ODSTRČILOVÁ, M. Variabilita osy páteře ve frontální rovině ve vztahu k proměnlivosti parametrů chodidel na tlakové plošině u florbalistů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. CESA. 2025.
Zadání bakalářské práce bylo zaměřeno na změny parametrů fyziologie v držení těla u jednostranné zátěže florbalistů při měření Diers formetric 4D a pedoscan před a po 2 měsíční intervenci. Teoretická část práce je přehledně uspořádaná, poskytuje čtenáři potřebný rámec pro pochopení metodiky a navazující interpretace dat. Zvolený výzkumný přístup odpovídá cíli práce. Cíle, výzkumné otázky a hypotézy jsou skryty v různých podkapitolách (3.4). Pro lepší přehlednost bych tyto údaje uvedla ve zvláštní kapitole. V poslední verzi práce, kterou jsem viděla před odevzdáním, byla srozumitelně popsána metodika výzkumu včetně statistického zpracování dat a výsledky. Ty jsou nyní řazeny dohromady v jedné kapitole, což opět znesnadňuje čtivost práce. V analýze dat byly využity popisné i statistické nástroje, doplněné názornými grafy a obrazovým materiálem. Výsledková část byla rozdělena jak na výsledky celé skupiny probandů, tak kazuistickou studii u vybraného probanda. Bohatá diskuze je vedena s respektem k výsledkům i k souvisejícím studiím. Po formální stránce se vyskytují pouze drobné chyby. Přes tyto nedostatky je evidentní samostatnost i praktická relevance výstupů. Studentka pracovala zodpovědně a pravidelně konzultovala jednotlivé části s vedoucí práce. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením B (80 bodů).
Práce se zabývá vztahem mezi posturálními parametry páteře a rozložením tlaků na chodidlech u florbalistů. Cílem bylo zjistit, zda dvouměsíční intervence (aktivní stoj a kompenzační cvičení) ovlivní posturální stabilitu a rozložení zátěže. Měření probíhalo pomocí přístrojů DIERS Formetric 4D a DIERS Pedogait. Výsledky byly analyzovány statisticky a doplněny kazuistikou jednoho probanda. Text je místy přetížený encyklopedickými informacemi, které nejsou přímo relevantní k výzkumné otázce. Například detailní popis každé myofasciální linie nebo anatomie kolene by mohl být zestručněn ve prospěch hlubšího rozboru vztahu mezi páteří a chodidly. Chybí jasnější propojení teorie s výzkumným cílem – čtenář se musí sám domýšlet, proč jsou některé části zařazeny. Charakteristika výzkumného vzorku by si zasloužila podrobnější popis vzhledem k základní podmínce jednoho tréninku týdně a minimální délkou praxe půl roku, což je v nepoměru k průměrným hodnotám skupiny: 13 let praxe a 3 tréninkům týdně. Statistické testy jsou použity správně, ale výsledky jsou interpretovány někdy až příliš optimisticky vzhledem k malým rozdílům. I přes dobrou práci se statistikou bych v práci uvítal, vzhledem k malému množství testovaných osob, tabulky s výslednými hodnotami měření jednotlivých probandů. Chybí hlubší diskuse o možných chybách měření, vlivu motivace probandů nebo placebo efektu. Diskuse mohla více pracovat s alternativními vysvětleními výsledků. Závěr je poměrně obecný a mohl by být více konkrétní v návrzích pro praxi nebo další výzkum. V práci celkové chybí jasné definování cílů pomocí hypotéz, které jsou jen okrajově zmíněny v kapitole 3.4 Výsledky skupiny. Na práci oceňuji odbornou erudice a znalost problematiky, kvalitní využití moderních technologií a kazuistiku jako praktický doplněk. Práce je po odborné stránce solidní, ale trpí několika metodologickými nedostatky, které snižují sílu jejích závěrů. Autorka prokázala schopnost samostatné práce a orientaci v tématu, ale pro vyšší validitu výzkum by bylo třeba zpřesnit metodiku a více kriticky interpretovat výsledky. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení D (65 bodů). Otázka k obhajobě: Ve své práci uvádíte, že u některých parametrů došlo ke zlepšení až po zavedení aktivního stoje. Jak byste rozlišila, zda se jedná o skutečný efekt intervence, nebo pouze o naučenou reakci na měření (např. zlepšení díky opakování testu)?
eVSKP id 167571