ŠTEFKOVÁ, B. MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2010.

Posudek vedoucího

Kratochvíl, Jan

Studentka Barbora Štefková zvolila při zpracování své bakalářské práce netradiční tvůrčí metodu a začala nejprve hledat odpověď na Kahnovskou otázku "čím cihla chce být". Inspiraci hledala podél toku řeky Bečvy a již brzy definovala hmotový koncept svého městského domu, který prvoplánově nazvala "hnízdo v korunách". Studentka objevila formu a naplnila ji funkčním využitím. Tento formální přístup logicky předznamenal ikonickou formu domu. Nemyslím si však, že by to bylo na škodu. Soudobé architektuře se v Přerově nedaří a zdejší novostavby z nedávné doby jsou navrhovány jako stylový mišmaš na pomezí vývaru z postmoderního tvarosloví a katalogů výrobců plastových oken. V případě kvalitní realizace současné architektury na lukrativní parcele, kterou nároží ulic Brabansko a Malá Dlážka bezpochyby je, by mohla nastat mezi místními občany diskuse o současné architektuře a v nejlepším případě by se mohli místní stavební podnikatelé respektive městští zastupitelé úspěchem nové ikony na nábřeží inspirovat k dalším podobným realizacím. Příklady tohoto tzv. "Bilbao efektu" u nás představuje například pražský Tančící dům (navíc v podobné urbanistické situaci) nebo Kaplického projekt na Národní knihovnu. Pozitivní vlna moderní architektury u nás zaplavila i Litomyšl. Domnívám se, že Přerov by si několik příkladů soudobé kvalitní architektury zasloužil. Studentčin návrh má bezpochyby ambice tento zájem vyvolat. Z urbanistického hlediska funguje nový dům na nábřeží spíše jako solitér. Svou hmotou sice dotváří rozrušený městský blok, avšak ani svou výškou, ani použitým materiálem fasád na okolí příliš nenavazuje. V exponované nárožní situaci zvěstuje nové zítřky. Je to meteorit, který po svém dopadu ovládnul pravý břeh Bečvy a svou výraznou architekturou přitahuje pozornost domorodců. V souladu s proklamovaným konceptem je dům po výšce hmotově rozdělen na dvě části. Prosklenou podnož s šikmými sloupy vyplňují pronajímatelné obchodní jednotky a luxusní restaurace. Horní část hnízda vyplnily byty. Proti osvědčené polyfunkční skladbě městského paláce se nedá nic namítat a je velká pravděpodobnost, že navrhovaný funkční mix je životaschopný a investičně zajímavý. Sloupové větvoví prvních dvou podlaží se díky ustoupení obvodového pláště do hloubky dispozice může označovat za soudobý příklad podloubí, tradičního městského prvku. Prosklený plášť obchodů a restaurace musí především ve večerních hodinách působit v kontextu nábřeží úžasně a kolemjdoucí se mohou alespoň na krátký moment ocitnout na velkoměstské promenádě světových metropolí. Horní bytová podlaží vedou laškovný dialog s nedaleko se nacházejícím panelovým sídlištěm. Hravá kompozice obytných buněk a lodžií a především materiál fasády však ukazují nový směr. Zájem o člověka-jednotlivce, o jeho originální potřeby a o jeho odlišení se v rámci společnosti předznamenává novou estetiku. Každý byt je originál a nabízí jiný prostorový zážitek. Provozně jsou jednotlivé funkční celky od sebe odděleny. Technické zázemí ve dvoře je zastropeno pobytovou terasou sloužící obyvatelům domu. Přístup do obchodů je z ulice, obsluha je řešena komfortně ze dvora. Přístup návštěvníků do restaurace zajišťuje vlastní schodišťová hala. Zásobování a vchod zaměstnanců je vyřešen opět bezkonfliktně ze dvora. Provozní uspořádání prvních dvou nadzemních podlaží je jasné a přehledné. Zásobování restaurace bude zcela jistě stavebně uzavřeno. Elegantně je rovněž vyřešeno parkování na pozemku. Návštěvníci restaurace respektive obchodů parkují na povrchu, nájemci bytů využívají k parkování podzemní zakladač. Řešení finančně nákladné, avšak vzhledem k lokalitě a standardu navržených bytů nikterak překvapivé. Konstrukční systém šikmých podpěr ozvláštňuje prostor restaurace a společně s výhledem na město z ní činí exkluzivní místo přátelských setkání a obchodních schůzek. Studentka není vlečena svým formálním konceptem ke křečovitým výsledkům, nýbrž využívá atraktivních forem k získání bodů na svou stranu. Všechny byty jsou přístupné jediným vertikálním komunikačním jádrem. Studentka uplatňuje v návrhu motiv pavlače, čímž prakticky přirozeně odvětrává a snad i prosvětluje místnosti na severu respektive západě u jednotlivých bytů. Na patře jsou k dispozici kočárkárny, které jsou ve 4. a 5. NP překvapivě úzké. Dispozice bytů jsou pěkné, v severním křídle umožňují díky konstrukčnímu systému variantní flexibilní členění a změny dle požadavků konkrétních obyvatel. Studentka Barbora Štefková přináší ve svém návrhu nekompromisní řešení, které je však pro město a jeho obyvatele pozitivní. Expresivní výtvarnou kompozici svého návrhu drží pevně v rukách a kontroluje ji. Její návrh hovoří soudobým architektonickým jazykem a zařazuje se mezi nejlepší bakalářské práce letošního ročníku. Otázky a náměty k obhajobě: 1) Uměla byste ve svém okolí najít stavbu, která svou výraznou ikonickou formou dokázala pozitivně ovlivnit obraz městské čtvrti nebo přímo celého města? 2) Je možné opticky oddělit prostor venkovní terasy od restaurace a pokud ano, tak jak? 3) K čemu a jak slouží technická místnost v západním sousedství garážového zakladače?

Posudek oponenta

Kiszka, Josef

Bakalářská práce je dostatečným průkazem zvládnutí základních profesních dovedností adeptky. Přirozená neřest mladistvé touhy po hravosti a snaha po maximálním předvedení znalostí a prostředků formálního aparátu dovedla autorku k nadměrné kumulaci formálních a ideových elementů a ne zcela konzistentnímu a zdůvodnitelnému celku. Nedostatky konceptu jsou korigovány a vyváženy vytříbeným citem. Romantismus, formální cit, elegance projevu jsou výraznými pozitivy práce i adeptky. Strukturální i provozní řešení je podřízeno formálním cílům.

eVSKP id 31673