KLEIN, F. Studie pro odstranění rizik bezpečnosti práce [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2017.

Posudek vedoucího

Jurová, Marie

Práce zpracovává problematiku bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci v oboru průmyslového odvětví stavebnictví, které je typické častými porušeními bezpečnosti práce a negativními dopady na zdraví pracovníků. Z tohoto důvodu je nutno vyzvednout odvahu autora tuto oblast zpracovat.

Posudek oponenta

Drápal, Vojtěch

Za jádro celé práce oponent považuje tabulku šest na stranách 48 – 55 v kapitole 4, podkapitole 4.7. Bohužel z práce není jasné, do jaké míry je obsah tabulky dílem autora práce (zejména sloupec označený „bezpečností opatření“), nebo zdali se obsah tabulky zakládá na informacích od jednatele zkoumané společnosti. Vzhledem k tomu, že následující kapitola 5 se nazývá vlastní návrhy řešení, domnívá se oponent, že obsah tabulky popisuje již částečně zaběhnuté procesy ve firmě a část návrhů pochází od autora. V kapitole vlastní návrhy řešení je uvedeno prakticky jediné konkrétní opatření a sice: „určení jedné pověřené osoby zodpovědné za provedení rizikového úkonu (s. 57)“, které dle předchozí provedené analýzy rizik není ve zkoumaném podniku dosud zavedeno. Jelikož se domnívám, že autor cíl práce naplňuje zejména obsahem tabulky 6, hodnotím splnění cílů práce známkou C. Autor si na začátku práce stanovuje pro naplnění hlavního cíle práce řešení odstranění rizik bezpečnosti práce na pracovištích společnosti 7 dílčích cílů: 1) představení podniku, 2) zhodnocení a analýza rizik, 3) závěr analýzy, 4) vyhodnocení teoretických a legislativních publikací, 5) návrh opatření, 6) podmínky realizace navržených opatření, 7) zhodnocení přínosů. Reálně však naplňuje pouze cíle 1 - 4. V kapitole 3 obsahující teoretickou část práce autor správně začal vymezením a definováním pojmů v podkapitolách 3.1, 3.2 a 3.4. Z hlediska hlavního, ale i dílčích cílů práce se jeví zcela zbytečná podkapitola 3.3 – Historie bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Následující podkapitoly 3.5 a 3.6 pak popisují metody, které bude autor v praktické části práce používat pro analýzu zkoumaného podniku. Za zcela zbytečnou však oponent považuje podkapitolu 3.7 Legislativa vztahující se k BOZP, kterou autor pojal jako čtyřstránkovou citaci dvou paragrafů zákoníku práce, aniž by z ní bylo zřejmé, jaký význam má pro samotný výzkum v další části. Podkapitoly 3.8, 3. 9, 3.10, 3. 12 a 3.13 pak doplňují „definiční“ podkapitoly 3.1, 3.2 a 3.4, bohužel v praktické části autor nikde nezmiňuje, jestli se informace zde uvedené nějak reálně promítají v činnosti zkoumaného podniku. Podkapitolu 3.11, která se týká pouze velkých a středních podniků považuje oponent práce za perličku pro čtenáře, nicméně jelikož zkoumaný podnik je malou firmou, je z hlediska naplnění cílů práce podkapitola 3.11 zbytečná podobně jako podkapitola 3.3. Teoretická část práce tak uspokojivě naplňuje dílčí cíl č. 4. V kapitole 4 obsahující praktickou část práce autor v podkapitolách 4.2 a 4.3 popisuje způsob organizace a řízení zkoumaného podniku, přičemž následující podkapitoly 4.4, 4.5 a 4.6 se týkají zavedených postupů bezpečnosti práce. Jak již bylo uvedeno výše, jádro práce je obsaženo v podkapitole 4.7, která je z hlediska celé práce zpracována velmi podrobně. Podkapitola 4.8 pak již obsahuje pouze shrnutí a okomentování obsahu podkapitoly 4.7. Praktická část práce tak naplňuje dílčí cíle 1 – 3. V poslední kapitole 5 obsahující vlastní návrhy řešení však autor nepřichází s žádným převratným návrhem, vyjma výše zmíněného: : „určení jedné pověřené osoby zodpovědné za provedení rizikového úkonu“. Jinak se ale obsah kapitoly nese v duchu opakování již dříve popsaných skutečností a obecných konstatování („při dodržení bezpečnostích zásad není pravděpodobnost zranění příliš vysoká“, atp.). Náplň poslední kapitoly je tak velmi povrchní a ačkoli autor práce zřejmě v této části usiloval o naplnění dílčích cílů 5 – 7 a zejména hlavního cíle práce, zdaleka se mu to nepodařilo. Z výše uvedených důvodů hodnotím zvolený postup řešení a adekvátnost použitých metod stupněm C. Kapitola 3 se skládá prakticky pouze z citací a parafrází použitých zdrojů, autor sám nijak nekomentuje nebo nedoplňuje uváděné informace, což však oponent nepovažuje za nutnost, jelikož interpretace a vyvozování závěrů, jakožto hlavní vklad autora práce, je především náplní kapitoly 4. Zejména v podkapitole 4.7 autor podrobně popisuje možná rizika a při jejich hodnocení a navrhování bezpečnostních opatření a ačkoli explicitně neodkazuje na předchozí části práce, lze poznat, že s informacemi dříve uvedenými pracuje a bere je v úvahu. Tato autorova schopnost se však neprojevuje v kapitole 5, což je nejspíše dáno tím, že většinu závěrů vyvozených z dostupných informací autor uvedl již v podkapitole 4.7, nicméně přesto měla být kapitola 5 zpracována lépe a proto hodnotím schopnost autora interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry stupněm B. Podkapitola 4.7 analýza rizik obsahuje vedle identifikace rizik také patřičná bezpečnostní opatření, která pomohou eliminovat jednotlivá rizika. Ačkoli některá opatření jsou až přespříliš detailní a v praxi nejspíše nerealizovatelná (např. vyznačování zóny dosahu ramena stroje pro zemní práce se při představě bagru opakovaně se přesouvajícího po staveništi jeví jako příliš náročný požadavek), většina navrhovaných bezpečnostích opatření je v běžném provozu dost dobře realizovatelných. Jak již však bylo řečeno výše, z práce není jasné, zdali obsah tabulky 6 v podkapitole 4.7 je dílem autora práce nebo popisem pozorovaných skutečností. Jestliže jsou navrhovaná opatření dílem autora, zaslouží si práce z hlediska praktické využitelnosti výsledků zcela jasně hodnocení A, jestliže jsou však dílem autora pouze opatření navrhovaná v kapitole 5, je třeba práci z hlediska praktické využitelnosti výsledků hodnotit stupněm F, s velkou mírou tolerace možná stupněm E. Vzhledem ke kontextu a dalšímu obsahu práce se lze domnívat, že tabulka a pochází především z pera autora a proto hodnotím praktickou využitelnost výsledků práce stupněm B. První poznámka na okraj k hodnocení práce po formální stránce spočívá v grafické úpravě. V práci se vyskytují opakovaně na koncích řádku předložky a spojky, které by měly být podle typografických pravidel svázány s následujícím slovem pevnou mezerou a dále tvrdé konce stránek v práci způsobují, že se v ní na několika místech zbytečně vytváří prázdná místa na stránkách (jmenovitě str. 18, 21, 22, 23, 35). Klíčová tabulka šest v podkapitole 4.7 mohla být naformátována takovým způsobem, aby byla přijatelnější pro oko čtenáře (např. text v prvních dvou sloupcích mohl být otočený o 90°, čímž by sloupec bezpečnostní opatření mohl být širší a tudiž by i lépe vypadal). Nicméně toto jsou pouze poznámky na okraj, které v následujícím hodnocení kritéria nehrají žádnou roli. Text práce obsahuje velké množství pravopisných chyb, které bijí do očí, asi nejvíce v nadpisu podkapitoly 3.3. Dále je v textu plno překlepů, takže například třetí věta ve druhém odstavci podkapitoly 3.1 nedává smysl. Další velkou výhradou jsou chybné výpočty v klíčové tabulce 6 v již několikrát zmiňované podkapitole 4.7. Pokud v této tabulce autor pracuje se vzorcem uvedeným na str. 24, tzn. P x N x H = R, tak na řádku 2 tabulky má ve výpočtu chybu: 1 x 2 x 2 = 4, nikoliv 5, na řádku 3 je chyba: 3 x 3 x 3 = 9, nikoliv 3 jak uvádí autor, na řádku 8 má být: 3 x 2 x 4 = 24, nikoliv 36, na řádku 15 má být: 2 x 4 x 4 = 32, zatímco autor uvádí 16, na řádku 23 má být: 4 x 4 x 5 = 80, nikoliv 40, na řádku 29 má být: 4 x 3 x 1 = 12, nikoliv 24. Když pak v kapitole 5 autor vyhodnocuje nejzávažnější rizika, zmiňuje pád komponentů lešení (stupeň rizika 60), zřícení stroje pro zemní práce (stupeň rizika 80), rozmáčknutí pracovníka beranidlem (stupeň rizika 60) a zapomíná na rizika sesutí kameniva na skládce a zasypání pracovníka (již zmiňovaný řádek 23, stupeň rizika zde má být 80) a riziko výbuchu víka tlakové nádoby strojní omítačky (stupeň rizika 80). Autor u tabulky neuvádí na základě čeho hodnotil závažnost rizika u jednotlivých bodů v tabulce Analýzy rizik, respektive zdali jde o jeho subjektivní posouzení, či vychází z nějakých tabulek nebo záznamů, které má zkoumaný podnik k dispozici. Ačkoli oponent nezná konkrétní situaci podniku, domnívá se, že některá rizika jsou hodnocena neadekvátním způsobem a má silné pochybnosti, že např. oběšení na improvizovaném elektrickém vedení by vedlo k poškození zdraví bez pracovní neschopnosti (následek ohrožení stupně 1, který uvádí autor), když použití samotného pojmu oběšení spíše navozuje následek ohrožení stupně 5 (smrtelný úraz). Jak je již uvedeno výše, podkapitola 3.3 historie bezpečnosti práce je z hlediska cílů práce zcela zbytečná, navíc je vnitřně nekoherentní a jde pouze o výňatky z textu uveřejněného na webové stránce věnované bezpečnosti práce. V podkapitole 3.7 považuji za zbytečné představovat obecný systém legislativy (primární, sekundární a ostatní předpisy), stejně jako uvádět, že BOZP je upravována ústavním zákonem č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky a usnesení č. 2/1993 Sb. listina základních práv a svobod, když tyto dva zákony BOZP neupravují nijak konkrétně. Ve výpisu právních předpisů upravujících BOZP naopak chybí zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dále autorem zmiňovaný zákon č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích (na které pak navíc v práci dále odkazuje). V oddíle 3.7.3 neuvádí paragraf zákoníku práce, který cituje (mimochodem jde o § 103), pročež následuje několikastránková citace zákona (v odstavci 2 mají být uvedena písmena a), b), c), nikoliv a), d), e) jak píše autor), z níž není jasně patrné, jaký má např. uvedení ustanovení o zacházení s těhotnými zaměstnankyněmi a tělesně postiženými (odst. 1 pís. h), odst. 4 a odst. 5) smysl, když autor zkoumá stavební podnik, v němž se tato ustanovení neuplatní. Mnohem vhodnější by bylo obsah pododdílu 3.7.3 shrnout vlastními slovy tak, jak to autor udělal v pododdílu 3.7.4. Zařazení posledního odstavce v pododdíle 3.7.4 nedává vzhledem k následující podkapitole vůbec žádný smysl. Podkapitola 4.2 by se dala shrnout slovy: zkoumaný podnik má vlastní účtárnu a je měsíčním plátcem DPH, v ostatních věcech se řídí zákonem o obchodních korporacích, jinak sama o sobě nenese příliš mnoho informací. Úvodní část podkapitoly 4.3 se shoduje s pododdílem 4.3.5. Zřejmě největší slabinou práce z hlediska pátého hodnotícího kritéria (struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň) je autorův styl, který se projevuje v úvodu, a pak zejména v kapitole 4, kapitole 5 a závěru. Autor se v práci vyjadřuje v první osobě jednotného čísla, nikoliv v první osobě množného čísla nebo ve třetí osobě jednotného čísla, jak bývá v odborných pracech zvykem. Autor se opakovaně vyjadřuje ležérně a lidově, např. na str. 42: „Práce je sice mnoho, ale peněz je bohužel málo.“ nebo na str. 45: „Ovšem pracovníci na stavbách jsou drsní chlapy, a tak se v některých případech může stát, že zranění nepřiznají nebo ho nepokládají za zranění.“ Takováto vyjádření do odborného textu dle názoru oponenta nepatří. V úvodu práce autor vyjadřuje myšlenku, že zajištění větší bezpečnosti práce vede k větší efektivitě příslušných pracovníků, nicméně v podkapitole 5.4 naopak píše, že opatření BOZP ve výkonu práce překáží a mají na ni spíše negativní vliv. Oponentovi není jasné, jakým způsobem dospěl autor práce k závěru uvedeném v podkapitole 5.4, že zavedením navrhovaných opatření by se snížila pravděpodobnost úrazů minimálně o 15 % a toto číslo považuje za zcela vymyšlené a ničím nepodložené. Vzhledem ke skutečnosti, že autor popisuje předmět činnosti zkoumaného podniku jen velmi vágně (provádění staveb a související činnosti), takže si nelze udělat představu o rozsahu zakázek, na kterých Stavby a konstrukce s.r.o. pracují (pozemní stavby, dopravní stavby, vodní stavby x malého rozsahu, podlimitní, nadlimitní – jelikož dle účetní závěrky zvěřejněné ve Sbírce listin vykazují výkony v objemu 8,6 mil. Kč za rok 2016, domnívá se oponent, že jde o velmi malou stavební firmu) nicméně z práce je patrný obdiv autora k podniku (např. „Vzhledem k dnešní velmi náročné době není na růžích ustláno ani v této společnosti“ str. 42, „Ovšem ve stavební společnosti s takovýmto rozsahem působnosti se nikdy nemůžeme riziku pracovních úrazů zcela vyhnout“, str. 57). Pododdíl 4.3.9 je z hlediska odborné formulace nehodnotitelný. Autor se zřejmě snaží vyjádřit, že zkoumaný podnik dlouhodobě negeneruje výraznější zisk a často vyrábí pouze za cenu variabilních nákladů. Navíc je ohrožen sekundární, případně terciární platební neschopností. Ve čtvrtm odstavci má autor na mysli zřejmě insolvenci nebo konkurz, nikoliv likvidaci. Podkapitola 5.1 se sice jmenuje návrh odstranění rizik BOZP, nicméně neobsahuje jediný návrh na odstranění rizik BOZP. Vzhledem ke všem výše uvedeným výhradám hodnotím strukturu práce, použitou terminologii a odbornou jazykovou úroveň stupněm F. Práce byla analyzována v systému proti odhalování plagiátů informačního systému Masarykovy univerzity a nebyly v ní nalezeny podobnosti s jinými zdroji, které by autor práce korektně necitoval. Autor na konci práce uvádí 16 použitých zdrojů. Přičemž v případě dvou zdrojů (12 a 13) se jedná o totožnou knihu, jen v rozdílném vydání. V samotné práci reálně cituje nebo odkazuje na deset zdrojů a o dalších šesti v ní není ani zmínka, přičemž z jednoho ze zdrojů (6) autor používá pouze obrázek nouzového východu, jaký se s největší pravděpodobností bude nacházet i na chodbě před místností, kde bude probíhat obhajoba bakalářské práce. Reálně tak autor pracuje v celé práci pouze s devíti zdroji, což oponent vzhledem k typu práce považuje za nedostatečný počet. V zadání bakalářské práce jsou uvedeny jako základní literatura monografie Marie Jurové: Výrobní procesy řízené logistikou a Miloslava Synka: Manažerská ekonomika – ani jednu z těchto prací autor v práci nepoužívá, z čehož oponent usuzuje na nedostatečně provedenou rešeršní práci před samotným výběrem tématu. U obrázku 1 na straně 32 není uveden zdroj. Na str. 37 autor odkazuje na § 92e, zřejmě zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Ostatně autor právní předpisy v práci opakovaně necituje v souladu s citačními normami a dle seznamu zdrojů nevycházel při psaní práce z aktuálního znění právních předpisů (verze Úplného znění zákonů, kterou autor v závěru práce uvádí je podle uvedeného ISBN platná k 18. 4. 2012). Dle výpisu z obchodního rejstříku plyne, že Renata Kleinová uvedená na str. 35 jako společník zkoumaného podniku od 16. 3. 2015 společníkem není a jediným společníkem je tak jednatel Miroslav Klein. Z účetní závěrky za rok 2016 vyplývá, že společnost vlastnila vedle hmotného investičního majetku, který autor práce uvádí na str. 39 ještě motocykl Honda a malotraktor ISEKI. Dále ze závěrky plyne, že společnost měla v roce 2016 celkem 4 stálé zaměstnance nikoliv 8 jak uvádí autor na str. 41. Za největší nedostatek práce se zdroji však v případě bakalářské práce považuji nekritické přebírání materiálu, se kterým, ač jej autor správně cituje, dále nepracuje a nepřemýšlí nad ním. Za jeden z příkladů oponent považuje např. situaci, kdy v podkapitole 3.6 při stanovování metod posuzování bezpečnosti práce představuje autor bodovou metodu vyhodnocování rizika, přičemž jako třetí kritérium uvádí „názor hodnotitelů (H)“, na straně 23 o krritériu hovoří jako o „míře závažnosti ohrožení (H)“ a v tabulce 3 jej opět nazývá názorem hodnotitelů. Dalším příkladem může být pododdíl 3.3.1 s příklady s Chammurapiho zákoníku, které v původním článku ve spojení s dalšími příklady ze starověku citované pasáže dávají smysl ve vztahu k bezpečnosti práce, ale ve verzi v jaké je uvádí autor, který pouze převzal text bez dalšího zpracování či vlastního komentáře pak do samotné bakalářské práce vůbec nezapadají. V úvodu práce autor uvádí: „i když žijeme ve střední Evropě, která je považována za vyspělou část světa, je zde stále mnoho pracovních úrazů z důvodů nedostatečně zajištěných podnímek bezpečnosti práce“ a ačkoli oponent nesouhlasí ani s první částí souvětí (viz např. http://finmag.penize.cz/kaleidoskop/317011-roztrideni-vitejte-ve-svete-predsudku), považuje oponent v tomto typu práce za nutné, aby autor svoje tvržení o mnoha pracovních úrazech z důvodu podcenění BOZP doložil nějakou statistikou, když ne v úvodu tak v těle samotné práce. Obdobná konstatování, která autor považuje za známou skutečnost a nedokládá je, ačkoli by se o nich dalo důrazně polemizovat, najdeme dále na str. 38: „není jednoduché ve stavebnictví v současné době plánovat práci třeba na celý rok“ (kdy to jednoduché bylo?), na str. 39: „Samozřejmě se poptává materiál u více dodavatelů a vybírá se nejvýhodnější cenová nabídka.“ (co je na tom samozřejmého, oponent zná osobně řadu firem, které mají své osvědčené dodavatele s dobrou kvalitou a pokud nenastanou mimořádné okolnosti, tak jiné dodavatele nepoptávají), str. 42: „Vzhledem k dnešní velmi náročné době není na růžích ustláno ani v této společnosti.“ (opět, která doba nebyla náročná?), str. 57: „většina rizik vzniká při nedodržení některé z bezpečnostních zásad. Těch je ovšem v některých případech tolik, že je zkrátka pořádně dodržet nelze.“ (opravdu, takže BOZP je jen zbytečná byrokracie? Ze samotné bakalářské práce přitom plyne něco jiného...). Jelikož oponent považuje dovednost kriticky hodnotit a ověřovávat si získané informace za nutný atribut vysokoškolsky vzdělaného člověka, tuto schopnost však autor v práci neprokázal, a dále uvádění prací v seznamu použitých zdrojů, které pak však v práci dále nepoužívá oponent za nekorektní jednání, hodnotí kritérium práce s informacemi stupňem F.

eVSKP id 102627