ZRŮST, M. Hodnocení tepelného stavu prostředí v kabině vozidla pomocí měřicích systémů s ekvivalentní teplotou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Fišer, Jan

Pan Michael Zrůst zpracoval diplomovou práci na téma Hodnocení tepelného stavu prostředí v kabině vozidla pomocí měřicích systémů s ekvivalentní teplotou. Hlavním cílem práce bylo exaktně ověřit jaké úrovně tepelného komfortu je dosaženo v kabině různých osobních vozidel, pokud je klimatizační systém nastaven na stejné cílové hodnoty regulace. Mělo se tedy jednat o vyhodnocení měření z kabin více vozidel (klasický pohon, EV) ve stejných klimatických podmínkách (klimakomora) a při využití více systémů pro měření ekvivalentní teploty (Newton, Comfortis, iHVAC). Tepelný komfort pak měl být vyhodnocen pomocí diagramu komfortních zón a mělo být posouzeno, zda různá vozidla vytvářejí adekvátně komfortní prostředí či nikoliv. Student přistupoval ke zpracování práce relativně odpovědně a pravidelně konzultoval řešenou problematiku. Nicméně i přes četná a včasná upozornění vedoucího DP diplomant značně podcenil časovou náročnost zpracování dat, v důsledku čehož měl pak relativně málo času na dopsání textu a vyhodnocení závěrů. Práce má tak především po stránce stylistické úpravy a vyhodnocení dat značné rezervy a vedoucí DP měl text práce k finálnímu náhledu až v den odevzdání. Dále je na škodu věci, že o problémech, které popisuje student v poděkování, nebyl vedoucí nijak informován, neboť by se tomu dala přizpůsobit intenzita a rozložení práce na textu DP. Nicméně je také potřeba zdůraznit, že student technické školy by si měl být vědom toho, že závěr diplomové práce by měl být podstatně delší a kvalitněji zpracovaný než úvodní poděkování. Diplomant však prokázal při zpracování DP jistou houževnatost, osvojil si základy vyhodnocení tepelného komfortu pomocí ekvivalentní teploty a splnil základní cíle DP. Práci pana Michaela Zrůsta doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm uspokojivě/D.

Posudek oponenta

Šíp, Jan

Pan Michael Zrůst se v diplomové práci zabývá problematikou hodnocení tepelného stavu prostředí na základě ekvivalentní teploty v kabinách automobilů s konvenčními i alternativními palivy. Práce má 64 stran a je členěna do pěti kapitol včetně úvodu a závěru. Cílem diplomové práce bylo ověření, zdali automobily s různými pohony dosahují stejné úrovně tepelné pohody při daném nastavení klimatizační jednotky. Práce obsahuje rozsáhlou teoreticko-rešeršní část. V této části je vymezen pojem tepelná pohoda a jsou detailně popsány faktory, které tepelnou pohodu ovlivňují. Dále autor popisuje metody měření a vyhodnocování tepelného stavu prostředí. V závěru této části autor popisuje HVAC systémy automobilů a speciální požadavky z hlediska tepelného stavu v interiéru vozidla. Následuje experimentální část, kdy v kapitole čtyři s názvem „Měření“ jsou popsány automobily použité během experimentu a jednotlivé měřicí systémy. Dále je uveden popis klimatické komory a postup měření, který je ovšem velice stručný. Autor zde popisuje dvě různá nastavení okolních podmínek, konkrétně letní a zimní režim. Samotná volba podmínek pro jednotlivé režimy není nijak zdůvodněna. Z textu práce není navíc patrné, kdo prováděl experimentální měření. V zadání práce je uvedeno, že diplomová práce je experimentální, z čehož lze usuzovat, že autor práce měl provést experimentální činnost. Nicméně v textu dále autor uvádí, že cílem práce je získat a vyhodnotit data z již provedených měření. V kapitole „Vyhodnocení“ jsou pak graficky zpracovaná naměřená data. Jsou zde uvedeny hodnoty ekvivalentní teploty a parametru MTV pro jednotlivé měřené body a automobily. Autor zde také uvádí průběh ekvivalentní teploty v čase. Postrádám zde obsáhlejší metodiku vyhodnocení naměřených dat a zevrubnější diskuzi nad získanými výsledky (např. vliv rozdílné karoserie automobilů a s tím spojený rozdílný objem interiéru vozidla, vliv prosklené střechy u jednoho z použitých automobilů z hlediska vyššího tepelného zatížení kabiny, atd.). V diplomové práci nejsou žádným způsobem zpracovány nejistoty měření. Z hlediska formálních požadavků práce obsahuje celou řadu nedostatků: Často se v práci vyskytují překlepy nebo strojově přeložené věty. Ve větách chybí slova nebo se ve větě vyskytuje špatný tvar slova. Autor práce používá nekonzistentní terminologii. Např. pojem „tepelná pohoda“ je v průběhu diplomové práce nahrazena pojmem „tepelný komfort“ bez bližšího vysvětlení. Práce s literaturou nesplňuje požadavky dle ČSN ISO 690. Literární zdroje nejsou řazeny průběžně a nejsou řazeny ani dle abecedního seznamu. Autor práce neoznačuje sekundární citace, kdy např. obrázek 2.11 není převzat z primárního zdroje, přestože primární zdroj tohoto obrázku je v seznamu použitých zdrojů uveden. Autor nevhodně používá označení „Table“ v popisku tabulky. Jako pozitivum hodnotím velký počet literárních zdrojů, celkem jich autor využil 81, z nichž je drtivá většina v anglickém jazyce. Avšak při přebírání anglických termínu autor nepoužívá zažité české ekvivalenty – příkladem je „anemometr s horkým drátkem“. V práci nejsou vysvětleny zkratky jako ICE, „AUTO 22“ či RST teplota, což snižuje srozumitelnost práce. Diplomová práce nenaplnila svůj potenciál, teoretická část nebyla doplněna o kvalitně zpracovanou experimentální práci. Experimentální část práce navíc vzbuzuje větší počet otázek, než na které odpovídá. A tak nejzajímavější částí diplomové práce je její osobité poděkování. Přes všechny uvedené výhrady doporučuji diplomovou práci k obhajobě s hodnocením dostatečně/E.

eVSKP id 140676