokázala schopnost práce s odbornou literaturou. S výše uvedeným souvisí i snížené hodnocení (C – dobře) za logické členění práce. Několik konkrétních věcí (krom již zmiňované rešerše): 1) kapitoly 2.1.1 a 2.1.2 dle mého názoru nemohou být na stejné úrovni. Kapitola 2.1.2 by měla být podkapitolou 2.1.1, tím pádem by se mělo jednat o nadpis 4. úrovně; 2) kapitola 5.1 se má věnovat vlivu kyslíku na kultivaci a gelační schopnost. Nerozumím poté tomu, proč je podkapitola 5.1.1 opět pojmenována „Vliv kyslíku na kultivační média“? Dále podkapitola 5.1.2 dle mého nespadá pod kapitolu 5.1; 3) Kapitola 5.3 uvádí využití dalších anorganických kationtů jako alternativních síťovacích činidel, pokud se ovšem natěšený čtenář začte do textu této kapitoly jako prvního ho zarazí seznam použitých činidel (mimo jiné – kyselina citronová, jablečná, šťavelová – opravdu lahodné anorganické kationty). Situaci zachraňuje fakt, že vliv těchto síťovacích činidel je následně řešen v kapitole 5.4. Jako zásadní nedostatek celé práce vidím v úrovni jazykového zpracování (D – uspokojivě). Diplomová práce obsahuje velké množství typografických, formálních i jazykových nedostatků. Bohužel je jich takový počet, že to významnou měrou snižuje kvalitu závěrečné práce. Čtenář v některých případech musí zapojit velkou míru fantazie, aby odhalil, co autorka svými výroky měla na mysli. Nehodlám je vypisovat, zmíním pouze některé: 1) rhizobaktérie, 2) iontropní vs. Ionotropní, 3) „při gelování za studena je roztok vyroben pomocí rozpouštění hydrokoloidu“, 4) „mezi nejhlavnější výhody ionotropní gelace patří jejich jednoduchost“, 5) větu v kapitole 4.4.2 „pro přípravu inokulačního média byl použit Nutrient Broth (NB) s mícháním navážky vůči objemu rozpouštědla byl 25 g NB na jeden litr rozpouštědla“ – tady má fantazie bohužel nestačila, větu jsem nepochopil, 6) „Glukóza byla do inokulačního média zvlášť.“, 7) str. 37: „Po cca 30 min se křivka začne ustalovat do ustáleného stavu“ – tady jsem to taktéž vzdal, 8) „alginát vyšší viskózní schopnost oproti alginátu pocházejícího z řas“. Výše uvedené bohužel snižuje i celkový dojem z diplomové práce (C – dobře). Je to škoda, vzhledem k tomu, že experimentální data vypadají velmi zajímavě. Kvalita zpracování výsledků a jejich interpretace je na poměrně dobré až průměrné úrovni (hodnocení B – velmi dobře, respektive C – dobře). Studentka se snaží docela obstojně porovnávat výsledky napříč celou diplomovou prací. V některých případech ovšem postrádám hlubší diskuzi (ve většině případů se jedná pouze o popis grafických závislostí) a vyvozování závěrů z naměřených dat. Zde to nebudu rozebírat, více v otázkách oponenta. I zde ovšem kvalita diskuzní části naráží na občas nešťastné a nedokončené formulace, což opět souvisí s úrovní jazykového zpracování (např. autorka na str. 11 v teoretické části tvrdí, že alginát produkovaný Azotobacter vinelandii produkuje alginát s molekulovou hmotností > 1000 kDa, v experimentech se ovšem toto tvrzení nepotvrdilo, zde byly v závislosti na parametrech míchání a obsahu kyslíku získány algináty o molekulových hmotnostech 300 – 1000 kDa max. Další rozpor v abstraktu práce a výsledcích lze nalézt v tvrzení na str. 3, že nejpevnější gely dosahovaly hodnoty komplexního modulu 10 kPa. Na str. 28 ve výsledcích ovšem vidíme gely s komplexním modulem i 42 kPa. V diskuzi postrádám hlubší zamyšlení nad vlivem rychlosti míchání (viz. Otázka oponenta). Závěry práce (B – velmi dobře) jsou poměrně smysluplně shrnuty. Zde bych ovšem doporučoval, aby studentka byla ve svých tvrzeních více konkrétní (např. „některá síťovadla vykazují lepší výsledky pevnosti gelů ve srovnání s vápenatými ionty“ – bylo by dobré zmínit, o která konkrétní činidla se jednalo). Předložená diplomová práce je kvalitní z hlediska získaných experimentálních dat. Poněkud pokulhává jazykové zpracování, o čehož se odráží i nedostatky v interpretaci dat a jejich diskuzi. Studentku lze pochválit za množství kvalitních dat, které v rámci své diplomové práce nashromáždila. V tomto ohledu se jedná o velmi dobrou práci. Bohužel ostatní části jsou pouze na dobré úrovni. Práci Bc. Jany Krýslové hodnotím stupněm C – dobře a doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 148674