VARMUS, P. Analýza vehicular ad hoc sítě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
V diplomové práci se student seznámil se sítí VANET a se směrovacími protokoly používanými v těchto sítích. V programu NS3 simuloval síť VANET s reálným pohybem vozidel ve městě a analyzoval funkčnost různých síťových protokolů. Výsledky jsou znázorněné v grafech a tabulkách a jsou podrobně popsané. Zadání práce bylo z větší části splněno. Student pracoval samostatně, aktivně řešil diplomovou práci, měl vlastní nápady a názory. V práci se občas vyskytují překlepy, grafy nemají jednotný styl, jinak formální zpracování práce je na dobré úrovni.
Student Bc. Pavol Varmus se ve své diplomové práci zaměřil na implementaci směrovacích protokolů pro MANET/VANET sítě v simulačním nástroji Network Simulator 3 (NS-3). V současné době se problematika komunikace mezi vozidly (V2V) či mezi vozidly a komunikační infrastrukturou (V2X, V2I) jeví jako velmi perspektivní a je součástí nově nastupujících heterogenních komunikačních systémů 5G. Bohužel musím konstatovat, že úroveň odevzdaného textu je průměrná a některé části textu nejsou dostatečně vysvětleny. V první kapitole (VANET sítě) student popisuje základní principy, mechanismy a komponenty, které se v rámci VANET sítí používají. Nicméně popis jednotek (On Board Unit (OBU), Application Unit (AU) či Road Side Unit (RSU)) již není reflektován v praktické části (implementaci), kdy se student nesnaží přiblížit analogii mezi vytvořeným scénářem a reálnou VANET sítí. V první kapitole také postrádám popis komunikace v MESH sítích. Druhá kapitola se zaměřuje na popis směrovacích protokolů, který je ovšem neaktuální. Student popisuje protokoly, které byly představeny pro MANET sítě v minulém desetiletí a nereflektuje vývoj v oblasti za poslední tři roky (chybí např. protokoly GPSR, GSR, SAR, CBF atd.). Při definici kategorií směrovacích protokolů není v úvodu druhé kapitoly zmíněna kategorie hybridních směrovacích protokolů. Dále student popisuje komunikační technologie pro přenos dat v rámci VANET sítí. Popis je soustředěn na technologie, které jsou následně implementovány, nicméně postrádám sekci, která by poskytovala přehled v současné době dostupných bezdrátových komunikačních technologií uvažovaných pro V2V komunikaci např. IEEE 802.11ad/ay. Třetí kapitola je v současné verzi práce velmi obecná a krátká (3 strany A4). Student zde popisuje závěry z teoretické části práce, ty jsou bohužel velmi obecné a nenabízí konkrétní doporučení. Spíše bych doporučil kapitolu č.3 přidat jako sekci kapitoly č.2. Čtvrtá kapitola popisuje použitý simulační nástroj NS-3 a dva simulační scénáře. První scénář, který obsahuje pouze obecnou topologii VANET sítě a obecný mobility model, je pro účely práce nadbytečný, jelikož prezentované závěry byly uvedeny již v dříve publikovaných diplomových pracích z roku 2013, kdy byla problematika diskutovaných směrovacích protokolů v MANET sítích aktuální. Z tohoto pohledu bych spíše doporučil první scénář přesunout do přílohy diplomové práce. V druhém scénáři již student přistupuje k definici konkrétní komunikační topologie a lokality, kde se jednotlivé uzly pohybují. Kladně hodnotím využití externího nástroje pro generování mapového podkladu a následný import do NS-3. Nicméně v druhém simulačním scénáři postrádám přehled parametrů pro použitou komunikační technologii a také pro generátor dat. Prezentované výsledky ve formě grafů a zejména poté poskytnutý popis výsledků není dostatečný. Zejména není diskutován charakter naměřených dat v závislosti na poloze jednotlivých mobilních uzlů. V závěru práce poté student hodnotí výsledky pro jednotlivé směrovací protokoly, nicméně využívá obraty typu „nejlepší propustnost“, přičemž nedefinuje požadavky na minimální či maximální hodnoty propustnosti, zpoždění atd. Student také přirovnává efektivitu komunikace jako ekvivalent k hodnotám přenosové rychlosti, což nepovažuji za vhodné. Formální úroveň práce je na nízké úrovni, v textu se objevuje řada překlepů, nepřesných formulací, netechnických formulací, dvojjazyčných vět, typografických chyb (např. chybějící čárky a tečky ve výčtech či u rovnic které jsou součástí věty) či chybějících mezer mezi slovy. Dále se v práci vyskytují části, které nejsou dostatečně citovány. Prezentované výstupy (grafy) nejsou vloženy ve vektorovém formátu a také nejsou v práci v jednotném stylu, což snižuje celkovou úroveň práce. Jelikož student v práci nediskutuje optimalizaci sítě na základě získaných dat z provedených simulací (což je součástí oficiálního zadání práce), zadání práce považuji za částečně splněné. Na základě výše zmíněných informací hodnotím práci stupněm D / 65 bodů a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 118211