KOUŘIL, M. Návrh koaxiálního dronu a jeho výroba metodou 3D tisku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student Martin Kouřil předložil svou bakalářskou práci, která se zabývá návrhem koaxiálního dronu a jeho konstrukcí s použitím 3D tisku. Student přistupoval k práci velmi aktivně, konzultoval nejen s vedoucím práce, ale s kolegy, kteří na projektu spolupracují, poděkování patří hlavně Ing. Bayerovi. Tato práce je součástí VaV projektu na Ústavu Elektrotechnologie a bude v něm využita. Student s v rámci práce stal zdatným 3D modelářem. V bakalářské práci jsou zobrazeny díly a sestava dronu, množství iterativní práce se v ní ovšem těžko zachycuje. Jsem si vědom toho, že součástí zadání je prověřit možnosti rozlétání, u prvního prototypu by mohlo lehce dojít k poškození, proto se student na mé doporučení rozhodl s rozlétáváním počkat až po jeho demonstraci, dron čeká na moje nastavení letového kontroleru.
Student Martin Kouřil vypracoval bakalářskou práci zaměřenou na konstrukci bezpilotního koaxiálního dronu. Přestože byl studentovi předložen model, který byl použit jako tzv. odrazový můstek, považuji rozsah zadání spočívající v zhodnocení a úpravě modelu, 3D tisku a finální konstrukci desítek komponent za vcelku rozsáhlý a nelehký úkol. První část zadání, a to nastudování koncepce UAW dronu s důrazem na koaxiální varianty byla splněna v teoretické části, kde student v rozsahu 19 stran představuje základní rozdělení dronů, jejich provozní omezení a možnosti využití v praxi. Dále je diskutováno a představeno několik variant koaxiálních dronů, včetně předložené varianty konceptu Tdrone a také představeny zásadní komponenty dronů jako jsou vrtule, motory či letový ovladač. Závěrem teoretické části je představena metoda 3D tisku, kterou následně student využíval pro účely tisku konstrukčních součástí. Teoretická část práce se jeví jako vyvážená s těžištěm zaměřeným v tématu práce, bez zbytečných obsahových výplní. Po formální stránce je práce na velmi dobré úrovni s několika formátovacími chybami. Praktická část se v kapitole 4 věnuje optimalizaci původních modelů jednotlivých komponent dronu, kdy docházelo jak k odstranění prostorových kolizí, tak úpravě konstrukce s ohledem na použité typy dalších funkčních prvků dronu. V kapitole 5 se pak student zabývá samotným tiskem a sestavením vlastní konstrukce. Zde již musím poukázat na skutečnost, že student celému sestavení věnuje pouze 1 stranu popisu, kdy sice poukazuje na množství detailů a konstrukčních uspořádání, nicméně by bylo lepší provést fotodokumentaci dílčích částí konstrukčních řešení a sestav a celou konstrukci popsat podrobněji, než jen finálním snímkem sestaveného dronu. Praktická část z mého pohledu trpí také nedostatkem spočívajícím v chybějících odkazech na použité obrázky či tabulky. Práce je tak sestavena jako text s doprovodnými snímky což brání přehlednosti předložené práce. Závěrem je nutné konstatovat, že student splnil hlavní cíl zadání práce a realizoval velké množství práce spočívající v optimalizaci, modelování, tisku a kompletaci desítek dílů, přičemž kriticky hodnotil požadavky jednotlivých dílů, Student také vhodně kombinoval více metod 3D tisku tak, aby dosáhl požadovaného výsledku. Vzhledem k náročnosti zadání, rozsahu práce a výše uvedeným nedostatkům hodnotím práci na rozhraní stupně A a B a přiděluji 90 bodů.
eVSKP id 160340