FILIPOVÁ, K. Zahradní město [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Přiložené hodnocení obsahuje vyjádření tří pedagogů, kteří se podíleli na vedení práce. Prof. Ing. arch. Ivan Koleček: Město, místo: Strategické místo jižního centra, spojené s existujícím centrem Brna, je charakterizováno ukončením bulváru, přítomností viaduktu, prvku spojení dvou městských struktur a prvkem, který zdůrazňuje přítomnost veřejných funkcí. Autorka správně reaguje otevřením struktury zastavění v místě změny geometrie bulváru a definuje jasné spojení bulváru a viaduktu parkem. Obytné domy se stávají částí parku; jejich polosoukromý prostor jsou „věže“ schodiště, jeden ze základních prvků konceptu projektu. Autorka udržuje důsledně principy definované v konceptu během vývoje celého projektu. Škoda, že potenciál organizace a definice prostředí parku se zastavil u systému průchodů jeho územím. Bydlení: Typologie bytů jsou správně řešeny; organizace prostorů se často artikuluje kolem přízemní zahrady. Větší byty ztrácejí logiku organizace mezi centrálním obytným prostorem a pokoji. Schodiště jsou společné prostory bydlení. Mají svou jednoduchostí velký potenciál využití. Navíc mají charakter velkých zimních zahrad. Vyjádření objemů je jednoduché; okna jsou otvory zdí; fasády mají celistvost, ale bez hledání reakcí na okolní prostředí. Bakalářský projekt je výsledkem postupné důsledné práce bez hledání konfliktních situací v jeho vývoji. MgA. Ing. arch. Vojtěch Jemelka: Město: Velkorysý park volně přechází od viaduktu k bulváru, což je dobře, i reakce na zalomení bulváru je jasná, ale svou těsnou strukturou polootevřených bloků ses stále nevymanila z 19.století; tvé formování navíc nejasně určuje vztahy veřejné – poloveřejné – polosoukromé – soukromé i vztah ke slunci. Místo: Když odhlédnu od vnějších vztahů a formování bloků, tvůj projekt je ve své struktuře logický. Traktování prosklenými komunikačními věžemi je dobré a jejich vnitřní sdílené prostory nabízí velkorysost i variabilitu, nicméně fasády nereagují na orientaci k veřejnému prostoru i slunci, i když oceňuji pokus o vnesení plasticity. Park vnáší formální systém bez větší logiky ke kontextu a okolním fenoménům; i jeho zpracování je pro mě nedotažené. Co znamenají tvé uzly ve vyšší hierarchii území? Bydlení: Navázání všech bytů na sdílené věže je nakonec dobré a jsem rád, že ses zbavila chodeb i nekvalitních dispozic. Nyní přinášíš vysokou kvalitu bydlení, vč. prodloužení do lodžií, a udělala jsi v tomto velký pokrok, i když bylo toto zlepšení hodně diktované vedoucími a očekával bych od tebe větší samostatnost. Tvé dvory bohužel nenabízí tutéž kvalitu. Nejsou jasně definované, těžko se s nimi budou obyvatelé identifikovat a tonou ve stínu. Prezentace: Chválím tvé propracování detailu v řezu a pohledu i karet bytů. Z tvého výstupu je cítit hodně práce a velká snaha o vysvětlení, nicméně tvé kreslení by potřebovalo lekci srozumitelnosti a kultivovanosti (musíš více zkrotit svůj program, kdy kreslení rovnou ve 3D nedává relevantní informaci). Užívání standardních měřítek je dobrým zvykem. Vizualizace interiéru i pohledy neprodávají potenciál lodžií. Výstavní panel by měl úderně sdělit podstatu projektu. Texty jsou lingvisticky nekvalitní a nepodávají informaci o konceptu. Úplně ti chybí plakáty na obhajobu. Ing. arch. Radek Toman, Ph.D.: Bakalářská práce Kateřiny Filipové pracuje se dvěma domy výrazné formy. Ty na jedné straně definují uliční čáru budoucího bulváru a zelený veřejný park na straně druhé. Domy mají jasnou kultivovanou formu jednoduchých cihlových objemů a prosklených schodišťových věží. Celý návrh nese nádech racionální „baťovské“ architektury. Dispozice bytů jsou přehledné a logicky uspořádané. Konstrukční řešení je jasné a bez větších problémů realizovatelné standardními stavebními postupy. Kateřina v průběhu práce na projektu demonstrovala své předpoklady pro výkon povolání architektky. Předloženou práci doporučuji k obhajobě a po společné diskuzi všech tří pedagogů navrhuji známku B80.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | Kateřina tvoří spíše logicky a racionálně. Pracovala průběžně celý semestr. Od začátku práce měla jasnou představu o výsledku své práce a postupně se krok za krokem k této představě přibližovala. |
Celkové vyznění práce je bohužel sráženo evidentní nedokončeností, ze které pak pramení spousta dalších zmíněných problémů. Práci chybí jasnější a srozumitelnější názor na to, co je jejím hlavním tématem. Návrh je řešen možná až příliš schematicky a mechanicky bez výraznější invence a odvahy vykročit do neprozkoumaných území. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení D 65.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | C | Urbanistické řešení vychází ze schématu částečně otevřené blokové zástavby, která se prolíná se zelení a parky. Tato myšlenka však není příliš rozvedena a zůstává pouze v jejím schématickém náčrtu. Prezentovaná prostupnost územím přes schodišťová jádra se nezdá úplně funkční. Práce s konceptem zahradního města je minimalizována do pouhého umístění parku doprostřed bloku. | |
| Provozní řešení | D | Dům je rozdělen na servisní podzemní podlaží, přízemí se službami a zbylá patra jsou věnována bydlení. Garáže v suterénu jsou přístupné pouze z parku, schodišťová jádra nejsou na garáž vůbec napojena, což se nezdá jako šťastné řešení. 1.NP je věnováno řadě funkcí, ale ve vztahu ke svému okolí nefunguje nejlépe, např. mateřská školka je navržena bez zahrady, technické a jiné podružné místnosti jsou umístěny na uliční fasádu domu. Vlastní řešení dispozic bytů v následných podlažích není vždy optimální. Často se vstupuje přímo do obývacích pokojů, chybí zde úložné prostory apod. Jednostranná orientace bytů je pak také otázkou, protože některé byty jsou orientovány pouze do ulice bez vazby na zeleň a jiné jsou pro změnu orientovány pouze na sever, takže nesplňují hodnoty proslunění. Představa o „obývání“ velkoryse pojatých prosklených schodišťových jader je možná až příliš idealistická. | |
| Technicko konstrukční řešení | D | Technické zpracovaní projektu bohužel také není jeho silnou stránkou. Použití typových detailu cihelného zdiva Porotherm se nezdá vždy jako vhodné řešení (MIAKO strop nad garážemi) a vypovídá to spíše o snadné dostupnosti těchto podkladů, než o vědomém a logicky zdůvodněném výběru tohoto systému. | |
| Architektonické řešení | C | Hmotové uspořádání objektu je jasné. Sedmipatrové cihelné domy jsou členěny vyvýšenými prosklenými komunikačními věžemi. Toto uspořádání vytváří jednoduchý rytmus hmoty a „mezer“. Obdobný rytmický racionální princip je pak použit i v menším měřítku v rámci vlastní fasády, kde se v jasném systému střídá okno se zdí. Plastická modelace cihelného obkladu pak vytváří zajímavý architektonický detail, který jasný racionální přístup doplňuje o hru světla a stínu. V rezignaci na rozdílné pojetí fasád do ulice a do zeleně pak spatřuji spíše negativum, než pozitivum. Dům se zdá spíš domem u parku, než domem, který je základním stavebním kamenem „zahradního města“. | |
| Formální úroveň | E | Formální úroveň práce je slabá. Práce působí nedodělaně, odbytě a místy zmateně. Popisky, kóty apod. jsou zde výjimkou, což orientaci v celé práci značně ztěžuje. Po textové stránce je práce velice úsporná a ačkoliv smyslem architektury není psát sáhodlouhé eseje, tak jedna strana textu velikosti A4 s množstvím gramatických chyb několikrát zkopírovaná tu na panel, tu do paré se nezdá jako odpovídající statutu bakalářské práce. |
eVSKP id 126818