LANGER, M. Tepelné děje při provozu olověných akumulátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student Martin Langer se ve své práci zabývá problematikou tepelných dějů při provozu olověných akumulátorů. Student provedl teoretický rozbor jednotlivých zdrojů a spotřebičů tepelné energie vstupujících do systému olověného akumulátoru při jeho provozu, navrhl design experimentů pro ověření teoretických předpokladů s minimalizací vnějších vlivů teplotní nerovnováhy. Student provedl sadu vlastních experimentů i jejich následné vyhodnocení. Součástí práce byla i modelace použitého kalorimetru a simulace teplotních změn uvnitř něj. Student zpracoval diplomovou práci v rozsahu 77 stran včetně všech příloh. Práci rozčlenil do šesti základních kapitol. Teoretická část popisuje členění olověných akumulátorů podle použití a konstrukce. Součástí je rovněž princip činnosti olověných akumulátorů, popis elektrochemických reakcí a tepelných dějů, které mohou v různých režimech provozu nastat. Student se rovněž věnuje problematice termodynamických systémů, kalorimetrii a vlastnostem materiálů, které jsou použity v systému olověných akumulátorů. Praktická část popisuje experimentální pracoviště, návrh i praktické provedení experimentů a vyhodnocení naměřených výsledků. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval zcela samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Práci doporučuji k obhajobě.
Diplomová práce studenta Bc. Martina Langera, se zabývá problematickou tepelných dějů v olověném akumulátoru. Samotné téma diplomové práce považuji za zajímavé a aktuální. Z pohledu teoretického úvodu do problematiky, nemám k práci zásadních připomínek, vytknul bych pouze drobné chyby např. na straně 31, měrná tepelná kapacita vody činí přibližně 4180 J/(kg*K) nikoliv J/(kg*mol). Teoretický úvod je jasně a logicky zpracován a obsahuje všechny relevantní informace. Praktická část práce obsahuje řadu měření a dat, velmi kladně hodnotím simulace a následnou korelaci simulovaných a měřených dat viz obrázek 6.12. na straně 49. Výsledky prezentované v praktické části považuji za přínosné a užitečné i z hlediska navazujícího výzkumu v této oblasti. Z formálního a stylistického pohledu práce obsahuje několik nedostatků především v interpretaci a zpracování některých grafů/obrázků viz např. obrázek 6.4. str. 42 – nadbytečná desetinná místa, dále např. obrázky 5.6. 5.7, 5.8 na straně 38 vykazují nízkou tiskovou kvalitu, nevhodný formát zápisu oddělovače desetinných míst a dále se neshodují s jazykem práce. Práce nepoužívá jednotnou nomenklaturu často kombinuje a zaměňuje termín akumulátor a baterie. Dále bych doporučil zařazení před-závěrečné kapitoly která by čtenáři poskytla stručný přehled získaných výsledků a důležitých hodnot. Práce obsahuje seznam 62 bibliografických citací, ovšem tyto citace nemají jednotný citační styl viz např. citace 18 a 21. Cílů uvedených v zadání diplomové práce bylo dosaženo, diplomovou práci doporučuji přijmout k obhajobě s hodnocením 84 bodů.
eVSKP id 152435