AMRICHOVÁ, A. Studium přijmu léčiv salátem setým [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Řezáčová, Veronika

Studentka Bc. Anna Amrichová předkládá svou diplomovou práci (DP) na téma „Studium přijmu léčiv salátem setým“. Cílem práce bylo na základě literární rešerše vypracovat metodu QuEChERS vhodnou na zpracování vzorků salátu za účelem HPLC-MS analýzy vybraných léčiv a studiu expozice salátu léčivy při pěstování na hydroponiích. Do práce se studentka pustila s nadšením v 1. ročníku (navazujícího studia). I přes počáteční neúspěchy s pěstováním salátu, vytrvale hledala správný základ pro pěstování salátu a ruku v ruce s tímto optimalizovala řadu parametrů metody QuEChERS. Během vegetačních cyklů vzorků bylo nezbytné denně, včetně víkendů zalévat. Rovněž odběr a příprava vzorků pro analýzu byly velmi časově náročně. Během své činnosti v laboratoři byla studentka samostatná, pracovitá, systematická a zručná. Ke konci práce při sepisování DP, ale došlo k významnému ochabnutí úsilí, které bylo před tím vidět v laboratoři. Toto se žel projevilo v odevzdané formě DP. Z mého pohledu byly splněny cíle zadání – byla optimalizována metoda QuEChERS a analyzovány vzorky salátu pěstované na hydroponických roztocích s obsahem léčiv. Získané výsledky byly zpracovány. Navíc, oproti původním cílům byly u vypěstovaných rostlin stanoveny parametry jako možný základ ekotoxikologické studie. Studentka Bc. Anna Amrichová splnila zadání své DP. Diplomovou práci především díky přístupu k experimentální části zadaného úkolu hodnotím stupněm A (výborně) a doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Zlámalová Gargošová, Helena

Diplomová práce se zabývala sledováním přestupu vybraných léčiv (ze skupiny beta-blokátory, tetracyklíny, makrolidová a sulfonamidová antibiotika, trimetoprim, chinolony a fluorochinolony, NSAID) do biomasy salátu setého (Lactuca sativa), který byl exponován směsí léčiv prostřednictvím hydroponického roztoku. Hlavním cílem práce bylo na podkladě literárních poznatků vypracovat a optimalizovat metodu QuEChERS pro extrakci léčiv z rostlinné matrice a po analýze prostřednictvím UHPLC-MS posoudit přestup a kumulaci léčiv. Práce má 78 stran včetně seznamu literatury, který čítá 127 položek. Množství zdrojové literatury slibovalo kvalitní rešeršní část a širší diskusi výsledků, nicméně není tomu tak. Teoretická část týkající se zdrojů léčiv v životním prostředí a analytických metod stanovení léčiv obsahuje řadu nepřesností. Již úvod naznačuje nesoustředěnost při sumarizaci myšlenek. V textu teoretické části se objevují diskutabilní tvrzení a nepřesnosti při interpretaci informací ze zdrojů – příklady uvádím níže. Zde pouze namátkově: na str. 17-18 je psáno, že postup extrakce QuEChERS se skládá ze 4 kroků, a je odkázáno na obr. 2, kde jsou kroky 2. V kolonové chromatografii se nepoužívají absorbenty ale sorbenty. Pojem teoretické patro nelze překládat jako teoretické poschodí, mez detekce jako hranici detekce. Na str. 31 je informace, že se měřila váha rostlin, používaly fytotoxikologické testy - správně fytotoxické testy. V teoretické části je dobře zpracována sumarizace rešerše týkající se metody QuEChERS ze zeleniny prostřednictvím tabulky 8. Experimentální část je zpracována poměrně přehledně, např. souhrn extrakčních postupů, ze kterých se vybíral postup pro vlastní experiment (tab. 10), nebo přehled optimalizovaných parametrů u vybraného extrakčního postupu (tab. 11). Bohužel i v této části jsou chyby, např. chybné číslo citací 2-8 v tabulce č. 8 (odkud bylo citováno?), odkazování se v celém textu experimentální části práce na neexistující kapitoly nebo kapitoly nesouvisející s tématikou. Chybně psané pH v tab. 11. Také v diskusi se objevují nepřesnosti; str. 68 je v textu avizována koncentrace v µg, v příslušných grafech jsou ng/l. Na str. 60 opět špatná interpretace poznatků z literatury např. Tieto skupiny liečiv patria medzi kriticky dôležité antibiotiká, tj. antibiotiká dôležité pre humánnu medicínu, preto je dôležité zvýšiť potrebu tieto liečivá chrániť pred antimikrobiálnou rezistenciou a únikom do životného prostredia (jak lze chránit léčiva před antimikrobiální rezistencí?). Pro získání výsledků bylo odvedeno mnoho časově náročné laboratorní práce, bohužel stejné úsilí nebylo věnováno jejich zpracování a diskusi. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm B / velmi dobře. Příklady sporných interpretací popř. nepřesností: Str. 15 V rámci jednotlivých krajín je úmrtnosť na rezistenciu jednotlivých liečiv rôzna, kvôli dostupnosti a predpisovaniu liečiv (viď Obrázok 1) [64]. Rezistentné baktérie a nevstrebané liečivá sa následne dostávajú do životného prostredia v podobe odpadových vôd. Touto cestou môžu prispieť k antimikrobiálnej rezistencii nie len pri ľuďoch ale aj v životnom prostredí [51]. Pesticídy a liečivá sorbované v pôde môžu odolnými baktériami alebo rezíduami liečiv kontaminovať blízke vodné plochy alebo korene rastlín, pomocou ktorých sa následne pesticídy a liečivá dostávajú translokáciou do iných častí rastliny [53,58]. Str. 16 Extrakcia je separačná metóda, pri ktorej sa dve vzájomne nemiešateľné fáze oddelia na základe rozdielnej rozpustnosti pomocou vybraných rozpúšťadiel. Cieľom extrakcie je špecifické oddelenie vybraného analytu od rušivých látok [66].

eVSKP id 147628