COUFAL, L. Výroba hnací hřídele [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.

Posudek vedoucího

Císařová, Michaela

Bakalářská práce se zabývá návrhem výroby hřídele, která je součástí hnacího ústrojí osobního automobilu. Součást je zhotovena z tyčového polotovaru z oceli 16MnCrS5 kombinací technologií protlačování a pěchování, na kterou je zaměřena i literární rešerše. Práce je doplněna potřebnými technologickými a kontrolními výpočty, výkresy součásti a sestavou. Student v rámci vypracování práce spolupracoval s firmou, která danou součást bude vyrábět, proto i např. volba stroje a provedení nástrojů byli přizpůsobeny jejím požadavkům. Práce má pěknou grafickou úpravu, rozsahem je dostačující a odpovídá stanoveným cílům. Oceňuji zodpovědný přístup studenta při zpracování bakalářské práce. Konzultace probíhaly pravidelně, student měl vždy připraveny návrhy řešení dílčích problémů.

Posudek oponenta

Řiháček, Jan

Bakalářská práce Ladislava Coufala je svým obsahem zaměřena na návrh výrobního postupu hnací hřídele pro automobilový průmysl, tedy na návrh výroby polotovaru dokončovaného třískovým obráběním. V úvodu student provádí literární rešerši zaměřenou na zvolenou výrobní technologii – objemové tváření za studena. Rešeršní část nabízí vcelku ucelené informace o zmíněné oblasti, i když se zde občas vyskytují přeci jen různé nesrovnalosti stran chybějících popisků některých obrázků, označení materiálů nebo terminologii a principů používaných v dané technologii. Na škodu je rovněž fakt, že student v některých pasážích textu příliš nedodržuje doporučené formátování práce. Na úvod praktické části autor provádí výpočet objemu zadané součásti. Obecně nechápu důvody, které studenta vedly k výpočtu objemu součásti zjednodušenou početní formou, když následně sám v textu konstatuje, že je tato metoda nepřesná a bude muset k přesnějšímu stanovení objemu použít CAD. Následuje návrh variant výroby. Student volí dvou operační variantu z důvodu úspory času a nástrojů. Zde si nejsem jist, zda bude součást navrhovaným postupem vyrobitelná, resp. zda bude 3. operace realizovatelná bez defektů typu přeložky, nedotečení materiálu apod. Zde by se nabízelo ověření numerickou simulací, která bohužel v práci zcela chybí. Autor pouze konstatuje, že za použití numerické simulace ověřil velikost síly v 1. operaci, žel dále už numerická simulace v práci zmíněná není. Z důvodu absence popisu nastavení, konkrétního softwaru nebo jiných bližších informací tak ani nelze dohledat podrobnosti o výpočtu a čtenář tak ani neví, jestli jsou výstupy simulace pravdivé. Po návrhu výroby autor práce přistupuje k samotnému konceptu nástroje, jenž je určen pro stroj Eitel GO 800. Z hlediska konstrukce nástroje, který postrádá jakékoliv vedení, mám obavy o vzájemné středění horní a spodní části. Dále v práci postrádám zmínku o zdvihu, sevření nebo dalších parametrech. Tyto údaje jsou částečně obsaženy v přiložené výkresové dokumentaci, kde je ovšem dle mého mínění špatně zakótované sevření nástroje. I přes výše uvedené výtky je možné konstatovat, že práce splňuje hlavní vytyčené cíle. Na škodu je jí především fakt, že řeší pouze jednu operaci procesu. Určitě by stálo za úvahu zamyslet se nad koncepcí nástroje nebo provedením numerické simulace i pro druhou výrobní operaci, aby bylo ověřeno, že navržený výrobní postup je funkční.

eVSKP id 162304