BENADA, M. Kulturní centrum Kopřivnice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2013.
Velmi dobrá práce postavená na výrazném konceptu s motivem atria. Kultivovaný architektonický výraz návrhu koresponduje s typologickou podstatou významného objektu ve struktuře města. Svědomitý a samostatný přístup k práci, analytické zhodnocení potenciálu i omezení v území dokládá koncepční myšlení i schopnost autora obstát v praxi. Předloženou diplomovou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A 92.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | Výrazně samostatný přístup k diplomové práci s určitými rezervami v tzv. “time managementu”. V závěrečné fázi se projevily autorovy již nabyté bohaté zkušenosti vedoucí k v podstatě profesionálnímu dokončení projektu. |
Posuzovaný projekt splňuje nároky na závěrečnou vysokoškolskou kvalifikační práci a prokazuje schopnost autora obstát v profesionálním prostředí.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | Navrhované urbanistické řešení se snaží vypořádat s modernistickým konceptem místa, které je utvářeno solitérními objekty obklopenými vágními, neurčitými prostory. Sympatická je snaha o ustavení hierarchie veřejných prostranství jasným definováním „tváře“ a „zad“ objektů. Rovněž kultivování a zapojení toku Kopřivničky do celkového schématu lze pokládat za klad návrhu. Schematické zpracování situace širších vztahů podřízené výtvarnému účinku grafiky však poněkud ztěžuje vnímání autorova záměru. Totéž platí pro nejbližší okolí stavby, kde se dá utváření terénního reliéfu jen odhadovat. | |
| Architektonické řešení | A | Architektonický koncept je založen na razantním zásahu do původní hmoty řešeného objektu, který vychází z posouzení reálných potřeb města co do rozsahu požadovaných funkcí. Vytvoření přehledného komunikačního okruhu, na který jsou napojeny hmoty odlišných provozních celků, vnáší do trojrozměrné kompozice dobře čitelný řád, který se promítá i do výrazu jednotlivých částí budovy. Vhodná je i volba povrchových materiálů, jejichž drobnější členění zjemňuje vzhled budovy a přibližuje ji lidskému měřítku. | |
| Provozní řešení | A | Uspořádání jednotlivých funkcí kolem komunikačního prstence je jednoduché a dobře pochopitelné. Ekonomie využití půdorysných ploch je přiměřená náplni. Výjimkou může být půdorys parteru s rozsáhlými volnými plochami, které pro svou malou světlou výšku nemusí být ani příliš atraktivní. Výhrady lze mít proti uspořádání promítacího sálu v 1. PP se sloupy uprostřed dispozice. | |
| Technicko konstrukční řešení | A | Značné úsilí věnoval autor otázce využitelnosti stavební struktury stávajícího objektu a jejího možného zapojení do objektu rekonstruovaného a dostavovaného. Je ovšem diskutabilní, zda při demolicích navrhovaného rozsahu, jejich pracnosti a speciálních technologických postupech, které provázejí každou rekonstrukci, vůbec stojí za to, aby byla byť jen část původní struktury zachována. | |
| Formální úroveň | C | Grafické zpracování předloženého elaborátu je na velmi dobré úrovni, také jeho rozsah je chvályhodný. Snaha po absolutní čistotě výrazu je však mnohdy na úkor srozumitelnosti. Výhrady však mám vůči zanedbání konvencí zpracování výkresové dokumentace. Situace širších vztahů neobsahuje žádný bližší identifikační údaj, v situaci místa stavby chybí výškopis a výškové osazení objektu, terénní úpravy nejsou jasně definovány, v půdorysech by měly být řezové čáry. Tato opomenutí, která jsou samozřejmou součástí profesionality, zbytečně snižují jinak velmi dobrou úroveň práce. |
eVSKP id 64132