DOLÁK, P. Komunikační protokol pro vestavná zařízení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudek vedoucího

Herman, Ivo

Autor bakalářské práce nedostatečně konzultoval složité zadání, a proto z toho vzniklo neúplné, přehledové, ale nevhodně pojaté dílo, které nesplňuje zadání. Jeho úkolem měly být dva typy protokolů - jeden obsahující struktury protokolů vrstev 1,2 a 7 a druhé založené na UDP komunikaci obsahující vrstvy 4,5,7. Tato řešení jsou v práci naznačena, ale nejsou dořešeny. Zvolený příklad řešení taktéž není vhodný k prokázání komunikačních schopností protokolů a simulace protokolu není doložena. I přes uvedené výtky práce splňuje nároky kladené na bakalářskou práci a proto ji doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Burda, Karel

V zadání práce se požaduje provést návrh univerzálního komunikačního protokolu pro vestavná zařízení a tento návrh simulačně ověřit. Osobně považuji uvedené zadání za příliš široké a nereálné. Vestavných zařízení existuje spousta druhů (počítače v automobilech, v mobilních telefonech apod.), jsou na ně kladeny různorodé požadavky a využívají různé komunikační kanály. Vytvořit univerzální komunikační protokol pro tak různorodé aplikace je úkol pro celý tým specialistů a nikoliv pro nezkušeného jednotlivce. Není proto překvapující, že student zadání nesplnil. Své řešení se nakonec pokusil omezit pro vágně definovaný systém, kde jakási centrální jednotka komunikuje s mobilními zařízeními pomocí rádiové sítě. Tento systém však nebyl řádně popsán, nebyly jasně definovány komunikační požadavky a komunikační protokol byl navržen neúplně a s chybami. Vytvořený protokol tak nemohl být úspěšně pomocí simulace ověřen. Splnění zadání práce proto hodnotím jako nevyhovující. Z odborného hlediska autorovi především vytýkám nevhodnou metodiku řešení, protože práce vůbec neobsahuje popis jazyka SDL, který byl použit pro definici a simulaci komunikačního protokolu. Další závažnou chybou je nezdůvodněná volba parametrů protokolu (např. Tab. 4.2.1 na s. 14) a nejasný popis systému, kdy autor např. v 5.2 tvrdí, že bude použito GPRS spojení, ale z obr. 6.3 plyne, že by se má jednat o Wi-Fi spojení. Práce taktéž obsahuje velké množství věcných chyb nebo dokonce nesmyslů. Například v části 2.5 autor zavádí jakési tři "třídy pravděpodobnosti" související s výskytem chyb v přenosovém kanálu, o protokolu MAC na s. 10 tvrdí, že je nutný pro plně duplexní spojení point-to-point, když ve skutečnosti byl tento protokol navržen pro zajištění poloduplexního spojení typu broadcast, standard Ethernet autor umisťuje do síťové vrstvy (s. 10), když tento ve skutečnosti popisuje fyzickou a linkovou vrstvu, na s. 14 navrhuje nesmyslnou strukturu linkového rámce bez polí adres a přenášených dat, zabezpečení tohoto rámce chce realizovat polynomem, který je pro tento účel zcela nesmyslný atd. Nedostatkem práce je i skutečnost, že popisná část je nevhodně strukturována - například autor míchá popis protokolů s popisem různých adaptérů (ODI na s. 9, Poseidon na s. 13). Z výše uvedených důvodů odbornou stránku práce hodnotím jako nevyhovující. Z hlediska výsledků není prakticky co hodnotit. Navržený protokol je neúplný a s chybami, takže se autorovi vůbec nepodařilo provést jeho simulační ověření. Po formální stránce práce obsahuje spoustu nedostatků. Například nekvalitně převzaté a špatně číslované obrázky (viz s. 6), nelogická větná spojení (např. 2.6.1 - poslední dvě věty), chybné číslování stránek (např. stran s číslem 2 se na různých místech v práci nachází celkem devět) apod.

eVSKP id 14115