DZUROV, M. Možnosti využití cihelného obrusu v alkalicky aktivovaných systémech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Studen Matěj Dzurov, vypracoval svou závěrečnou práci „Možnosti využití cihelného obrusu v alkalicky aktivovaných systémech“. Práce se zabývá možnostmi využití cihelného obrusu v alkalicky aktivovaných systémech. Student ve své práci hledá a hodnotí, jaké množství cihelného obrusu může být do alkalických systémů „zabudováno“ s ohledem na konečné užitné vlastnosti případných výrobků. Práce se věnuje cihelnému obrusu především z důvodu, že jde o relativně mladý sekundární produkt a je velmi pravděpodobné, že bude v budoucnu uplatněn. Teoretická část práce je zpracována přehledně a podává dostatečné informace o dané problematice, množství použitých zdrojů je rovněž odpovídající. Dosažené výsledky jsou přehledně zpracovány v tabulkách a grafech. Diskuse k výsledkům je jasná a výstižná. Celkově hodnotím práci známkou A a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | B | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | B |
Bakalářská práce Mateje Dzurova řeší možnosti využití cihelného obrusu v alkalicky aktivovaných materiálech. Teoretická část práce je velmi přehledně sepsána, nicméně obsahuje drobné nesrovnalosti v textu, které vedou k nepřesnému výkladu dané problematiky. Příkladem může být zařazení sádrovce mezi „aktivátory“ směsných cementů, přestože plní funkci zejména regulátoru tuhnutí, stejně tak jako v ostatních typech portlandských cementů. V kapitole, týkající se samotné alkalické aktivace, postrádám literární rešerši zaměřenou na dosavadní poznatky o výzkumu alkalicky aktivovaných materiálů právě na bázi cihelných sekundárních produktů, přestože se touto problematikou v minulosti zabývala již celá řada vědeckých prací. V průběhu experimentální části bylo naměřeno a následně zpracováno objemné množství dat. Rozsáhlé výsledky práce jsou vždy podloženy vhodným komentářem. Výhrady však musím mít k jisté nesystematičnosti jednotlivých experimentů. Student v závěru srovnává účinnost aktivátorů navzájem, nicméně poměr alkalických iontů vztažených na materiál, který má být alkalicky aktivován, není vždy stejný. Výsledky tak nejsou zcela porovnatelné. Závěr práce přehledně shrnuje provedené experimenty a diskutuje i potenciální využití těchto netradičních materiálů v praxi. Bohužel zde chybí celková finanční rozvaha, která by popisovala, zda takto vytvořené alkalicky aktivované materiály mají šanci pro uplatnění v průmyslu, či nikoli. I přes uvedené připomínky práci doporučuji k obhajobě a jako celek v průměru hodnotím známkou B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | C | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 100215