HRBÁČOVÁ, M. Využití magneticky upraveného ložového popela z fluidního spalování uhlí v cementových pojivech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.
Markéta Hrbáčová vypracovala bakalářskou práci, která se zabývala využitím magneticky upraveného ložového popela z fluidního spalování uhlí v cementových pojivech. Studentka před zahájením experimentální činnosti nejprve danou problematiku nastudovala, získané znalosti pro správné pochopení informací opakovaně konzultovala s vedoucím a následně zpracovala teoretickou část práce. Experimentální praktickou část práce prováděla samostatně, odpovědně a včas. Nicméně po zpracování a sepsání výsledků získaných z experimentální části práce vedoucí zjistil, že studentce v práci chybí snad nejdůležitější část, kterou je diskuse výsledků. Problém hlavně spočíval v tom, že studentka nechápala její samotnou podstatu a důležitost. Ke vzniklé situaci ovšem přistoupila velice svědomitě, s využitím konzultací a nečekaného posunu termínu odevzdání práce vlivem pandemie zpracovala tuto časově nejnáročněší část práce v dostatečném rozsahu a kvalitě odpovídající práci bakalářské. Bakalářskou práci Markéty Hrbáčové celkově hodnotím velmi dobře a doporučuji ji k obhajobě před státní komisí.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | B |
Bakalářská práce Markéty Hrbáčové na téma „Využití magneticky upraveného ložového popela z fluidního spalování uhlí v cementových pojivech“ je logicky členěna a řádně zpracována. Teoretická část práce odpovídajícím způsobem uvádí do studované problematiky a shrnuje podstatné poznatky pro následné experimenty. Teoretická část vzhledem k předem neočekávaným výsledkům postrádá kapitolu zabývající se pucolánovou aktivitou, která dle mého názoru mohla být doplněna. Experimentální část a výsledky práce jsou přehledně sepsány. Zejména kapitola zabývající se izotermickou kalorimetrií je rozvinuta do hloubky s dostatečnou diskuzí. Zajímavý by mohl být pohled na zrna separátu s nižším obsahem železa v cementové matrici v kapitole skenovací elektronová mikroskopie po delší době zrání. V kapitole 3.6 Magnetická síla postrádám v grafu popisek pro křivku vzorku s obsahem 50 % magnetického separátu. Tento detail spolu s drobnými překlepy, či nepřesnostmi však nemá na kvalitu práce nijak zásadní vliv. Celkově práce splňuje zadání, hodnotím jí známkou „B“, tedy velmi dobře a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B |
eVSKP id 119214