JANOUŠEK, R. Simulace autonomních mobilních robotů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Předložená bakalářská práce je členěna do 5 kapitol, které korespondují s jednotlivými body zadání, struktura je logická a přehledná. Doporučený rozsah práce je splněn. Práce obsahuje adekvátní množství obrázků a tabulek. Text je psán spisovným jazykem s malým množstvím chyb a překlepů. Po formální stránce je práce spíše lepší, oceňuji sazbu v TeXu. Narazil jsem na pár nedostatků, např. chybějící odkazy na tabulky v textu nebo nezalomený řádek s kódem, nejedná se však o kritické chyby. S ohledem na charakter práce je výčet informačních zdrojů dostatečný, celkově ale mám k práci k literaturou několik výhrad: Ne všechny bibliografické citace jsou v souladu s normou, dva odlišné zdroje vedou na stejnou URL adresu, reference na literaturu v textu měly být využívány ve vyšší míře. Student popsal základy práce se simulátorem Webots a ověřil na jednoduchých příkladech jeho propojitelnost se systémem ROS 2. Tyto výsledky mohou být v budoucnu využity pro výukové účely v rámci robotiky. Práce studenta v průběhu semestru byla spíše samostatná, průběžné výstupy ovšem chodil v dostatečné míře konzultovat. Nabyl jsem dojmu, že na některých dílčích problémech student strávil neúměrné množství času. Z toho plyne hlavní problém, a to je nevhodné rozvržení sil, které vedlo k tomu, že na hlavní aspekt práce, tedy implementaci robotických algoritmů v simulovaném prostředí, nezůstal studentovi téměř žádný prostor. Tomu odpovídají také dosažené výsledky, které nejsou moc přesvědčivé, zadání ale splňují, s ohledem na jeho volnější formulaci. Celkově předložená práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta, doporučuji ji k obhajobě a navrhuji hodnocení C / 70 bodů.
Práce studenta Radima Janouška o rozsahu 40 stran textu obsahuje 14 stran teorie a 26 stran studentova řešení a praktické realizace. Práce svým rozsahem odpovídá průměrné zátěži kladené na studenta UAMT. Student používá dostatečně dostupnou literaturu, využívá šesti odborných článků, čekal bych větší zapojení knižních zdrojů v rešeršní části. Všechny zdroje student cituje v rozumné míře. Práci mohu označit jako původní. Práce má velmi dobrou formální úroveň, obsahuje velmi málo překlepů. Práce je členěna logicky. Student nejprve popisuje jednotlivé simulátory, vybírá vhodný nástroj a popisuje jakým způsobem jej lze zprovoznit ve vztahu s ROS. Osobně vím jak náročný je toto proces, protože v průběhu času se použité nástroje a knihovny mění a postupy fungující pro jednu verzi nejdou použít pro jiné verze nástrojů. Student si však zřejmě špatně rozvrhl čas, protože na řešení pátého bodu zadání dospěl do chybového stavu použitých knihoven a nedokázal úspěšně zprovoznit SLAM (nejspíše doporučený vedoucím práce). Po důkladném prostudování studentovy práce se přikláním k názoru, že i pátý bod zadání je splněn, protože student implementoval výpočet odometrie, což bezesporu je základní algoritmus pro plnění autonomních úkolů. Studentova implementace tohoto algoitmu ale vykazuje chybu související s asynchronním okamžikem vzorkování odometrie levého a pravého kola. Student by při obhajobě měl vysvětlit jaký problém vznikl a obhájit jeho řešení. Student i přes všechny výtky splnil zadání ve všech bodech. Z práce usuzuji, že student získal znalosti v oblastech robotických simulátorů, ROS2, programování v jazyce Python. Práce svědčí o bakalářskách schopnostech studenta. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 151817