BUDOVEC, M. Přenos tepla radiací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Michal Budovec se ve své bakalářské práci zabýval radiačním přenosem tepla. Bakalářská práce byla zaměřena na tvorbu nové laboratorní úlohy pro výukové účely na pracovišti ÚEEN. V bakalářské práci provedl nejprve rozbor možných způsobů vedení tepla, tj. vedením, konvekcí a radiací. Následně pro vybrané topné těleso sestavil program v prostředí MATLAB pro výpočet teplot a tepelných toků. Modelovaný případ následně změřil experimentálně, kdy určil teploty a tepelné toky ve dvou možných prostředích – na volném vzduchu a v prostředí hrubého vakua. Přístup studenta k řešenému tématu si dovoluji označit za diskutabilní. Student dokázal provést rešeršní, výpočtovou i experimentální část vcelku samostatně, přičemž k tomuto několikrát využil i konzultace s vedoucím práce. Velkou výtku mám ovšem k tomu, že výsledky experimentální práce nebyly s vedoucím práce vůbec konzultovány a práce byla odevzdána bez závěrečné kontroly vedoucího. Naproti tomu je nutné říci, že cíle práce byly v zásadě splněny. Sice bych očekával, že přenos tepla radiací bude, s ohledem na téma práce, více rozveden a výsledky experimentu budou více rozebrány v samostatné kapitole, v současné podobě je ale možné práci přijmout. Výsledný vzorový protokol může, po revizi výsledků, posloužit jako základ nové laboratorní úlohy. Po formální stránce je možno říci, že práce je zpracována na dostatečně kvalitní úrovni. Obrázky jsou čitelné a grafy jsou pěkně zpracované. Citace jsou v textu použity správně, ale celkový počet 12ti citací považuji za absolutní minimum. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 75 body, tedy stupněm C.
Předložená bakalářská práce studenta Michala Budovce se zabývá problematikou přenosu tepla se zaměřením na radiaci. Úkolem studenta bylo popsat možné způsoby přenosu tepla, pro zadaný případ provést výpočet přenosu tepla a následně ho experimentálně ověřit. Posledním úkolem studenta bylo vypracovat laboratorní návod na tuto problematiku a zpracovat vzorový protokol. Všechny body zadání byly vesměs splněny, ačkoli experimentální ověření teoretických výpočtů považuji za nedostatečné. Práce obsahuje celkem 55 stran a je dělena do 8 kapitol. Práce je zpracovaná přehledně a deduktivně, avšak shledávám na ni několik drobných, až vážných formálních nedostatků. U podkapitol 4.1.1-4.1.5 by bylo vhodnější zvolit o stupeň nižší úroveň nadpisu, stejně jako u jednotlivých zákonů 5.1-5.6. Obecně vzato, při pohledu na Obsah samotné rozvržení práce nepůsobí dobře. V práci oceňuji komplexní a přehledné zpracování seznamu symbolů. Následující úvod je ovšem krátký a nedostatečně uvádí do problematiky. Jako hrubý formální nedostatek hodnotím nepoužívání křížových odkazů jak u citací, tak samozřejmě i u obrázků a tabulek. Popisky obrázků a tabulek nejsou ve shodě se šablonou (Obr., Tab.). Rešeršní část kap. 3 a 4. (str. 16-27) vychází z jednoho zdroje - školních skript doc. Račka, a to společně s použitými obrázky převzatými v nevhodné kvalitě. Tato skutečnost je alespoň studentem správně citována v každém odstavci, ve kterém z literatury čerpal. V tabulkách by bylo vhodnější vizuálně oddělit data od popisu, např. první řádek tučným písmem, nebo silnější ohraničení. Dále by bylo vhodnější kód výpočtu z Matlabu, který dohromady čítá asi 3 strany, uvést v příloze a v textu příslušné kapitoly se na přílohu pouze odkázat vhodným křížovým odkazem. Práce budí dojem, že neprošla konečnou formální korekturou, jak je vidět u zapomenutých „a“, „je“ atp. na konci řádků. U bakalářské práce nepovažuji 12 citací za dostatečný počet a navíc samotná kapitola „Použitá literatura“ na str. 55 není vhodně formátovaná a obsahuje chybné záhlaví. Experimentální ověření je zpracované pouze jednou tabulkou a pak částečně interpretováno ve vzorovém protokolu, kde je ovšem nedostatečně popsáno a chybí zde důležité grafy k lepšímu porovnání experimentálního měření s teoretickým výpočtem. Experimentální porovnání by si zasloužilo samostatnou kapitolu s detailnějším popisem a hlavně s grafy, podpořenými např. i obrázky (fotkami z experimentálního měření). I přes výše uvedené formální nedostatky oceňuji logické zpracování tématu, výpočet přestupu tepla v Matlabu, avšak postrádám lepší experimentální ověření výsledků, které bohužel nebylo dostatečně interpretováno. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 70 body, tedy stupněm C.
eVSKP id 94052