PAPKO, N. Interakce léčiv s půdní organickou hmotou - kalorimetrická studie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.

Posudek vedoucího

Klučáková, Martina

Studentka stála před relativně náročným úkolem, protože studium tepelných efektů interakcí léčiv s huminovými látkami je teprve na počátku. V průběhu řešení bylo nutné optimalizovat podmínky měření i samotné postupy, což vyústilo v prodloužení experimentů. Konečná podoba práce je ovlivněna tím, že studentka trochu bojovala s českým jazykem, zadání práce ale dokázala splnit.

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Nadezhda Papko se v předložené bakalářské práci věnuje tématu využití kalorimetrie při studiu interakce huminových látek s modelovými léčivy. Téma je originální, sama autorka v práci opakovaně zdůrazňuje, že se jedná o inovativní a dosud opomíjený přístup, který by mohl výrazně přispět k pochopení interaktivity a mobility léčiv v půdě. Řešení tohoto tématu také bezesporu kladlo na studentku poměrně vysoké nároky, ať už se jedná o teoretické proniknutí do komplexní problematiky huminových látek, nebo o praktické zvládnutí náročné metodiky izotermické titrační kalorimetrie, o kterou se práce opírá. Je možné konstatovat, že studentka se tohoto náročného úkolu zhostila nikterak oslnivě, ale se ctí. Práce rozsahově spíše úsporná (23 stran textu bez bibliografie a formálních částí) a je zpracována v českém jazyce, na jehož úrovni se výrazně projevila jazyková bariéra autorky. Text je z toho důvodu velmi často obtížně srozumitelný a poměrně bohatý na gramatické i formulační chyby, což ovšem čtenář do určité míry nerodilému mluvčímu rád odpustí. Bohužel, některé části práce činí otrocký překlad zcela nesrozumitelnými, až úsměvnými. Příkladem je obr. 1 (str. 7), který jsem pochopil až po dohledání zdrojové anglické podoby a který v sobě nese perličku v podobě výrazu „Žáruvzdorná organická hmota“. Kvalitu práce však více než jazyková nedokonalost snižuje častý výskyt věcných chyb – viz hned první věta úvodu, případně další příklady dále uvedené v tomto posudku. Také z formálního hlediska je práci věru co vytknout, ať už se jedná o chybný formát referencí, chybějící vysvětlení (i seznam) některých zkratek a symbolů (SPY, Kd, Ka), nekonzistentní řádkování textu (viz str. 18) a fontů (viz str. 10), nebo špatná přehlednost některých obrázků (viz obr. 6). V teoretické a rešeršní části práce prokázala schopnost zpracovat nezanedbatelný soubor zdrojové literatury (celkem 20 referencí) a formulovat ucelený přehled literární inspirace pro realizaci vlastních experimentů. Na druhou stranu, také zde se nevyhnula některým věcným omylům (např. Rogova není původním autorem supramolekulární teorie struktury huminových látek, jak studentka chybně uvádí na str. 15). Některé uvedené informace také bez kontextu nedávají smysl (např. str. 12, první věta třetího odstavce) a jiné se vyskytují opakovaně v různých částech textu (např. informace o sulfapyridinu v kap. 2.5.2.1 a kap. 3 – 4. odstavec). V experimentální části práce studentka realizovala několik experimentů, které se mohou stát cenným základem pro navazující studium, je ovšem třeba ujasnit několik experimentálních aspektů, o nichž text práce mlčí (viz Otázky k obhajobě 1 a 2). Diskuse těchto experimentů je velmi skromná, přesto se v ní najdou poměrně zásadní nesrovnalosti (str. 28: „Podle změny entropie bylo možné zjistit energii uvolněnou nebo spotřebovanou, čili o jaký děj se jedná, jestli to byl děj endotermický nebo exotermický.“) a nejasnosti (viz Otázky k obhajobě 3,4). Předložená bakalářská práce má celou řadu výše uvedených nedostatků, na druhou stranu studentka Nadezhda Papko prokázala, že je schopná samostatné činnosti v rámci zpracování literárních zdrojů a realizace experimentů. Cíle uvedené v zadání práce považuji za splněné a práci doporučuji k obhajobě s hodnocením „Uspokojivě (D)“.

eVSKP id 131397