ČERNÝ, F. Simulace šíření zvukové vlny v uzavřeném prostoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student přistupoval k řešení práce velice aktivně a zodpovědně. Pravidelně konzultoval řešení práce s vedoucím a stále přicházel s novými výsledky. Zadání práce bylo splněno. Jelikož ale nebyly k dispozici poslechové prostory, nebylo možné výsledky prakticky ověřit. Nicméně, výsledky simulací prokazují, že algoritmus pracuje správně a je možné ho použít pro simulování jevů vznikajících šířením zvuku v uzavřeném prostoru. Co lze studentovi vytknout je, že zpracování výsledků mohlo být obšírnější a podrobnější vzhledem k množství provedených simulací. Očekával jsem lepší diskuzi výsledků a také hlouběji popsané jevy difrakce (např. pro různé rozměry a typy překážek, pro různé frekvence, různé přesnosti apod.). Také lze vytknout poměrně časté překlepy v práci, několik nejasných nebo nepřesných formulací a drobné nedostatky ve formátování práce. Celkový dojem z práce je však velmi dobrý. Je vidět, že metoda FDTD byla pečlivě nastudována a zrealizována. Proto navrhuji studentovi hodnocení A 93 bodů.
Práce se zabývá simulací zvukového vlnění v uzavřeném prostoru, v teoretické části shrnuje základní vlastnosti akustické vlny a jevy spojené s interakcí vlny s překážkou. Dále je uveden přehled a rozdělení výpočetních metod, které se k simulaci těchto jevů využívají. Podrobně je zpracováno řešení pomocí metody FDTD, která je základem simulačního programu s vlastním grafickým uživatelským rozhraním, vytvořeným v prostředí Matlab. Práce zahrnuje všechny požadavky uvedené v zadání. Z hlediska odbornosti je práce na velmi dobré úrovni. Dojem kazí pouze některá nepřesná nebo zavádějící tvrzení (např. při popisu difrakce nebo auralizace), špatná definice akustického tlaku (první věta na str. 14) nebo špatný překlad názvu běžně používaných veličin (např. hudební nebo zvukový tlak místo akustický tlak, …hudební pulz je roztrhán… místo akustický impuls je rozdělen). Dále postrádám podrobnější popis významu některých obrázků v teoretické části, určených k lepšímu znázornění funkce konkrétních metod. Dosažené výsledky v podobě simulací vygenerovaných pomocí vytvořeného programu jsou interpretovány v poslední kapitole a v příloze. Jsou zde porovnány grafy získané použitím různých metod FDTD. Nechybí ani diskuze výpočtové náročnosti jednotlivých metod. Je ovšem škoda, že diplomant nenasimuloval a následně neporovnal více příkladů s jiným nastavením parametrů, aby mohla být diskuze praktických výsledků obsáhlejší. Po formální stránce lze práci vytknout poměrně velký počet překlepů. U některých obrázků je také zhoršena čitelnost díky jejich příliš malé velikosti.
eVSKP id 66676