ŠKEŘÍK, J. Význam hořčíku pro lidské zdraví [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2014.
Tato bakalářská práce byla zaměřena na in vitro testování vybraných hořčíkových doplňků stravy dostupnými laboratorními metodami na pracovišti studenta. V teoretické části se měl student zaměřit na zhodnocení významu hořčíku pro zdraví. Z tohoto pohledu mohu konstatovat, že student splnil cíle dané v zadání. K práci přistupoval zodpovědně, samostatně navrhl a provedl všechny experimenty. Student málo komunikoval získané výsledky v průběhu experimentů, což ovlivnilo celkovou úroveň dané práce. Na základě hodnocení jednotlivých kritérií hodnotím studenta velmi dobře (B).
Průměrná bakalářská práce. Největší nedostatky spatřuji v malé srozumitelnosti textu a nedostatečném popisu materiálu a metod, takže není splněna podmínka reprodukovatelnosti experimentu. Kladně je naopak třeba hodnotit snahu o diskusi. Konkrétní připomínky Abstrakt Nepřesně, nedostatečně formulovaný cíl práce. Úvod Pěkně napsaný, ale v závěru této části by měl být lépe formulován cíl práce. Teoretická část S. 8 - 2., 3. a 4. odst.: Nepřesné nebo neobratné formulace. S. 9 - 1. odst.: Jakým způsobem je hořčík vázán v ATP, ADP, proteinech a nukleových kyselinách? S. 9 - 3. odst.: Co je proteinová vazba? Jaké komplexy tvoří hořčík s citrátem, fosforečnanem a hydrogenuhličitanem? Odst. 3 neměl být vůbec uveden, neboť vzápětí jsou popsány novější výsledky. S. 10: První věta je nadbytečná. S. 11 - 2. odst.: Nesprávná formulace 1. věty. S. 15 - 5. odst.: Chybná formulace věty. S. 17 - 1. odst.: Chyba ve shodě podmětu s přísudkem. S. 18 - tabulka 1: Chybí úplný popis a rovněž doporučené množství hořčíku v dospělosti. S. 19 - 3. a 4. odst: Chybné formulace vět. S. 19 - 6. odst.: Termín „buněčné organely“ není synonymem termínu „mitochondrie“. S. 22 - poslední odst: Chybí citace. S. 23: Kapitola o hořčíku v minerálních vodách je podle mého názoru zpracována nedostatečně. Autor upozorňuje pouze na minerální vody Magnezia a Šaratica. Ani v jednom z těchto případů však neuvádí obsah hořčíku, přičemž celá kapitola přímo vybízí ke srovnání obsahu hořčíku v širokém spektru minerálních vod a k doporučení, jaké množství určité minerální vody je třeba k optimální suplementaci lidského organizmu hořčíkem. S. 24: Nadpis „Analytické metody lékových forem“ je podle mého názoru matoucí, navrhl bych např. „Metody analýzy lékových forem“. Z hlediska obsahu ovšem mohla být tato kapitola podstatně obsažnější a autor mohl čtenáře seznámit s mnohem širším spektrem analytických metod, které se používají ve farmaceutických laboratořích. Naopak, kapitoly 8.1.1, 8.1.2 a 8.1.3 by měly být zařazeny až v popisu metod experimentální části práce. Praktická část Doporučil bych nadpis „Experimentální část“ a tradiční členění této části na „Materiál“ a „Metody“. V kapitole materiál chybí důkladný popis zkoumaných vzorků, v kapitole „Metody“ reprodukovatelný popis použitých experimentálních postupů, včetně potřebných přístrojů a chemikálií. Do této kapitoly by určitě patřily kapitoly 8.1.1, 8.1.2 a 8.1.3 z teoretické části práce, dále není popsána metoda stanovení tvrdosti. Název „dinatrium-edetát“ není nikde vysvětlen, možná se používá ve farmacii, ale v chemickém textu by mělo být standardní označení Na2EDTA nebo disodná sůl kyseliny ethylendiamintetraoctové. S. 29 - 4. odst.: Co je dávková jednotka a jaká hmotnost byla navážena do titrační baňky? S. 29 - 5. odst.: Kdy končí zkouška rozpadavosti tablet? Jaký je rozdíl mezi rozpadavostí a rozpouštěním? S. 30 - kap. 9.4: Vzorec 1 je chybný, vzorec 2 nemůže čtenář ověřit, protože chybí vysvětlení, co je objem média a objem vzorku. Ve vzorcích není vysvětlen symbol CH3. Čtenář se může domnívat, že je to označení pro chelaton III, ale bez vysvětlení autora je to pouze domněnka. Dále chybí popis statistického zpracování výsledků. Výsledky a diskuse S. 31 - tabulky: Chybné číslování tabulek, co znamenají symboly A, B, C, D, co znamená zkratka DDD v tab. 6? Co znamenají termíny průměr, min. a max. v tab. 5? S. 32 - graf 2, 3: Vhodnější název by byl „Průběh rozpouštění vzorků...“ Průběh uvolňování hořčíku bychom museli sledovat titrací v daných časech. S. 36: Nadpis „Hodnocení výsledků“ je nadbytečný, je obsažen v nadpisu „Výsledky a diskuse“. S. 36 - 2. odst: Proč bylo pro rozpouštění tablet zvoleno pH 6,8, když v tenkém střevě je pH vyšší? S. 36 - 3. odst.: Jak má čtenář chápat větu: „U přípravku C dochází velmi rychle k fyzickému rozpadu tablety, ale jeho kombinované složení nepřispívá k tak rychlému uvolnění hořčíku jako u přípravku D“? S. 37 - 1. odst.: V první větě autor tvrdí, že z testovaných přípravků by měl být nejvhodnější přípravek D, tedy laktát (pozn. recenzenta), vzhledem ke srovnatelné biologické dostupnosti. Výsledky ovšem ukazují, že biologická dostupnost hořčíku v různých přípravcích je různá a nikoliv přibližně stejná, tedy srovnatelná. Závěr S. 38: První věta nedává smysl. S. 38. - 2. odst.: 1., 3. a 4. věta do závěru nepatří. S. 38. - 3. odst.: Stejně jako v diskusi i v závěru se objevuje věta, že hořčík v testovaných vzorcích má srovnatelnou biologickou dostupnost, což je v rozporu s výsledky práce. Citace v textu a seznam literatury Citace v textu nejsou umístěny správně a citace v seznamu literatury nejsou uvedeny podle normy. Seznam zkratek Seznam zkratek je neúplný
eVSKP id 65322