RAJSIGL, T. Komentovaný překlad [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Předložená bakalářská práce se zabývá překladem odborného technického textu, analýzou překladu a srovnáním jazykových prostředků zdrojového a cílového jazyka. Autor zvolil odborný text z firemního časopisu sloužícího ke komunikaci firmy s odbornou veřejností a zároveň k propagaci výrobků mezi pracovníky v dané oblasti. Specifické rysy takového textu autor v komentáři správně analyzuje. Překlad je na velmi dobré úrovni bez závažných nedostatků. Jediným problémem je v některých případech používání členů (např. „around word“ str.26 , dále str. 30,32,34) . Práce je uvedena rozsáhlou teoretickou částí pojednávající o otázkách teorie překladu, lingvistického relativismu a charakteristickými rysy odborného stylu včetně terminologie. Tato část dává dobrý základ k následné analýze zvoleného textu. Pozitivně hodnotím podrobný rozbor specifických rysů daného textu včetně účelu grafické úpravy, podrobný rozbor terminologie, rozbor alternativních možností překladu a zdůvodnění zvolené verze (kapitola 4.3. str. 47-50). Práce obsahuje i informace o práci překladatele a některých tendencích vývoje této profese, měly by být přesněji zasazeny do kontextu dané práce. Z věcného hlediska je problematicky zvolený příklad v části „Functional Sentence Perspective“ v tabulce na str. 39, kde kontrast dvou jazyků není zřetelný. Bylo by rovněž velmi vhodné uvést překládaný text v původní grafické úpravě (nikoli v přepisu), protože i ta, jak autor správně v práci uvádí, má svou funkci a je součástí autorova rozboru. Z hlediska jazyka a stylu je práce na dobré úrovni. Problémem jsou v některých případech členy („same function“ str.42). Dále by bylo vhodné vyvarovat se některých chyb z nepozornosti jako např. „another form include“ str. 15, „schemata is present“ str.21, „reader which“ str.37. Po stránce grafické úpravy a formálních náležitostí práce odpovídá požadavkům. Na předložené práci hodnotím obsáhlou teoretickou část, která představuje kvalitní základ k následnému rozboru. Dále dobrý výběr textu k překladu, který přesně odpovídá zaměření studijního programu a profilu absolventa a prokázanou schopnost analyzovat konkrétní jevy z hlediska jazykovědy. Práce splňuje zadání, doporučuji k obhajobě.
Diplomant si za téma své bakalářské práce vybral komentovaný překlad čtyř textů z časopisu Energo vydávaného společností Siemens v Brně. Tomáš Rajsigl klade styl překládaných textů někde mezi odborný a populárně odoborný jazyk (36). Zde je možné mít první výtku, neboť komunikační zaměření celého časopisu spatřuji někde mezi public relations, reklamou a informační brožurou pro zákazníky (tomu napovídá i to, že časopis připravuje reklamní společnost, jak diplomant sám uvádí). Z hlediska teorie ekvivalence to nepředstavuje až takový problém, pokud bychom chtěli využít třeba překladovou teorii skoposu, potom by nerozpoznání komunikačního určení výchozího textu mohlo mít závažné důsledky i pro překlad do cílového jazyka. Bohužel se chyby nevyhnuly ani dalším částem analytické části práce. Na s. 39. např. diplomant uvádí dvojici vět „Overload can damage electrical equipment“ a „Elektrické vybavení může být poškozeno přetížením“ jako příklad rozdílné výstavby vět z hlediska FSP. Domnívám se, že větší dopad na pořadí slov má v daném případě gramatika, konkrétně rozdíl mezi aktivní a pasivní vazbou, což jasně vyplyne z překladu „Electrical equipment can be damaged by overload“. Nejméně přesvědčivý je z tohoto hlediska samotný závěr práce (51-2), kde diplomant používá věty, které nedávají přílišný smysl: „Translation theory is a complex topic tackled by many professionals, so having a collection of rules and governing principles was of tremendous help when working on this thesis“ (51), využívá žurnalistická klišé: „demands of the modern world“ (ibid.), nebo konstatuje své závěry velmi nejasně: „our mother tongue and lingua franca fortunately cope well with each other“ (ibid.). Na druhou stranu je nutné konstatovat, že samotný překlad z češtiny do angličtiny je proveden relativně dobře a nebrání srozumitelnosti. Vyskytují se v něm především chyby, které diplomant páchá i ve svém vlastním textu, přičemž největší problém představuje použití členů, ang. předložkové vazby, občas se objeví syntaktické chyby jako anakolut či zeugma. V úvodní či teoretické části práce se zabývá diplomant jazykovými prostředky, jejichž překlad může představovat problém, přičemž konstruuje jisté teoretické východisko, na jehož základě dále pracuje. Bohužel některé informace jsou z tohoto pohledu neúčelné – není například jasné, proč zmiňovat problematiku strojového či počítačového překladu. Nesouhlasím například s (nereflektovanými či neuvědomovanými) politickými důsledky, které s sebou některá tvrzení nesou: „ translation [...] is vital for globalization and creating more equal world, where the free flow of information is possible“ (12), kde je „překlad“ použit jako nástroj komodifikace informace v jakémsi neoliberálním kapitalistickém duchu. Obecně řečeno diplomant sice vykazuje obeznámenost s relevantními teoriemi, stejně jako pojmenovává relativně suverénně problematické oblasti gramatiky, které vstupují do hry v překladatelském procesu, ale aplikace těchto poznatků, stejně jako vzájemné propojení teoretických informací navzájem už příliš jistě nepůsobí.
eVSKP id 94434