ČERNÝ, P. Půdní gel jako vhodná matrice pro studium huminových látek v půdním ekosystému [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2022.

Posudek vedoucího

Enev, Vojtěch

Student Pavol Černý se ve své diplomové práci zabýval velmi inovativním přístupem, jak je možné studovat půdní organickou hmotu ve své neporušené formě. Hlavní přínos této diplomové práce spočívá právě v tom, že organická hmota není z přírodní matrice izolována standardním postupem tzn. za použití extrakčních činidel, kdy sice získáme jednotlivé frakce HL, ale částečně se tím odkláníme od studia těchto biokoloidních sloučenin, tak je se vyskytují ve svém přirozeném prostředí. Dále je zřejmé, že při použití standardního izolačního postupu dle IHSS nejsme schopni vyloučit jisté strukturní změny izolovaných HL, které jsou indukovány např. částečnou hydrolýzou, oxidací atd. Za účelem studia půdní organické hmoty byla studentem navržena a optimalizována izolační metoda, která je schopna z přírodní matrice extrahovat tzv. půdní gel, který je představitelem neporušeného vzorku organominerálního komplexu. Na tomto místě je nutné říci, že studium půdního gelu v sobě skrývá potenciál k lepšímu pochopení úlohy HL v půdním ekosystému. Hlavní důraz byl kladen na získání půdního gelu z přírodní matrice pomocí vzlínání vody přes souvislou vrstvu tohoto přírodního materiálu, a to pouze za použití extrakčního činidla, které se „vyskytuje“ v přírodních ekosystémech tzn. vody. Prostřednictvím izolace půdního gelu by bylo možné lépe prostudovat a prohloubit tak dosavadní vědění o organické hmotě resp. HL, tak jak se přirozeně vyskytují v různých přírodních ekosystémech. Dále byly studentem navrženy vhodné instrumentální techniky k fyzikálně-chemické charakterizaci získaného půdního gelu. Na tomto místě musím Pavla Černého pochválit, a to především, že na experimentální činnosti začal usilovně pracovat již ve čtvrtém ročníku, a tudíž bylo vedení této diplomové práce pro vedoucího z hlediska probíhající pandemie příjemné a nestresující. V průběhu experimentální činnosti student prokázal experimentální zručnost a samostatnost, kdy bylo nevyhnutelně nutné přizpůsobit extrakční aparaturu k získání reprezentativního množství půdního gelu. K práci přistupoval vždy zodpovědně a pečlivě. Dále bych rád podotknul, že izolace půdního gelu vyžadovala poměrně velkou časovou náročnost, kdy student musel navštěvovat laboratoř každý den po dobu probíhající izolace. Rovněž u Pavla Černého oceňuji, že se při psaní této práce nebál samostatně interpretovat získaná experimentální data a vyvozovat z nich logické závěry. Dále jako vedoucí, který Pavla Černého vedl již v bakalářském studijním programu, tak vidím, že se student stal velmi kvalitním chemikem, jak v oblasti experimentální činnosti, tak i kritického zhodnocení a interpretace naměřených dat. Možných konzultací bylo studentem využíváno v plné míře, což se projevilo vždy správnou interpretací experimentálních výsledků a dalšího rozvoje cest, kterými bychom se mohli při studiu tohoto systému vydat. Díky této diplomové práci byly získány velmi hodnotné experimentální výsledky, na které lze v rámci dalšího výzkumu jednoduše navázat. Předložená diplomová práce dle názoru vedoucího beze zbytku splnila cíle, které byly vytyčeny v zadání, proto ji navrhuji ohodnotit stupněm „výborně“ (A).

Posudek oponenta

Pekař, Miloslav

Diplomová práce Pavla Černého rozpracovává ojedinělé téma půdních gelů. Její autor tak měl neobvykle omezený literární základ pro její vypracování. Práce má standardní strukturu. Po úvodu vysvětlujícím motivaci následuje teoretická část pojednávající o půdě a její organické hmotě včetně huminových látek a končící částí věnovanou předmětnému gelu. Následuje rešeršní část shrnující poměrně sporou literaturu o půdním gelu. Úvodní části dokládají autorovu schopnost pracovat s odbornou literaturou, vyhledávat relevantní informace pro práci vlastní a činit pro ni příslušné závěry. Těžiště práce spočívá v experimentální části. Popisuje dva druhy půd a izolaci gelů z nich. Pro důkladnější studium byl však vybrán gel jen z jedné z nich, neznečištěný půdními částicemi. Ten autor podrobil důkladné strukturní, analytické nebo fyzikálně-chemické charakterizaci. Takováto charakterizace půdních gelů je stále ojedinělá, práce tak přináší vskutku originální poznatky. Závěr je shrnuje a zamýšlí se nad jejich významem i postupem dalšího výzkumu. Tato část zcela jistě prokazuje autorovu schopnost samostatné práce v chemické laboratoři, zvládnutí a kombinace různorodých instrumentálních technik, schopnost získávání a zhodnocení laboratorních dat i zamyšlení se nad souvislostmi různých charakterizačních přístupů k témuž materiálu. Po formální stránce je práce v pořádku, napsána je pěkně, dobře se čte. Několik kritických drobností – na str. 40 jde patrně o překlep v názvu obce Žabčice, v části 4.3.2 postrádám odkaz na příslušný obrázek v příloze, na str. 54 to chce vysvětlit „E symboly“ přímo na místě, str. 56 obsahuje příliš kusé informace o provedené dekonvoluci, čtenář neví, čím byl třeba řízen počet dekonvolujících píků. Na str. 48 by chtělo vysvětlit, proč nebyla měřena vodivost u černozemě (ač pak nebyla ke studiu gelu využita). Práce je pěkným a žádoucím příspěvkem ke studiu opomíjené součásti půdy, jistě může přispět k pochopení toho, kde se půdní gel bere, jaký asi může mít význam, zda a proč je potřebné jej studovat. Souhrnně konstatuji, že diplomovou prací Pavel Černý jasně prokázal schopnost samostatné odborné práce v oboru chemie, schopnost studia a zhodnocení relevantní literatury, návrhu vlastních experimentálních postupů a hodnocení jejich výstupů. Jeho diplomovou práci doporučuji přijmout k obhajobě.

eVSKP id 139185